Jaký nátěr na dřevostavby?
O tyto zkušenosti se s námi podělili bratři Zárubovi z Dřevozpracujícího družstva Hradec Králové.
Oba bratři Zárubovi žijí v roubeném domě v podorlickém skanzenu v Krňovicích nedaleko Třebechovic pod Orebem a při výstavbě roubených staveb v kraji imimo jeho hranice vyzkoušeli většinu nátěrů, vhodných (i nevhodných) na dřevo.
Prakticky neexistuje lazura, která by vydržela na dřevě, zejména na částech situovaných na jihozápad, déle než čtyři roky. Nejlepší zkušenost je s klasickým českým Luxolem (Luxol TOP je o něco hustší, ale stejné kvality). Je možná nečekaně lepší než většina zahraničních prostředků zvučných názvů a několikanásobně vyšší ceny.
Dobrou pomůckou, jak poznat, zda je určitá lazura vhodná, je natřít s ní kus dubového dřeva. Na něm prý obvykle nátěry drží velice špatně, takže pokud se neoloupou, jsou výborné. Obecně je vhodnější používat tenkovrstvé lazury (namísto silnovrstvých) – úplně vsáknou do dřeva a přitom mají srovnatelnou životnost. Jejich následná obnova je jednoduchá a spočívá prakticky jen v novém nátěru. U silnovrstvých lazur je třeba původní nátěr před obnovou brousit a sejmout uvolněné části.
Na venkovní části roubení se začíná také znovu používat fermež zbarvená (natónovaná) černým asfaltovým penetračním lakem, který se jinak používá na penetraci betonu. Do deseti litrů fermeže se přidá jen malá sklenka (panák). Směs dostane pěknou jantarově medovou barvu. Fermežový nátěr do dřeva dobře zasákne a ztvrdne. Je hustý, má hodně sušiny, takže se ve výsledku udělá pěkně měkký povrch.
Kdysi se ve východních Čechách i jinde přidávaly do fermeže i různá přírodní barviva. Bývaly to barvené přírodní hlinky, třeba žlutý nebo červený jíl, popř. různé, většinou jedovaté chemické sloučeniny. Ty se dnes už samozřejmě nevyrábějí, ale jsou jiné možnosti. Jen mít odvahu.
„V Krňovicích jsme vyzkoušeli například natónovanou fasádní omítkovou barvu. Je to něco podobného, jako když se roubenky kdysi líčily vápnem. Ovšem to za rok opršelo a oloupalo se (každoroční bílení bylo samozřejmostí), fasádová barva by měla vydržet mnohem déle – je to mnohem jednodušší pro uživatele.
Na obrázku vidíte zelený nátěr okolo oken. Jde opět o obyčejný lazurovací lak -Luxol, kterým kresba dřeva prosvítá. Pokud bychom použili barvu akrylátovou, pak by kresba samozřejmě úplně zmizela.“
I při takových experimentech je samozřejmě třeba vycházet z krajových vzorů a barev, obvyklých v té lokalitě. Ovšem zatím nemá většina investorů při rekonstrukci nebo nové výstavbě odvahu se k bohatým barvám vrátit. Nestálo by to za zkoušku?
TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: MARTINA LŽIČAŘOVÁ, MARTIN MAŠÍN A ING. VÁCLAV ZÁRUBA