U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JAK PRODLOUŽIT MLÁDÍ
Kategorie: Zdraví | Autor: MARIE RUBEŠOVÁ
„Chceme-li žít zdravě až do stáří, měli bychom se o zdraví starat již od mládí – a na druhé straně nikdy není pozdě na změny k lepšímu.“ To jsou slova RNDr. Jana Kvíčaly, CSc., jednoho ze zastánců anti-aging medicíny, nejrychleji se rozvíjející lékařské specializace současnosti.
Proč se zájem světa upírá k medicíně, jež se zaměřuje na eliminaci a oddálení projevů stárnutí, je jasné. Průměrný věk se stále zvyšuje a léčení a péče o seniory je náročná. Pokud si ovšem nezvolíme cestu, jež nám pomůže dožít se stovky i více let ve zdraví a s úsměvem. Jak naznačil dr. Kvíčala, čím dříve po ní vykročíme, tím máme větší šanci.
Moderní prevence
Počátkem 19. století žili muži i ženy v průměru pouhých pětadvacet let. Ve všech rozvinutých zemích světa se za posledních dvě stě let délka života více než zdvojnásobila. Muži se dožívají šedesáti pěti let, odolnější ženy ještě o pět více. Vzhledem k předpokládanému vývoji a pokroku v medicíně i biotechnologiích odborníci předpovídají, že do roku 2065 by mohla délka života dosáhnout sta let. Jaký to bude život? Stanou se lidé v pozdním věku přítěží společnosti, svému okolí a nakonec i sobě?
Právě s ohledem na tyto otázky se v roce 1992 sešla skupina lékařů z vyspělých zemí světa, která proces stárnutí zcela nově definovala. Položila tak základy nové lékařské specializaci. Jde o to, aby budoucnost nepřinesla pouhé prodloužení lidského života, ale prodloužení zdravého života. Před rokem se do tohoto snažení zapojila i nově vzniklá Asociace medicíny proti stárnutí ČR.
Ignorance není na místě
Poznatky medicíny proti stárnutí, pokrokové vědecké a lékařské technologie, možnosti ranné diagnostiky a nápravy eventuálních dysfunkcí a poruch zdraví by samozřejmě měly zajímat obě strany – lékaře i jejich klienty. To je přesnější označení než pacienti, protože vzájemná preventivní spolupráce těchto dvou skupin by měla být mnohem efektivnější než léčení, když už je problém na světě. Medicína proti stárnutí by jistě měla zajímat i ekonomy a lodivody naší společnosti. Finance, jež by přineslo prodloužení pracovní aktivity zdravých šedesátníků nebo i sedmdesátníků – v porovnání s obrovskými náklady na jejich eventuální léčbu – jsou jistě dostatečně silným argumentem.
Dnes se naopak občas dozvídáme o vágním přístupu lékařů k dříve narozeným, kteří mají zájem své problémy skutečně řešit a ne jen tlumit jejich projevy a bolesti. Odpovědi: „Co byste paní chtěla, už vám není dvacet…“ nejsou výjimkou.
Naše zdravotnictví má stále problémů víc než dost. Domyslíme-li však důsledky plošného rozšíření zásad anti-aging medicíny, většiny těch současných by se zřejmě zbavila. Nelze ani předjímat názory a možnosti reakce zdravotních pojišťoven – tím spíš, že nová medicínská specializace počítá s uplatněním různých netradičních terapií, a to i alternativních (samozřejmě doložených dobrými výsledky).
Záleží hlavně na nás
Bylo by zpozdilé, kdybychom rezignovali a řekli si, že poznatků anti-aging medicíny budou využívat leda tak naše děti nebo vnoučata. Vždyť je možné využít alespoň těch možností, o nichž rozhodujeme, nebo spolurozhodujeme my sami.
MUDr. Monika Golková, prezidentka Asociace medicíny proti stárnutí ČR, nám poskytla oficiální test dlouhověkosti, vytvořený na základě dlouholetých vědeckých poznatků. Má pět částí a množství tematických okruhů, a tak jej nelze celý přetisknout. Naznačíme však alespoň některé faktory, ovlivňující délku života.
V první části test logicky připisuje a škrtá body za dědičné sklony k různým skupinám nemocí. V další si můžete připsat hodně plusů za celoživotní vzdělávání a také za zaměstnanost ve věku nad 65 let. (Kdo se nenudí, nemá čas stárnout.) Pokud jde o životní prostředí, nejvíc nám logicky svědčí život na venkově (chataři a chalupáři tedy mají další plus). Desítku bodů si škrtnou kuřáci (1 – 2 krabičky denně, ti s vyšší spotřebou dvojnásobek) a s minusem musí počítat i ti, kteří pijí denně 4 dl vína, 1 l piva nebo velkého „panáka“ či více (při poloviční dávce se naopak přičítá). Strava s vyšším podílem tuků, smažených jídel a polotovarů má samozřejmě znaménko minus.
Kladně je hodnoceno pravidelné cvičení a také počet schodů, které denně vyšlapeme. Pokud jde o váhu, přičítají bodíky jen ti, kteří mají BMI mezi 18,5 a 25 (váha : míra2). Další si zasloužíte za užívání minerálních přídavků obsahujících Beta karoten, vitaminy C, E, B komplex, zinek a selen. Zdůrazňovat, že přičítáme body za pravidelné lékařské vyšetření všech důležitých částí těla, jistě není třeba. A nepřekvapí ani to, že méně šancí na dlouhý věk mají ti, kteří žijí sami a bez blízkých přátel. Ve dvou se to zkrátka lépe táhne.
Máte-li šanci vyplnit celý test a provést závěrečná dělení a násobení příslušnými koeficienty v závislosti na současném věku, vypočtete pravděpodobnou délku života. Mých 98 let mi udělalo radost. Ale myslím, že se pokusím o ještě lepší výsledek.
***
TEST DLOUHOVĚKOSTI
TIP!
Test dlouhověkosti si můžete vyplnit i vy – na www.amps.cz. Další podrobnosti o členství v Asociaci medicíny proti stárnutí ČR (ASMP) a jejích akcích získáte na adrese asmp@asmp.cz nebo na tel.: 724 087 505.
O autorovi| TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO: PROFIMEDIA CZ
