Jak se zbavit kuny

Rubrika: Dílna, Pracovní postupy a opravy, rss-feed

Kuna skalní se v angličtině dokonce někdy nazývá kunou domácí, ale doma na půdě ji mít nechcete. Foto: Shutterstock

Kuna je sice na pohled sympatické zvíře, ale v domě umí být rovněž nevítaným vetřelcem, který páchá škody. Existují způsoby, jak se s kunou vypořádat, ale úplně jednoduché to není.

Připomeňme si, že kuna je u nás chráněná, takže zvolte strategii, která ji z domu vypudí, ale nezabije. Případně ji zkuste chytit do sklopné pasti, která jí neublíží, a vypusťte ji do volné přírody dostatečně daleko od domu, ideálně alespoň 10 kilometrů. Sklopné pasti na kuny lze koupit, dovnitř nastražíte nějakou lákavou návnadu (kousek masa, sušené švestky, vejce) a pak je potřeba chodit pasti pravidelně kontrolovat, aby se v ní případně chycené zvíře nestresovalo víc, než je nutné. Dovnitř nesahejte! Konstrukce pasti umožní bezpečné vypuštění zvířete na vhodném místě. Není asi nutné příliš zdůrazňovat, že by se to nemělo stát v blízkosti dalších domů nebo příliš blízko silnice.

Chytit zvíře typu kuny do sklopné pasti je humánní, jen je třeba past hlídat a lapeného vetřelce včas vypustit v lese. Foto: Shutterstock

Zamezte kuně ve vstupu do domu

Důsledně zabránit kunám i dalším škůdcům v přístupu do míst, kde mohou páchat nepravosti, sice zní jako logická rada, ale mnohdy je to poměrně těžko proveditelné. Se stavebními opatřeními tohoto typu je dobré počítat u novostaveb nebo rekonstrukcí. Zamezit nevítaným hostům ve vstupu lze i na starší chalupě, jen to obvykle dá víc práce. Je nutné počítat s tím, že kuně stačí málo a třeba myším nebo plchům ještě míň, aby se dostali na půdu nebo do izolovaných podstřešních prostor. Takže je třeba jakýkoli možný vstup včetně malých štěrbin utěsnit, jak to jen jde. Použít lze různé mřížky či co nejhustší pletivo (síť), vše odolné proti rozkousání, případně starý dobrý beton, sádru, stavební lepidlo, u dřevostaveb pak pomohou i dobře upevněné tabulky plechu. Hledáte-li cestičky, kudy se vetřelci do domu dostávají, vyčkejte na sněžení a sledujte stopy ve sněhu.

Při troše trpělivosti nebo s použitím fotopasti můžete kunu na střeše i zahlédnout, ale prozradí ji spíše škody a zápach. Foto: Shutterstock

Znepříjemněte jí život

Kromě pastí existuje i řada způsobů, jak kunu z domu vypudit. Jsou to zejména zdroje různých pachů a zvuků, které jsou pro tohoto živočicha natolik rušivé, že před nimi raději uteče. Spíše těžko realizovatelná zálesácká moudra doporučují vlčí trus, případně chov ochočené kuny, která „konkurenci“ vypudí, ale vcelku snadno lze vyzkoušet chlórové vápno, v naftě namočené hadry rozvěšené po půdě, nebo dokonce „stromečkové“ vůně do auta, které ovšem poměrně rychle vyvanou. Ať už jde o vápno, či naftu, buďte opatrní a berte v úvahu domácí zvířata, ale i děti, které se mohou na půdu dostat.

Kuny poškodí tepelnou izolaci, ale rozkousat mohou i zahradní hadice nebo kabely v motorovém prostoru auta. Foto: Shutterstock

Do kategorie přírodních odpuzovačů patří i chuchvalce psích chlupů, které lze snadno získat při vyčesávání psa, ale i kočičí chlupy nebo lidské vlasy. To vše je zdrojem pachů, které kuna vnímá jako varovné signály.

Vlasy nebo chlupy se doporučují i k použití do motorového prostoru automobilů v místech, kde je kuny občas mohou využít jako provizorní skrýš a zdroj tepla. O překousaných kabelech, kvůli kterým nenastartujete, asi už slyšel každý, a použití přinejmenším některých ochranných sprejů s sebou nese nepříjemné lepkavé potřísnění motoru.

Všechna zmíněná opatření je bohužel nutné považovat za spíše krátkodobá a provizorní. Kuna je kromě svých nevítaných schopností schopna působit materiální škody (poškození izolace, průsak moči do stropů) a stává se i zdrojem možné nákazy některými parazity. Je také velmi chytrá, takže není snadné se jí definitivně zbavit.

Kuny skalní se životu poblíž lidských obydlí nebo přímo v nich dokonale přizpůsobily. Foto: Shutterstock

Světlo a zvuk, které ruší kunu

Stejně jako na jiné hlodavce lze i na kunu vyzkoušet rušivé elektronické zdroje zvuku. Zatímco podle prodejců jde o jednoduchý, vcelku humánní a pro lidi bezpečný způsob, jak nechtěné zvířecí spolubydlící vyhnat (frekvence zvuků by neměla být slyšitelná ani pro jiná domácí zvířata), zkušenosti uživatelů jsou různé. Problém se zvukovými rušiči spočívá jednak v nutnosti sledovat, zda jsou stále v provozu a nemají vybité baterie, ale také v tom, že si kuna na neměnný zvuk prostě zvykne. Doporučuje se tedy nákup zařízení schopných vyluzovat proměnný tón na různých frekvencích.

Ne příliš známým způsobem rušení kun je metoda jejich plašení světlem, v ideálním případě dostatečně silným a reagujícím na pohyb prostřednictvím čidla. Při pohybu zvířete se světlo rozsvítí a opakované světelné „šoky“ zvíře vyplaší. Na podobném principu pracují i elektronické plašiče vybavené zdrojem ultrazvuku i světelných záblesků, které se obecně považují za nejúčinnější zbraň proti kunám.

Účinné bývají elektronické plašiče vybavené zdrojem ultrazvuku a světelných záblesků

Kuna v domě

Objevují se rozkousané kabely a narušení tepelné izolace
Na půdě a na střeše slyšíte dupání a šramot
Na půdě nacházíte trus a cítíte silný zápach zvířecí moči
Můžete cítit hnilobný zápach potravy, kterou kuna shromažďuje

Víte, že

U nás lze zaznamenat výskyt kuny lesní (Martes martes) a kuny skalní (Martes foina). Liší se od sebe vzhledem a vyhledávají různá prostředí. Kuna, která škodí v lidských příbytcích a autech, je v drtivé většině případů kuna skalní.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock