Jak pěstovat chřest

Dnes je vnímán jako luxusní lahůdková zelenina, ale nahlédneme-li do starých kuchařek či zahradnických ročenek, vidíme, že dříve u nás býval lidově řečený špargl běžný. Jeho pěstováním můžeme na tuto tradici navázat.

Chřest lékařský (Asparagus officinalis) je dvoudomá 1,5 až 2 metry vysoká bylina. Je blízkým příbuzným pokojového asparágusu, ale se vzhledem dekorativního keře. Ze stonků vyrůstají jemné čárkovité útvary, tzv. fylokladia, které funkčně nahrazují list. Chřest kvete v červnu až červenci bíle či žlutozeleně, podle toho, zda se jedná o samičí, nebo samčí rostlinu. Posléze se ozdobí kulatými červenými bobulemi podobnými pepři. Pěstovat můžeme chřest buď jako okrasnou trvalku a výhony využívat coby zeleň do kytic, anebo sezónní zeleninu.

Chřest lékařský může mít dekorativní i užitkovou funkci. Foto: Shutterstock

Barva určuje chuť

Ke kuchyňskému zpracování slouží mladé dužnaté výhonky, tzv. pazochy. Chuť je poměrně specifická, ne každému vyhovuje. Nejjemnější je bílý chřest, což je docíleno tím, že jsou během růstu pazochy chráněny před slunečním svitem, aby v nich nemohla probíhat fotosyntéza. Pazochy zeleného chřestu se naopak nechávají dorůst do sklizňové výšky nad povrchem. Chuť je ostřejší, lehce nahořklá. Obdobně svou barvu působením světla získává fialový a fialovo-zelený chřest, který charakterizuje kořeněnější aroma.

Způsob pěstování ovlivňuje chuť i zbarvení výhonků, tzv. pazochů. Nejjemnější chuť má bílý chřest. Foto: Shutterstock

Co si chřest žádá

V prvé řadě naši trpělivost, protože poprvé si na vlastním chřestu pochutnáme až za tři roky. Pro chřestový záhon vybereme slunečné a závětrné stanoviště, nejlépe už na podzim vyhloubíme řádky v ose sever–jih, minimálně 50 cm hluboké a 40 až 60 cm široké, ty vysypeme propustnou zeminou obohacenou kompostem a smíšenou s dobře rozloženým chlévským hnojem. Půda má mít pH 6–6,5, případně je nutné ji upravit. Sazeničky chřestu si můžeme sami předpěstovat, chceme-li větší výnosy, zakoupíme samčí sazenice třídy A.

K výsadbě používáme sazenice s minimálně pěti silnými zdravými kořeny. Foto: Shutterstock

Pěstování, rok první a druhý

V březnu vysazujeme sazenice s nejméně 5 očky a stejným počtem kořenů do brázd na spon 35 cm a do hloubky 20 až 30 cm. Kořeny rozprostřeme, zasypeme 5 až 10 cm vysokou vrstvou kompostní zeminy a mírně přitlačíme. Pravidelně zaléváme, odplevelujeme a při okopávání postupně přihrnujeme zeminu do výše 20 až 30 cm tak, aby z rostliny vždy vyčnívalo nad povrch okolo 10 cm. Výhony ponecháme volně růst do podzimu, kdy je těsně u země odřízneme.

Druhý rok na jaře nakopčíme nad rostlinami zeminu v pásu asi 40 cm širokém a 30 cm vysokém. Dál už se postup pěstování shoduje s rokem předchozím.

Denní přírůstky dosahují u výhonů až 10 cm. Foto: Shutterstock

Sklizňový rok

Postup prací nyní záleží na tom, jestli upřednostníme zelený, nebo bělený chřest. V prvním případě k rostlinám přihrneme už jen nižší vrstvu zeminy a necháme jí pazochy prorůstat. Když jsou 15 až 20 cm dlouhé a alespoň 1 cm silné, hlavičky mají dosud pevně sevřené, sklízíme je buď odlomením, nebo odříznutím u země, najednou však nejvýše tři kusy z jedné rostliny.

Bělené získáme tak, že zeminu navršíme nad rostlinu do výšky asi 50 cm a překryjeme ještě řádky černou netkanou textilií nebo po starém způsobu každou rostlinu nádobou z pálené hlíny. Pazochy vyřezáváme opatrně speciálním nožem přímo zpod hlíny nebo po rozhrnutí zeminy, kterou opět nad rostlinu přihrneme. Dáváme pozor, abychom nepoškodili růstové srdíčko.

Sklizeň probíhá od dubna do konce června. V průměru se z jedné rostliny každý den sklidí sedm pazochů a na vrcholu sezony i dvakrát denně, protože chřest dokáže vyrůst za jediný den deset centimetrů.

Po ukončení sklizně hrůbky rozhrneme, rostliny přihnojíme a výhony ponecháme až do podzimu růst, aby zesílily. S dobrým výnosem můžeme u chřestu počítat 10 až 15 let.

Pro sklizeň se hodí pazochy dorostlé do 15 až 20 cm. Foto: Shutterstock

Léčivé účinky chřestu

• Je zdrojem vitamínu C (nejvíce ho má zelený chřest), vitamínů B1, B2, B3, E, minerálů a stopových prvků jako draslík, vápník, hořčík, železo a dále kyseliny listové a asparaginu.
• Díky obsaženým látkám působí močopudně, odlehčuje ledvinám, odkyseluje.
• Pro svou velmi nízkou výživovou hodnotu (75,24 kJ / 100 g), neboť jej tvoří z 92 % voda, je vhodný při redukčních dietách.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Jak pěstovat chřest