Jak vybrat a omladit nábytek

Rubrika: Dílna, Pracovní postupy a opravy

V duchu retro stylu a v podobě replik, nostalgicky působících moderních kousků či s pomocí bazarů lze vybavit každý interiér tak, aby naplnil vaše představy. Chce to trpělivě hledat a nebát se nábytek měnit, ale i opravovat a obnovovat jeho zašlý vzhled.

K důkladné práci s nábytkem v zájmu vytvoření stylového interiéru v duchu moderních a funkčních ozvěn starých časů lze přistoupit dvěma způsoby: buď budete pečlivě zkoumat trh, hledat designově zajímavé a vašim představám odpovídající kousky, nebo se pustíte do oprav starých zařizovacích předmětů, ať už je máte doma, nebo koupené v bazaru či prostřednictvím inzertního portálu.

Restaurování či repasování nábytku přitom samozřejmě může mít několik úrovní, a protože v tomto vydání Rekonstrukcí hledáme spíše jednodušší a rychlejší řešení, doporučujeme zaměřit se na nábytek, který lze často probudit k novému životu pouhou úpravou povrchu.

Jestliže na oživovací proces nepostačí politura nebo vosk, musíme hledat pomoc mezi nátěrovými hmotami. Stejně postupujeme, pokud se nábytek poněkud okoukal nebo jsme si ho pořídili „z druhé ruky“ či nový, ale bez povrchové úpravy. Chceme-li naopak u nábytku vzbudit dojem úctyhodného stáří, zvolíme krakelovací lak.

Postel Sagstua (IKEA) je tip pro milovníky retrovzhledu s požadavky na moderní kus nábytku

Preventivní prohlídka

Než se pustíme do zkrášlovacího procesu, měli bychom nábytek nejprve prohlédnout, zejména ten, který jsme přinesli z bazaru. Dřevokazný hmyz, nebo ještě hůř štěnice, by byly nepříjemným překvapením. I když se v nábytku nic nehýbe, nejsou na něm charakteristické dírky nebo cestičky, přece jen bychom mu měli dopřát fungicidní nátěr. Ten poskytneme i nábytku, který je trvale vystaven vlhkosti.

Pro další postup je důležité, jakou má nábytek původní povrchovou úpravu. Olejované nebo voskované dřevo můžeme ošetřit opět jen stejným prostředkem, protože lazura nebo lak na mastném povrchu držet nebudou.

Pokud je lak popraskaný, odlupuje se, bude ho potřeba nejprve zbrousit, hlubší škrábance zatmelit a po vytvrdnutí znovu přebrousit. Poté musí následovat důkladné očistění a odmaštění. Silně zničený nátěr raději odstraníme, a to buď speciálním roztokem, nebo ředidlem. Sešlý vzhled lakovaného nábytku zmizí s novou vrstvou transparentního laku.

Stensund (IKEA) navodí venkovský styl kuchyně tak trochu v duchu malého krámku se smíšeným zbožím

Klamání dřevem

Když se rozhodneme dodat světlému nábytku jiný odstín, ale ponechat mu viditelnou kresbu dřeva, sáhneme po mořidle. Smrkové dřevo se tak navenek promění třeba v třešeň, či dokonce v exotickou dřevinu. Nejběžnější jsou mořidla lihová a prášková, která se rozpouštějí ve vodě. Smícháním lihových mořidel si můžeme vytvořit i vlastní odstín. Díky odpařování lihového pojiva schnou tato mořidla nejkratší dobu, ideální teplota pro práci je 20 °C. Kvůli omamujícím výparům je bezpečnější natírat venku anebo intenzivně větrat.

Než se pro aplikaci mořidla rozhodneme, měli bychom si uvědomit, že proniká do vláken dřeva, tudíž ho obarvuje hloubkově, při příští změně barevnosti bychom museli dřevo značně zbrousit nebo použít krycí barvu. Mořidla mají při natírání také tendenci stékat a vytvářet fleky, proto pracujeme v jednom tahu, nevracíme se na natřená místa. Raději necháme nátěr zaschnout a následně přidáme další sjednocující vrstvu. Jako finální úpravu použijeme bezbarvý lak nebo lazuru.

Mořidlo je jedním z nátěrů na dřevo, který zvýrazní kresbu a zároveň nevytváří lesk

Průsvitná odolnost

Druhou variantou je tónovací tenko- nebo silnovrstvá lazura. Oproti lakům se lazury svou pružností přizpůsobují pracujícímu dřevu a méně praskají. Na výběr máme přípravky na olejové, syntetické nebo vodouředitelné bázi vhodné pro vnitřní použití. Poslední jmenované nejrychleji schnou a nejméně zapáchají.

Repasované křeslo podle návrhu předválečného designéra nábytku Jindřicha Halabaly může být praktickou dominantou každého interiéru (Modernista)

Hra s barvami

Krycí barva umí zcela změnit vzhled toho kterého kusu bytového zařízení. I z nejobyčejnější židle se může stát zajímavý artefakt interiéru. Originální odstín získáme přimícháním tónovacích barev do voudouředitelné bílé barvy.

Pod barevný nátěr, který bývá nejčastěji vodouředitelný nebo syntetický, patří ještě nátěr podkladový neboli základní. Ten musíme, kvůli nestejnoměrné savosti, aplikovat především na dosud neošetřené dřevo. Kromě speciální základové barvy můžeme použít ředěnou barvu, kterou chceme dřevo ošetřit. Počet krycích nátěrových vrstev závisí od savosti dřeva, požadované sytosti odstínu a krycích vlastností konkrétního produktu. Barvu, stejně jako lak, můžeme volit i ve spreji.

I zdánlivě obyčejný a historický styl pouze zlehka napodobující nábytek může navodit dokonalou atmosféru například v kombinaci s tapetami či obrazovými rámy

Čím natírat

K moření používáme štětec, pěnovou houbu či váleček. Pomalu schnoucí nátěry, např. olejové a syntetické, natíráme nejlépe kulatým štětcem, na vodouředitelné, lihové či epoxidové bereme plochý štětec.

Pro nanášení disperzních vodouředitelných barev na velké hladké plochy lze použít váleček s délkou vláken plyšového potahu 12–13 mm, který dobře saje a roztírá nátěr a zamezuje jeho rozstřiku.

K lakování jsou vhodné válečky s délkou vláken 4 mm. Nezanechávají na povrchu vzduchové bubliny jako válečky pěnové, natřený povrch je hladký. Alternativou štětců i válečku je stříkací pistole.

Pomocí krakelovacího laku vytvoříte na dřevě iluzi letité patiny času

Nákupní horečka

Shánění nábytku ve velkých řetězcích (např. IKEA) obvykle přinese výsledky, na příznivce různých stylů tamní sortiment pamatuje a výhodou je i to, že celá řada produktů se v nabídce drží mnoho let. Třeba některé komody či rámy postelí se tak opakovaně stávají předmětem dotváření, úprav povrchu, experimentů s použitím různých barev a laků a koneckonců i materiálem, u nějž se nemusíte obávat jeho nenahraditelnosti v případě, že nějaký pokus nevyjde podle vašich představ.

Hodláte-li do nábytku investovat víc, seženete v podstatě cokoli. Repliky či repasované originály koloniálního nábytku, prvorepubliková křesla i stolky, designové ikony, které budou v interiéru dominovat. V duchu požadavku vyhnout se našlapování v muzeu však hledejte nábytek účelný, praktický, cenově přístupný a pokud možno i univerzální, aby mohl dostat v případě potřeby své místo i jinde v domě. Požadavek na „výdrž“ na věčné časy už dnes není příliš aktuální. Toužíte-li po bytelném jídelním stolu s těžkou deskou a proporcemi malého pódia, klidně si ho dopřejte třeba jako symbol rodinné pospolitosti. Trendem je však spíše nábytek, umožňující flexibilní zacházení a v případě potřeby i snadnou obměnu.

Text: Zuzana Ottová, Richard Guryča