Jarní volání divočiny aneb Která mláďata přicházejí na svět
Žádné období v roce není takové, že se v něm nerodí mláďata, ale od měsíce března zvířata přibývají jako na běžícím páse. Pojďme si připomenout některé údaje.
Březen v češtině je odvozen od rašení bříz a březosti samic. A protože mezi prvními se podívají na svět ptáčci, vyčistěte jim budky včas. Žádný pár si totiž nenechá ujít možnost prohlédnout si bydlení dříve, než zahnízdí.
Foto: Shutterstock
Zaječí úmysly
Březost zajíce polního trvá jen 42 dní, a tak námluvy začínají v únoru. Zaječka je schopná uživit až 5 mláďat a navštěvuje je, pouze aby je nakojila.
Foto: Shutterstock
Zjara je včel nejvíc
Máme rádi včely, protože produkují med, vosk a propolis. Dělnice včely medonosné se líhnou z vajíčka přes stadium larev za 24 dní po celý rok. Na jaře, kdy je hlavní snůška, jich je ale potřeba nejvíc.
Foto: Shutterstock
Pěvci ve hnízdě
Ptáčata se klubou, když je dost potravy, kterou oba rodiče nosí do hnízda. Dospělí si zpěvem ohraničují své teritorium a sameček vábí samičku, aby ji mohl oplodnit.
Foto: Shutterstock
Živé „sekačky“
Ovce se nechovají pouze na maso a vlnu, ale i pro mléko, kožešinu a další užitečné věci. Jsou březí 22 týdnů a jehňata se rodí hlavně od března. Jsou velmi hravá.
Foto: Shutterstock
Pruhovaná selata
Selata prasete divokého, dokud mají pruhovanou srst (u jednoletých mláďat), se nazývají markazíni. Pohlavně dospívají různě – bachyně, tedy samičky, se začínají množit už v 10. měsíci života, samci po dvou letech.
Foto: Shutterstock
Kuřata koroptve
Koroptev polní je v ČR chráněna. Je monogamní, páry se tvoří v průběhu února a března a při hnízdění (jednou za rok) si hlídají svoje území. Jsou silně teritoriální.
Text: Martina Lžičařová, foto: Shutterstock
Jarní volání divočiny aneb Která mláďata přicházejí na svět
