U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jak vstoupit do dějin
Kategorie: úvod | Autor: Jiří Trnavský
Světem se šíří přízrak globalizace. Ještě před pár lety by tohle slovo nevzbudilo žádné podezření. Dnes na nás křičí ze všech stran a nikam se před ním neschováme. Dokonce ani na dosud tak bezpečné místo, jakým je chata nebo chalupa. Přitom nejde v Čechách a na Moravě o nic nového. Pamětníci jistě vzpomenou na populární “koncentraci a specializaci”. Zkrátka a dobře banky, výrobci a obchodníci hromadně začali skupovat jeden druhého. Postupně vznikají stále větší banky, výrobci a obchodníci – až nakonec v každém oboru zůstane na světě jenom jeden. Je zřejmé, že tyhle giganty brzy přestanou zajímat hranice států. A nejen to. Zcela logicky je nebudou příliš zajímat ani instituce, které v těch hranicích vládnou. Z hlediska obchodu se například Evropa stane jen “krajem” v celosvětovém “Globálově” – a Česká republika pouhou vesničkou na vysočině… Zda je to dobře nebo špatně surčitostí nevědí ani odborníci sněkolika doktoráty. Dá se ovšem předpokládat, že se s námi “investoři” příliš mazlit nebudou. Můžeme pak propadnout depresi, jež se rychle změní v trvalý komplex malého národa na okraji světa. Bude pak nějaká naděje na uzdravení? Myslím, že ano. Lékem kupodivu může být – globalizace. Všechno má totiž své meze a jestli se něco nestane, systém Globálova se zhroutí sám do sebe jako černá díra. A v tom je právě historická šance našich národů trvale vstoupit do dějin. Co navrhuji? Těsně před vypuknutím světové krize musí náš superkoaliční parlament schválit program totální ekonomické soběstačnosti České republiky. Zpočátku budeme mít určité potíže, ale už víme, že daňoví poplatníci utáhnou všechno. Odstartujeme tím ale dominový efekt a kyvadlo světového obchodu se začne vracet zpět ke zlaté střední cestě. Jsem si jist, že nominace na kolektivní Nobelovu cenu za ekonomii nás nemine. Příjemné jarní slunce přeje
