Jaké volit otáčky?
Při vrtání nebo broušení různých materiálů záleží nejen na správném výběru vrtáku či brusného kotouče, ale také na dodržení doporučených, případně maximálních otáček.
I když mnozí používají na dřevo i kovy stejné spirálové vrtáky, správně by měli tvar a materiál vrtáku volit podle vrtaného předmětu; otáčky vrtáku musí být o to nižší, čím je větší jeho průměr. Pro různé materiály je totiž doporučována empiricky ověřená obvodová rychlost. Pomyslný bod na obvodu vrtáku nebo jiného rotačního nástroje nesmí překročit jistou ověřenou hodnotu; u brusných kotoučů je optimální obvodová rychlost nejvýš 80 m/s,, pro stopková brusná tělíska 25 – 50 m/s, pro vrtací korunky 2 až 7 m/s. U brusných a pilových kotoučů se tyto údaje vyznačují přímo na nástroji, a to jak obvodová rychlost, tak nejvyšší přípustné otáčky.
Vrtání dřeva
Pro dřevo bychom měli zásadně používat vrták se středicím hrotem a předřezávacími břity, doporučené otáčky pro vrtáky o průměru do 6mm by měly být zhruba 1000 ot/ min, vrtáky do průměru 15 mm by měly mít 600 až 800 ot/min, pro větší průměry by otáčky neměly být vyšší než 500 ot/min.
Při vyšších otáčkách hrozí vrtákům jejich „vyhřátí“ – dřevo (zejména tvrdé) se zahřívá a pálí; vysoká teplota nejenže znehodnotí dřevěný výrobek, ale může i zničit vrták, který ztrácí svou tvrdost. Ještě výraznější je to při vrtání aglomerovaných dřevitých desek, zejména lisovaných s anorganickými složkami (cetris), tvrzeného papíru a termosetických umělých hmot.
Jestliže je vrták ve sklíčidle dobře upevněn a také správně vystředěn, pak nebezpečí úrazu nehrozí ani u největších otáček; ty u ručních elektrických vrtaček většinou nepřesahují 2500 nebo 3000 otáček za minutu při chodu naprázdno.
Ploché „dlabací“ vrtáky mají mít vysoké otáčky a musí být opravdu ostré, aby se dřevo nevytrhávalo. Pro průměry děr do 8 mm by měly být otáčky kolem 1000 ot/min, pro průměry do 12 mm cca 1000 ot/min, větší do 500 ot/min. Vrtačka musí být ve stojanu, vrtání plochými vrtáky „z ruky“ bývá nebezpečné. Stojan použijte i pro Forstnerovy sukovníky, otáčky mají jako ploché vrtáky.
Vrtání kovů
Odborníci doporučují kovy při vrtání až na výjimky chladit (obráběcí emulzí nebo řezným olejem); z praktických důvodů se vrtá „na sucho“, ale při práci je nutné brát ohled na zahřívání vrtáku. Proto se doporučuje na vrtačku příliš netlačit a vrtat přerušovaně a vždycky asi po minutě vrták nechat vychladnout. Pro otvory o průměru kolem 5 mm používáme u běžných ocelí 500 až 700 ot/min, u legovaných a nerezových cca 1000 ot/min, litinu vrtáme 1400 až 1800 ot/min, hliník, bronz či mosaz cca 2500 ot/min; pro průměr 10 mm by tyto otáčky měly být následující: 300 – 350 (ocel), 350 – 500 ot/min (legované), 700 – 900 ot/min (litina), cca 1500 (barevné kovy).
Pro vrtání kovů se používají spirálové vrtáky, které mají hrot s vrcholovým úhlem cca 110 – 120°; materiálem je rychlořezná ocel (Hart Schnell Stahl). Dodávají se i s povrchem z nitridu titanu, který snižuje tření v materiálu.
Vrtání plastů
Všechny materiály se při vrtání zahřívají, termoplasty mohou v blízkosti vrtu změknout a zdeformovat se, plexisklo se dokonce „nabalí“ na zahřívající se vrták. Z těchto důvodů je třeba vrtat přerušovaně, vrták po několika desítkách vteřin z otvoru vytáhnout a ochladit vlhkým hadrem (aby voda nezatekla do vrtačky). Otáčky se doporučují nízké, do 500 ot/min.
Vrtání stavebních materiálů
Pro otvory v těchto materiálech se používají tzv. vidiové vrtáky, u nichž je do dříku přivařen plátek slinutého karbidu. Vrtáky jsou značeny HM (HardMetal) a v zásadě se dělí na dvě kategorie: na vrtáky určené k vrtání bez příklepu, které jsou označeny žlutou barvou a mají vrcholový úhel asi 130°, a na vrtáky, které pracují s příklepem, hrot mají tupější (asi 110°) a jsou označeny červeně.
Pro cihlové zdivo jsou výhodné vrtáky s HM plátkem tvaru M, pro beton se vyrábějí vrtáky speciálního tvaru z karbidu wolframu a kobaltu.
Při vrtání stavebních materiálů se zásadně používají co nejnižší otáčky nástroje (u bouracích kladiv je často výhodnější zastavit rotaci nástroje úplně a využít jen mohutného příklepu).
Do měkkých materiálů (sádrokarton, pórobeton, bloky z liaporbetonu) se vrtá zásadně bez příklepu.
Vrtání dlaždic a keramiky
Pro otvory v obkládačkách je nutno nejprve narušit glazuru (pomocí například důlčíku a kladívka), pak použít pokud možno ostrý HM vrták a vrtat bez příklepu. Velké otvory lze vytvořit korunkou s brusnými zrny z umělého diamantu, nebo vyvrtat několik otvorů po obvodu a pak je propojit pilkou (nejlépe tzv. diamantový drát), popřípadě otvor probrousit. V každém případě je nutné zvolit nízké otáčky a průběžně kontrolovat, zda se materiál nebezpečně nepřehřívá, protože by mohl popraskat. Ostře pálenou keramiku je lépe probrušovat, nebo použít vrták na sklo.
Jiné nástroje
Do vrtačky můžeme upnout také různé drobné frézy, rotační rašple a pilníky. Ty jsou většinou určeny pro vysokoobrátkové stroje (přímé brusky) a otáčky, které jim udělí naše vrtačka, nejsou nebezpečné. Kritičtější je to u nejrůznějších brusných tělísek se stopkou; jejich průměr je sice natolik malý, že dobře snášejí i vyšší otáčky (v přímých bruskách do 25 000 ot/min), v prodejnách a na stáncích se však setkáváme s výrobky nezaručených parametrů, které vrtačku znatelně rozkmitávají i při poměrně nízkých otáčkách.
Před zahájením prací s takovými stopkovými bruskami zkontrolujte, zda tělísko není naprasklé nebo nemá uražený okraj. I nepatrná excentricita může při vysokých otáčkách způsobit roztržení brusného kotoučku a následný úraz.
Otáčky brusných kotoučů
Brusky na nástroje, které lze zakoupit, jsou zcela bezpečné, protože jejich otáčky jsou hluboko pod nejvyššími přípustnými otáčkami brusného kotouče, mimoto je jejich konstrukce robustní a kotouč je i v čelech zakrytý.
Problém však může nastat, jestliže nějaký „přebytečný“ brusný kotouč opatříme osou a tu pak upínáme do sklíčidla vrtačky. Velmi často pak překročíme dovolené otáčky kotouče a ten se odstředivou silou roztrhne. Kinetický účinek je značný, úlomky mohou způsobit velmi vážné úrazy těm, které trefí. Aby nedocházelo k úrazům, je každý kotouč, do stolní i úhlové brusky, povinně opatřen údaji o nejvyšších možných otáčkách a vhodnosti pro stavební či kovové materiály. Podobné značení musí mít i pilové kotouče a rotační drátěné kartáče.
TEXT: KAREL ŠTECH
FOTO: AUTOR A ARCHIV