Jak vyzrát na červotoče
Objevíte-li v trámech, v podlahách či v dřevěném nábytku charakteristické dírky a rýhy po larvách červotoče, zbystřete pozornost, ale nepropadejte panice.
Aktivity červotoče se neprojevují jen viditelným narušením struktury dřeva, ale také různými zvuky či jemnými pilinami, podle nichž lze působení tohoto škůdce vystopovat. Často můžeme narazit na dřevo, které červotoč poškodil už v minulosti, ale pokud na nábytku či v konstrukcích dále „pracuje“, dokáže napáchat škody opravdu závažné. Pojďme si připomenout několik způsobů, jak tomu předejít.
Ani teplo ani mráz
Na úvod je nutné vyvrátit několik přetrvávajících mýtů. Jedním z nich je ten, že červotoč nepřežije v mrazu či v teplotě nad 30 °C a nenapadá tvrdé listnaté dřevo. Některé druhy červotočů přežívají i v extrémním teple či v zimě bez problémů a nepohrdnou ani listnáči. A navíc nejsou jedinými dřevokaznými škůdci, na pozoru se musíte mít i před dřevokazem čárkovaným, tesaříkem krovovým, pilořitkou a dalšími druhy hmyzu.
Metody likvidace
- Povrchové ošetření: Můžete vyzkoušet celou škálu dostupných chemických prostředků a ochranných nátěrů (Červostop, Lignofix, Bochemit). Tyto přípravky používají i odborné firmy, jejich výhodou je dlouhodobé (min. 10 let) působení ve dřevě. Nanášejí se nátěrem a postřikem, ale i hloubkovou injektáží.
- Hloubková injektáž: Tuto metodu nelze použít vždy, protože vyžaduje vyvrtání série otvorů o průměru kolem 10 mm. Do otvorů se poté pod tlakem aplikuje chemická látka. Insekticid se vstřebá do daného materiálu a zajistí tak vnitřní ochranu dřeva v řádu desítek let.
- Mikrovlnná technologie: Pokud s pomocí příslušného zařízení „ohříváte“ dřevo mikrovlnami po dobu minimálně čtyř minut až hodiny na teplotu nad 56 °C, larvy škůdců se doslova uvaří ve vlastní buněčné vodě. Tato technologie je ke dřevu šetrná, poměrně rychlá, ale nelze ji použít vždy a nemá preventivní (impregnační) charakter, zahubí pouze ty larvy, které dřevo aktuálně obývají.
- Tradiční receptury: Často jich využívají i restaurátoři, kteří upřednostňují prostředky na přírodní bázi, tedy například ocet, roztok z louhového mýdla či rozehřátý naftalín. Firma Restaurátorská dílna z Říčan například používá směs soli, pepře, hořčičného semínka, natě pelyňku a octa.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem
Jak vyzrát na červotoče
