Jarní alergie
Pylová alergie je jedna z nejčastějších alergií a dokáže dost znepříjemnit život. Přesto statistiky uvádějí, že jen 15 procent osob, které se domnívají, že jí trpí, je skutečně diagnostikováno lékařem.
Alergie může propuknout kdykoli, záleží na tom, kdy je zmáčknuto pomyslné tlačítko. Nejčastěji však propuká v dětství, a to i velmi útlém. Nejohroženější skupinou jsou drobečkové, kteří se narodí do pylové sezony, což je u nás přibližně od května do září.
Co se vlastně v těle děje?
S každým nádechem či soustem potravy na nás útočí nepřátelské mikroorganismy. Jakmile se ocitnou v našem těle, probudí se k činnosti imunitní systém a vyšle jim v ústrety příslušné protilátky. Někdy však reakci přežene. Jako by se přestal ovládat, vysílá obranné vojsko i tam, kde to vůbec není zapotřebí. A tak tvrdě bojuje proti zcela neškodným, neinfekčním a běžným látkám, jako by to byli ti největší gauneři, a připravuje si proti nim specifickou protilátku, kterou má v záloze na příští setkání. Domnívá-li se tedy obranný systém, že pyl je nebezpečným agresorem, vytáhne proti němu své zbraně pokaždé, když se s ním setká – a alergie je na světě.
Lze vzniku alergie zabránit?
Podle panevropské studie GA2LEN je v Evropě senzibilizováno pyly trav v průměru 37 procent a pyly břízy 24 procent populace, pyly roztočů domácího prachu kolem 30 procent, alergeny psů 27 procent a alergeny koček 26 procent. Přitom až 40 procent domácností v ČR chová psa, (výskyt koček není zmapován). Mezi astmatiky a v jejich rodinách je u nás 30 až 40 procent kuřáků. To vše se významnou měrou podílí na vzniku a projevech astmatu a alergií. Od roku 1996 do roku 2012 došlo v České republice k trojnásobnému navýšení počtu astmatiků a nemocných trpících alergickou rýmou. Ta u nás postihuje více než jeden a půl milionu lidí.
Ani v moderní době, jako je ta naše, neexistuje prevence, která by dokázala stoprocentně zabránit vzniku alergie, tedy nejen té pylové. Pokud k ní prostě máte geneticky dané dispozice a pro její nastartování jsou příhodné vlivy prostředí, ve kterém se pohybujete, spolu se způsobem vašeho života, může kdykoli propuknout. Při léčbě alergií obecně platí zásada eliminovat v maximální možné míře setkání s alergenem. Jenže u pylové alergie to dost dobře není možné. A tak je velmi důležitá správná léčba pod vedením alergologa.
Léčení vyžaduje trpělivost
Léčba se bude pravděpodobně sestávat z užívání protialergických léků a léků s protizánětlivým účinkem, které působí preventivně a řeší alergický zánět. U pylové alergie je možností i takzvaná specifická alergenová imunoterapie. Jde v podstatě o očkování, kdy například člověk alergický na pyl břízy dostane několik dávek vakcíny obsahující pyl břízy v přesné koncentraci, přičemž velikost těchto dávek se pozvolna zvyšuje. Cílem této léčby je snížit přecitlivělost na příčinný alergen a snížit či potlačit tvorbu alergických protilátek. Úplně to ale zatím žádný z léků nedokáže. Pylová alergie však patří společně s alergií roztočovou a hmyzí k těm, kde je dosaženo nejlepších výsledků.
Hlavními viníky jsou pyly trav
Pylová alergie je nejčastější příčinou alergické rýmy. Kromě pylů však mohou být spouštěči alergické rýmy i alergeny domácích roztočů a domovní plísně. Stále častější je také zkřížená alergie, která vzniká na základě podobnosti alergenů. Alergie na pyl břízy se často kříží s alergií na jablko, ořechy a brambory, přecitlivělost na pyly trav pak s alergií na rajčata a kiwi. Lidé reagující na podzimní pyl mohou být alergičtí na koření. Naštěstí však zkřížené alergie nemívají těžší průběh než ty klasické a léčí se většinou standardní metodou. Při potlačení alergických reakcí na první skupinu dochází ke zlepšení či úplnému vymizení alergie na potraviny z druhé, zkřížené skupiny. Pyly trav (obilovin a pícnin) odpovídají až za 50 procent případů alergické rýmy, pyly stromů za 30 procent. Na pyl plevelů, zejména ambrózie a pelyňku, je pak citlivých asi 25 procent osob trpících alergickou rýmou.
Začněte se bránit s předstihem
K hlavním alergenům patří především břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí říjnem. Při teplém počasí pak mohou rozkvést i olše a lísky. K usnadnění života alergika je nutné omezit kontakt s alergeny. Těchto spouštěčů je však celá řada, kromě pylů to může být prach, roztoči, domácí zvířata, hmyz i některé potraviny.
Vyvolané obtíže lze zmírnit inhalací. Používáním inhalátorů můžeme léčit astma, virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest. Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti, tak pro dospělé. Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny.
Součástí léčby však je vždy způsob životního stylu. Jeho změna obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organizmu a spolu s léky uvést alergické projevy pod kontrolu. Bylo například prokázáno, že významným rizikovým faktorem rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu je kouření. Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek.
Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10-15 minut. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů, což při běžném „napařování“ nad hrncem s horkou vodou rozhodně nedocílíte. Aerosolová terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba. Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.
Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid. Pohodlně se posaďte, pokud vám to inhalátor umožňuje, klidně si sedněte do křesla a pusťte si televizi, ale seďte vzpřímeně. Najít si během inhalace nějakou zábavu bývá důležité zejména u neposedných dětí. Nasaďte si masku, zapněte inhalátor a pomalu a zhluboka dýchejte, dokud nespotřebujete všechno léčivo v nádobce.
Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock a archiv firem