U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jak se dá žít bez elektrického proudu
Kategorie: Hospodaření | Autor: J.S.
V České republice, jak se v učebnicích uvádí, byla již před lety dokončena plná elektrifikace všech trvale obydlených obcí. Bez proudu je dnes jen několik málo samot a elektrifikace se samozřejmě vyhnula také značnému množství rekreačních chat a chalup.
Světlo svíček a petrolejových lamp je sice romantické, ale nedostatečné, mimoto provoz těchto svítidel je (oproti elektrickému proudu) značně drahý. Odjet na víkend do chaloupky, kde je nejsilnějším světelným zdrojem Měsíc, oceníme zejména tehdy, pokud jsme mladí a tvoříme romantickou dvojici. Přes den je světlo, večer zapálíme oheň, v místnosti můžeme rozsvítit petrolejku a pro nutné noční pochůzky stačí baterka.
Stroje bez proudu?
Všichni jsme zhýčkaní tím, že elektrický proud za nás nejen svítí, hřeje či chladí, ale také pohání stroje, které ještě před sto lety neexistovaly, nebo byly “na kliku”. Kdosi spočítal, že kdyby staří Egypťané měli k dispozici obyčejný vrátek, postavili by každou z pyramid za několik měsíců. Rozsáhlejší stavební úpravy chalupy, pro které potřebujeme stavební míchačku, jsou bez proudu velice pracné. Připravit v kbelíku trochu malty pro opravu opadané omítky není nic namáhavého; jestliže však musíme namíchat větší množství malty nebo betonu, pak čekejme nejhorší: zpracovat ručně (například na vyřazeném linoleu) za den víc než asi tři metráky směsi je značně namáhavé a navíc výsledná kvalita nebývá nejlepší. Míchačka se dá samozřejmě pohánět z benzinového agregátu, ale ten je mnohem dražší než míchačka sama a ne každá půjčovna je vlastní.
Čím posvítit bez elektřiny?
Světelné zdroje, které používali naši (poměrně nedávní) předkové, se nám dnes jeví jako nepoužitelné. Petrolejky nevydávají příliš intenzivní světlo, mimoto poněkud páchnou. Svíčky svítí ještě méně a rychle ubývají. Jestliže někdo má doma, nebo ji získal v bazaru, karbidovou lampu (používaly se nejen v dolech, ale i pro osvětlení jízdních kol, motocyklů i aut), může si koupit karbid v některé specializované prodejně (např. v Praze ve Zlatnické ulici) a svítit acetylenem, který se působením vody z karbidu uvolňuje. Jinou možností je osvětlení elektrické, ovšem bateriové. Protože všechny světelné zdroje s větší intenzitou světla, kterou požadujeme, mají vysokou spotřebu, musíme používat jako zdroje energie poměrně velké akumulátory. Jestliže využijeme běžné olověné z motorového vozidla, pak plně nabitou baterii 12 V s kapacitou 45 Ah vybijeme žárovkou 25 W za nějakých 20 hodin (popř. žárovkou 10 W za 40 hodin). Znamená to, že musíme “hlídat” akumulátor, aby se nevybil pod mez stanovenou výrobcem a pak jej naložit do auta a odvézt nabít. Řešením je pořízení některých z úsporných zdrojů světla; malé kompaktní zářivky o příkonu 7 nebo 8 W svítí tolik, jako žárovky 40 W, takže plně nabitá baterie nám může vystačit i na dva víkendy. Úsporné zářivky jsou také použity v přenosných svítilnách určených pro motoristy – měnič, který z napětí 6 V vyrábí napětí kolem 150 V pro napájení zářivky, lze napájet například z motocyklových baterií. Intenzita světla není sice vysoká, ale v porovnání se svitem petrolejek je dostačující – v chatách či chalupách lze tímto způsobem vytvořit “světelný komfort” jinými zdroji nedosažitelný.
