Jak řezat sklo

Je dobré umět si nařezat tabulky skla doma. Využijete to nejen při zasklívání, ale i při práci se zrcadly nebo při obnově starých oken, u nichž byste kvůli každé tabulce museli jezdit ke sklenáři. Není to složité a nepotřebujete žádné drahé nářadí.

Vystačíte si i s obyčejným plastovým, ale lepší je vždy pravítko ocelové nebo hliníkové, dostatečně těžké, aby “neuhýbalo”

Tabule skla vám samozřejmě nařeže na míru každý sklenář. A není to ani nijak drahé. Proč se tedy učit řezat sklo a riskovat, že vám praskne nebo že se pořežete? Několik dobrých důvodů se najde. Představte si třeba situaci, kdy rozbijete okno o víkendu na chalupě v horách. Případně ho najdete rozbité už při příjezdu. Nejbližší sklenář má zavřeno, víkendovou pohotovost mají jen drahé nonstop služby ve větších městech a vám nezbývá než nechat okno rozbité až do příštího pátku, případně si víkend na chalupě prodloužit. Anebo si potřebný rozměr skla prostě uříznete z tabule, kterou máte pro podobné případy uloženou v dílně.

Řezačky mají různou kvalitu i cenu, těm nejlevnějším se ale raději vyhněte, práci spíše zkomplikují

Umět řezat sklo na míru se vám bude hodit i při opravách různých kredencí a vitrín nebo při rámování obrázků a fotografií. Je spousta případů, kdy už by se vám zbytečně prodražilo i řezání skla u běžného sklenáře. Například zasklívání litinových “chlévových” rámů nebo naddveřních světlíků malými tabulkami různobarevného skla, případně výroba různých dekorací a mozaiky z kousků skla a jakákoli kreativní práce se sklem, na kterou potřebujete čas, trpělivost a prostor pro improvizaci. Jak na to?

Sklo se láme přes lať a důležité je řezat na dokonale rovné měkké podložce: sklenáři používají filc, podobný potahu kulečníkového stolu

Řezák, podložka a brousek

V prvé řadě si pořiďte kvalitní řezák skla. To je jednoduché ruční nářadí, které nařízne sklo ocelovým kolečkem. Kvalitní nářadí obvykle nepořídíte za padesát korun, investujte do něj alespoň několik set a při občasném používání vám vydrží nadosmrti.

Další zásadou je neřezat sklo na sucho. Řez se musí olejovat, aby se netřepil a aby se tabulka po naříznutí hladce zlomila. Docílíte toho namáčením řezáku do petroleje nebo si kupte profesionální řezák, který má přímo v rukojeti nádržku. A skrze ni smáčí kolečko řezáku speciálním řezacím olejem, který vtéká do řezu a umožňuje jeho snazší otevření.
Správný přítlak na řez pozná zkušený sklenář podle typického “zpívání”, což je rovnoměrný, pro někoho možná trochu nepříjemný skřípavý zvuk. Rovnoměrnost je důležitým signálem kvalitního řezáku, přeskakující naopak signalizuje opotřebení kolečka a problém, který pak může nastat při pokusu o rozlomení řezané tabulky. Spolehlivý a jistý řez se získá praxí. Pokud si nejste zpočátku jistí, trénujte na kusu nepotřebné tabulky.

U plastových oken se vyhnete tmelení, ale je nutné správně namontovat veškerá těsnění do rámů

Měkký podklad

Při řezání skla je důležité pokrýt pracovní plochu (podložit sklo) něčím měkkým, například starou dekou nebo kusem koberce. Profesionální sklenářské pracovní stoly bývají pokryty filcem, podobají se tak trochu kulečníkovým stolům. Pro rychlé řezání skla a bezpečnou manipulaci je měkká, mírně pružící a neklouzavá podložka nezbytností.
Řez veďte podle pravítka nebo příložníku energickým tahem naolejovaného řezáku, na který rovnoměrně tlačíte. Pak tabulku opatrně nadzvedněte, podložte řez (např. rukojetí řezáku) a mírně zatlačte. Pokud jste řezali správně, sklo se hladce zlomí. Ostré hrany srazte karborundovým brouskem.

Dokonalé odstranění starého “kytu” nikdy nepodceňujte, před nanesením nového napusťte dřevo trochou fermeže

Zasklívání okna

Zasklít plastové okno je jednodušší než montáž skla na tmel do klasického dřevěného okna. Okenní křídlo můžete i vyndat z rámu, ale je lepší ho v rámu ponechat, umožní vám to snazší manipulaci se sklem. Nejprve se pomocí nabroušené špachtle a paličky vyndají zasklívací lišty. Začíná se od nejdelší a potom se pokračuje dokola, nakonec se vyndá rozbité sklo. Při zasklívání pak nejprve naklepněte do rámu nejkratší lišty (většinou spodní a horní) a pak lišty delší.

Abyste zamezili prasknutí skla v případě, že rám s rozbitou tabulí přece jen vysadíte, vyhněte se pokládání okna na beton, kov, dlažbu a podobné podklady. Vhodné jsou naopak povrchy ze dřeva, polystyrenu či gumy. Rovněž je potřeba dbát na to, aby guma na křídle, rámu a zasklívací liště byla zcela čistá.

Budete-li zasklívat klasická dřevěná okna, máte v současné době na výběr mezi sklenářským tmelem a silikonem. Oba materiály mají své příznivce a odpůrce. Pro silikon, s nímž může být práce na první pohled jednodušší, platí v každém případě nutnost pracovat s kvalitními výrobky. Levné neznačkové silikony začnou při nanášení příliš brzy polymerovat, což znamená, že ztrácejí pružnost a trhají se.

Tradiční sklenářský tmel je sice o něco náročnější na aplikaci, ale při dodržení správného postupu vás nezklame. Tmel koupíte ve sklenářství nebo v hobbymarketech či ve stavebninách a je třeba nezapomenout na to, že ho před nanášením do okenního rámu musíte nejprve zpracovat: postačí promnout hrudku tmelu o potřebné velikosti tak dlouho, až se vám přestane lepit na prsty a ruce.

Tabule skla by měla být do dřevěného rámu vložena s rezervou zhruba dva až tři milimetry. Poté vymodelujte z tmelu tenký váleček, vložte jej do drážky a rovnoměrně zatlačte navlhčenou stěrkou nebo nožem, kterým pak rovněž ořízněte přebývající tmel z přední hrany okenního rámu. Pak do tmelového lůžka opatrně vtlačte skleněnou tabuli a zafixujte ji sklenářskými hřebíčky, které se vtloukají z boku do rámu ve vzdálenosti kolem 10 cm. Na osazené sklo se nanese další vrstva tmelu a uhladí stěrkou nebo nožem do šikmé roviny. Dokud tmel zcela nezaschne, je třeba upravit návaznost v rozích a umýt veškeré nečistoty na skle.

Naše tipy
• Při řezání skla je ideální použít těžší ocelové pravítko, podél nějž se vede řez. V každém případě přitiskněte jakékoli pravítko na sklo dostatečně silně, aby neuskočilo.
• Kolečko řezáku se namáčí do petroleje, použít lze i naftu, obojí zajistí hladké klouzání.
• Naříznutou tabuli opatrně lámejte přes lať nebo přes hranu stolu. Udělejte to bez váhání, jinak byste museli řez opakovat. Pokud jste provedli řez rovnoměrně, tabule se zlomí snadno a hladce.
• Vnitřní drážku dřevěného okenního rámu je dobré před vložením tmelu slabě napustit fermeží nebo podobným typem barvy.
• Kromě sklářských hřebíčků lze k fixování skleněné tabule použít i ploché příponky, které malým kladívkem, opatrně vedeným po skle, zatlučte co nejrovněji do rámu.

Redakční tip: tmel
Sklenářský tmel je směs křídového prášku a lněného oleje. Po zpracování
(hroudu postačí rozemnout v ruce) ho můžete pomocí nože snadno nanášet
do rámu, po několika týdnech vytvrzování ho lze přetírat barvou.
Tmel seženete na váhu ve sklenářství, nebo v hobbymarketech.

Jak řezat sklo