U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JAKOU ZVOLIT OMÍTKU
Kategorie: Omítky od a do z – speciál | Autor: rb
Omítky prošly současně s rozvojem nových zdicích materiálů rovněž výrazný vývojem. Doba, kdy místní zedníci pracovali s vápnem, cementem a lokálním pískem je u nás již téměř historií.
Vápenné a hliněné omítky a jejich výroba na stavbě jsou samozřejmě stále aktuální u historicky cenných a památkově chráněných budov.
Rozvážně při rekonstrukci
Nutnost takového restaurátorského přístupu k obnově staré omítky je nejlepší konzultovat s architektem nebo památkářem z příslušného ústavu památkové péče. Podle názoru znalců technologických vlastností nových omítek však je u staveb, které nejsou památkově chráněny, možné s úspěchem využít i průmyslově vyráběných omítek, u nichž je zaručena stále stejná kvalita a složení, a to i za cenu mírného odchýlení od ideálního, historicky doloženého složení omítky.
Při použití nové omítky však je třeba dodržet následující parametry:
* spojení s původními materiály bez jejich poškození;
* druh pojiva, jeho podíl a zrnitost plniva by měly odpovídat historickému stavu;
* dodržení původní struktury, skladby (počet vrstev), barvy apod;
* nesmí vzniknout škodlivé trhliny (drobným nelze většinou zabránit);
* pevnost v tlaku a modul pružnosti by měly být nižší než u podkladu;
* dostatečnou odolnost proti povětrnosti;
* omítka nebo malta musí mít dostatečnou přídržnost na podkladu, ale nesmí jej při pozdějším odstraňování poškodit;
* co možná největší paropropustnost směrem ven.
Při nákupu omítek se rovněž vyplatí porada s odborníkem: názvy jednotlivých druhů nátěrů dodávaných na trh totiž mnohdy neodpovídají jejich složení a bývají často zavádějící. Vlastnosti hlavních typů nátěrů uvádíme přehledně v tabulce.
Varianty pro nové stavby
Nové typy zdiva zjednodušují a urychlují stavbu, eventuálně zlepšují její užitné vlastnosti. Zároveň však kladou podstatně vyšší nároky na kvalitu omítky. Dnes je tedy z tohoto pohledu každá standardní omítka prakticky speciální.
***
VLASTNOSTI HLAVNÍCH TYPŮ NÁTĚRŮ
Druh barvy Klady
silikátová velmi dobrá paropropustnost, velmi dobrá přídržnost, odolná účinkům povětrnosti
vápenná vysoká paropropustnost, malé povrchové napětí při vysychání, minimální nebezpečí
vzniku trhlin, přirozené stárnutí
silikonová výhody disperzních barev spojené s dobrou paropropustností, jednoduchá aplikace
Zápory
vyšší nároky na stav podkladu, zejména vlhkost a karbonaci, náročnější aplikace
špatná odolnost proti účinkům povětrnosti, nízká mechanická pevnost, nově vyvinuté
tzv. modifikované vápenné barvy se však blíží svými vlastnostmi barvám silikátovým
může působit příliš uměle, není schopna přirozeného stárnutí
VHODNÝ TYP OMÍTKY PODLE DRUHU PODKLADU
Druh podkladu Vhodný typ omítky
lehčené cihelné bloky vápenocementová omítka pevnosti 2,5 – 5 Mpa
beton, lehčený beton stěrky s vyšší přídržností, jednovrstvé i vrstvené, event. armování
pórobeton lehčená omítka jednovrstvá i vícevrstvá, nízký difúzní odpor, bez cementového podhozu,
při velkých nerovnostech event. armování
hliněné podklady hliněná omítka
keramzitové tvárnice lehčená omítka, event. armování
hrázděné zdivo, dřevěné konstrukce speciální malty nahrazující hrázdění, nízká specifická hmotnost a rychlé tuhnutí
desky na bázi dřeva armovací stěrky + armovací tkanina, vícevrstvé omítky
sádrokarton jednovrstvá jemná stěrka, bandážování
vlhké zdivo sanační omítky
omítky, staré omítky renovační stěrky, tenkovrstvé omítky, vrchní vrstva má mít vždy nižší difúzní odpor a pevnost
tepelně izolační omítky zpevňovací stěrky, event. armování
sanační omítky obvykle tenkovrstvé omítky s velmi nízkým difúzním odporem
staré nátěry tenkovrstvá stěrka s vyšší přídržností
Nezapomeňte: Sanační omítky jsou schopny díky své porézní struktuře a vnitřní hydrofobitě do určité míry eliminovat vliv vzlínající vlhkosti ve zdivu. Do této skupiny se dále zařazují omítky těsnicí a další speciální renovační stěrky. Tepelně-izolační omítky obsahují lehké přísady (např. polystyren), díky nimž dosahují po vyzrání specifické hmotnosti nižší než 300 kg/m3. Tepelná vodivost těchto omítek je nižší než 0,1 W(mK). Smysl má omítka o tloušťce do 5 cm. Důležitá je povrchová úprava – je nutné zpevnění, eventuálně, při různých tloušťkách omítky, bandážování. Akustické omítky mají schopnost pohlcovat díky své porézní otevřené struktuře (porézní přísady) zvuk. Na trhu nabízené akustické omítky účinkují při tloušťce 20 mm a hluku nad 500 Hz jako absorbér. Nevýhodou může být hrubá povrchová struktura a nemožnost nátěru.
O autorovi| rb – s využitím publikace Omítky (Martin Blaha, Grada Publishing 2004)
Popisy k obrázkům
Při opravě této brány venkovského statku je klasická vápenná omítka jasnou volbou
Autor fotografií: FOTO MLŽ