Jak zklidnit citlivé zuby

Rubrika: Prevence, rss-feed, Zdraví, Zdravotní potíže

Foto: Shutterstock

S problémem citlivých zubů se potýká čím dál tím více lidí. Způsobuje ho reakce nervových vláken v zubech, které pozbyly ochranu, již jim poskytovala sklovina nebo dáseň.

První příčinou citlivých zubů je oslabení zubní skloviny. To může být dané geneticky, ale v mnohých případech jej způsobujeme sami tím, co konzumujeme a s čím tím pádem naše zubní sklovina přichází do kontaktu. Zde je několik věcí, které naši zubní sklovinu ohrožují.

Nápoj jako kyselina

Pokud si dáme jednou denně skleničku pomerančové šťávy, obávat se jistě nemusíme. Pokud si ale ráno připravíme do termosky čaj s citronem a popíjíme ho celý den, vystavujeme zubní sklovinu poměrně intenzivní kyselé lázni, která jí neprospěje.

Někdy to bývá problém u malých dětí, kterým maminky v iluzi, že jim dopřávají vitaminy, dávají různé nápoje plné cukru včetně ovocných džusů. Tyto nápoje jsou v podstatě slabým kyselinovým roztokem a pro sklovinu jsou také nevhodné. Ještě více škodlivé jsou kolové nápoje. K poškození skloviny zde totiž přispívají další obsažené látky, zejména kyselina fosforečná. Pokud tyto nápoje obsahují navíc cukr, jsou pro naši zubní sklovinu o to větším rizikem.

Foto: Shutterstock

Sladkosti za odměnu? Raději ne

Častá konzumace sladkostí prodlužuje dobu, po kterou jsou zuby vystaveny škodlivým účinkům kyselin, které ničí sklovinu a způsobují zubní kaz. Jak k tomu dochází? Kdykoli sníme něco sladkého, bakterie v našich ústech se snaží cukry obsažené v jídle rozštěpit. Bohužel při štěpení cukrů tvoří tyto bakterie kyseliny, které poškozují zubní sklovinu.

Rychlé střídání termických podnětů

Pokud si dáme například horkou kávu a potom zmrzlinový pohár, děláme našim zubům medvědí službu. Střídání horkého a ledového může způsobit popraskání skloviny. Takových teplotních šoků je zkrátka lepší naše zuby ušetřit.

Skřípání zubů

Tyto zdánlivě neškodné zlozvyky vyvíjejí na zuby nepřirozený tlak. Časem tak může dojít k drolení skloviny. V případě, že ke skřípání nebo zatínání zubů dochází nekontrolovaně během spánku, je vhodné použít noční dlahu, která odírání skloviny zabrání. Zuby bychom také měli chránit před fyzickým naražením či poškozením (například při sportu), která opět vedou k mechanickému poškození skloviny.

Bělení zubů

Vylepšení barevného odstínu zubů je dlouhodobě trendy. Máme pocit, že právě bezvadná bělost našich zubů svědčí o jejich zdraví, o příslibu zářivého úsměvu ani nemluvě. Nicméně každé bělení si vybere daň na naší sklovině. Bělicí prostředky ji totiž chemicky nebo mechanicky oslabují.

S domácími přípravky opatrně

Mnohé z nás zachvátila móda DIY – tedy udělej si sám (z anglického do it yourself). A tak jsme si podle internetových návodů možná nějakou tu pastu nebo bělicí prostředek „umíchali“ sami. I tady je ale třeba obezřetnosti. Pokud například použijeme populární recept a smícháme citronovou šťávu se sodou, popřípadě jahody se sodou, má naše zubní sklovina co do činění s mechanickým poškozením díky sodě a chemickým poškozením díky kyselé šťávě. Za toto přírodní čistění vám vaše zuby rozhodně nepoděkují a vůbec vám nepomůže fakt, že jste se vyhnuli chemii. Totéž platí o již méně přírodním, ale zato levném bělení podomácku peroxidem. Tento prostředek vám zuby nevybělí, zato výrazně ohrozí zubní sklovinu.

Bylinky pro zdravé dásně

Kartáček s měkkými štětinami je šetrný k zubům i dásním. Foto: Shutterstock

Pokud přece jen chcete sáhnout po něčem přírodním, zvolte vhodné bylinky. Ačkoliv je nejúčinnější mechanické odstraňování bakteriálního povlaku, tedy čištění kartáčkem, existují i tipy z oblasti bylin. Jsou to pikantní rostliny. Dobře známé jsou dezinfekční účinky všech rostlin rodu Allium – česnek, cibule a pažitka. Další „dezinfekční“ čeledí jsou brukvovité. To je třeba rukola, ředkvičky nebo také křen. Jejich vzdálenou příbuznou je lichořeřišnice, která zvládne léčit pomocí květů, listů i nezralých plodů. Všechny uvedené rostliny jsou vlastně běžnými surovinami a jako součást jídel působí blahodárně na celkovou kondici organismu. Jako medicínu stačí občas mezi jídlem rozkousat pár snítek a nechat si v ústech rozlít příjemný štiplavý pocit.

Za léčivku je považována šalvěj lékařská, která se jako aromatické koření dává nejčastěji pod maso. Výluhy z natě se obvykle používají při nějakých problémech se zuby, nejčastěji po trhání. Chronicky zaníceným dásním udělá občasný výplach úst dobře.

Další dobrou volbou jsou žvýkačky, které snižují pH v ústech, a tak zubní sklovinu před kyselým prostředím chrání. U některých značek byly provedeny vědecké studie, které tento účinek prokázaly. Nejde tedy jenom o reklamní tah výrobce.

V neposlední řadě nám mohou pomoci i impregnační materiály, které sklovinu posílí. Jsou vhodné zejména jako prevence pro lidi, jejichž slabší sklovina je daná geneticky. O výběru vhodné impregnace se poraďte se svým zubním lékařem nebo odborníkem zubní hygieny. Impregnaci stačí většinou aplikovat jednou týdně.

Odhalené krčky

Druhou neméně závažnou příčinou citlivých zubů jsou odhalené zubní krčky. Jedná se v podstatě o to, že naše dáseň ustupuje směrem ke kořenu zubu. To je zapříčiněno především špatnou technikou čistění a usazujícím se zubním plakem. Lidé často volí příliš tvrdý zubní kartáček anebo na něj při čištění příliš tlačí. V některých případech může dojít k odchlipování dásně, kdy se nečistoty dostanou pod ni a narušují vazy, které upevňují zub v kosti. Kost ubývá, dáseň ustupuje a odhalí se kořen zubu. Ten není pokrytý sklovinou a je tím pádem velmi citlivý. Odhalenou zubovinou, která není již od prostoru dutiny ústní nijak izolovaná, vedou nervové vzruchy, které nám rychle a bolestivě dávají vědět, že přišla do styku s horkým nebo studeným.

Starost o zuby

Správný zubní kartáček. Jak již bylo řečeno, kartáček by neměl být příliš tvrdý. Pokud si nejste jisti, který vybrat, pomůže vám váš zubní lékař nebo dentální hygienista. Pomohou také zvolit vhodné pomůcky, které odstraňují nečistoty usazené v mezizubním prostoru.
Technika čistění. Kartáček nasadíme půl na zub a půl na dáseň přibližně pod úhlem 45 stupňů a čistíme malými krouživými pohyby. Na kartáček bychom nikdy neměli tlačit. Je jasné, že se nám nemusí podařit dodržet dokonalý úhel u všech zubů, nicméně pokud se nám povedou alespoň krouživé pohyby a na závěr zub setřeme (směrem od dásně ke korunce), nemusíme se obávat, že jsme zubní péči zanedbali.
Odstranění zubního plaku. Nedílnou součástí prevence odhalování zubních krčků by měla být návštěva zubní hygieny. Doporučená frekvence je dvakrát za rok.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock