U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JAK PROTI kondenzaci PAR
Kategorie: Stavba | Autor: ing. Jiří Šála
* Odkoupili jsme s manželkou spodní polovinu rodinného domu, který je částečně podsklepený. Druhá půle je pronajímána. Hned první zimu po nastěhování se při velmi silných mrazech na sklech vnitřních křídel špaletových oken nadměrně srážela vlhkost, takže voda stékala na parapet a pak i do zdiva. Zkoušeli jsem problém vyřešit velmi častým větráním, ale po nějaké době bylo v bytě opět jako v parní lázni. Předchozí rok byl vrchní byt neobydlen, tudíž nevytápěn, proto jsme se domnívali, že to může souviset. V rozích se začaly objevovat plísně, které jsme se snažili likvidovat Savém, ale po nějaké době se objevily znovu.
Přišlo teplé léto – a v našem bytě se téměř nedalo žít. Po poradě se zedníkem jsme nad kuchyňský sporák zabudovali digestoř. Okna v přízemí se teď rosí poněkud méně než v patře. Dům je celý postaven ze stejného materiálu, a tak jsme se domnívali, že vlhko vzlíná stropem do horního bytu, kde kondenzuje na oknech. Proto jsme stropy odspodu zateplili polystyrenem o síle 3 cm. Ani to však nepomohlo a v následující zimě se situace s mokrými okny a plísněmi opakovala.
Další léto jsme již nevydrželi a požádali bytového architekta o porovnání součinitelů prostupu tepla obvodovými zdmi. Řekl, že vseje v pořádku. V jedné knize jsem se dočetl o možnosti dát dům pro zjištění tepelných ztrát na vnějším plášti vyfotit termovizí. Nepodařilo se mi však dosud získat kontakt na firmu, která podobné služby provádí. Ještě bych rád dodal, že dům nebyl zasažen žádnou povodní.
V. Š., Verměřovice
Ve spodní polovině domu je podle popisu čtenáře příliš vysoká vlhkost. Obecná rada je tedy snížit množství zdrojů, které vlhkost vzduchu zvyšují, a také zlepšit odvod vlhkého vzduchu a nahradit jej vzduchem suchým. Zdrojem zvýšené vlhkosti mohou být:
* Vzlínající zemní vlhkost z podlah nepodsklepené části domku a ze všech stěn založených pod terénem. Je nutná kontrola hydroizolací proti zemní vlhkosti či podzemní vodě i způsobu provedení drenáží okolo domu.
* Pronikání vlhkého vzduchu z podsklepené části do bytu. Je nutné opatřit těsněním dveře do sklepa a difuzně málo propustný strop nad sklepem.
*Kondenzace vodních par uvnitř konstrukcí nebo na jejich vnitřním povrchu. Je nutné prověřit skladbu těchto konstrukcí a zjistit, zda toto riziko hrozí. Pokud ano, pak navrhuji vhodně zateplit ohrožené konstrukce z chladné strany. Týká se to i stropu nad nevytápěným sklepem a stropu navazujícího na podlahu často nevytápěného horního bytu (zde by měla být tepelná izolace v podlaze horního podlaží, ne v podhledu stropu, kde by měla být parozábrana či parobrzda).
* patný odvod vodních par vzniklých při užívání bytu, který způsobuje zvýšení relativní vlhkosti vzduchu nad 50 %. Užívání zvyšuje obsah vodních par zejména při:
– přílišném zatěžování prostoru vodní párou při vaření v nádobách bez poklic a při nedostatečném spínání digestoře (jen podle pachu, ne podle vývinu vodních par),
– nedostatečném odtahu digestoře do komína, popř. instalaci bezodtahové
digestoře, která nesnižuje obsah vodní páry v prostoru, ale jen likviduje pachy,
– špatném režimu praní a sušení v bytě; situaci asi nejlépe řeší pračka se sušičkou, kde se kondenzovaná vlhkost vylévá či odvádí do kanalizace,
– nedostatečném odvětrání vodních par z koupelny, kdy při delším koupání či sprchování je třeba zajistit i odpovídající větrání,
– přílišném množství odpařovacích vodních či velmi vlhkých ploch, jako jsou akvária, odpařovače, rozsáhlé rostlinné porosty, dodatečně vestavěné bazény a sauny apod. a při
– nedostatečném větrání, které neodpovídá užívání bytu větším počtem osob a zvířat (např. čtyřčlenná rodina vydýchá za den do vzduchu 10 až 12 litrů vody).
Přirozené větrání v zimním období přivádí vzduch s velmi malým obsahem vlhkosti, což se po jeho ohřátí na teplotu v místnosti a smísení se stávajícím vzduchem projeví snížením relativní vlhkosti vzduchu. Pokud to nestačí, pak je chyba pravděpodobně buď v nedostatečném množství přiváděného vzduchu, nebo v příliš velkém zdroji vlhkosti. Vlhkost ve vnitřním vzduchu lze dočasně snižovat odvlhčovacím zařízením, jeho účinnost je však podmíněna utěsněním odvlhčovaného prostoru. Jde tedy o nárazové použití při mimořádných podmínkách, například po povodních (což není tento případ), nebo při občasném použití vnitřního bazénu (který asi také není příčinou zvýšené vlhkosti v domě). Při snížení vlhkosti v prostoru se zmenší i problémy s orosováním vnitřních křídel špaletových oken. Pokud však nezmizí tento problém úplně, pak může jít také o netěsnost vnějších křídel, jež působí nadměrné proudění chladného vnějšího vzduchu do meziprostoru mezi vnitřním a vnějším křídlem. To vede k podchlazení vnitřního zasklení a samozřejmě pak i ke kondenzaci vodní páry na skle. Při těsnění vnějších křídel je však nutné dbát na zásadu, že vnitřní křídla musí být vždy těsnější. Pomůže i umístění otopného tělesa pod okno. Termovizní sledování lze zadat například prostřednictvím Státní energetické inspekce ČR, Centra stavebního inženýrství Praha, Technického a zkušebního ústavu stavebního, Energy Centra České Budějovice a dalších specializovaných pracovišť. Tímto sledováním je možné v chladném období zjistit tepelně nejslabší části obvodového pláště, a tedy místa s nadměrnou tepelnou ztrátou. Mám však za to, že problém čtenáře je svázán více se zdroji vlhkosti v domě.
***
KDE NAJDETE DALŠÍ INFORMACE?
Kondenzace a vlhkost konstrukcí souvislosti s izolacemi, zateplováním domů, klimatizací, větráním i vytápěním. Proto vám nabízíme výběr titulů a autorů, kteří se touto problematikou, tak důležitou pro příjemné prostředí domů, zabývají.
Tepelné izolace domů a bytů (ing. Roman Šubrt, Grada Publishing, 1998). Zateplování v praxi (ing. Jiří Šála, Grada Publishing, 2002).
Správné izolace (Tobiáš Pehle, REBO Production, 2002).
Vlhkost v domě – prevence a odstraňování (Tobiáš Pehle, REBO Production, 2002). Klimatizace a větrání (Olga a Aleš Rubinovi, Vydavatelství ÉRA, 2004). Prevence a odstraňování vlhkosti (Martin Blaha, Ladislav Bukovský, Vydavatelství ÉRA, 2002).
Vytápění domů a bytů (Jaroslav Dufka, Grada Publishing, 2004).
