Jak pečovat o zahradní lavičky
Lavičky mohou být koupené za dost peněz nebo vyrobené tak, aby vydržely desítky let. Ale může to být jen fošna mezi dvěma špalky. Lavička u domu i na zahradě je každopádně symbolem chalupářské pohody.
Posezení na zápraží, pod starou lípou nebo u ohniště se bez lavičky neobejde. Lavice bývají i pod pergolami, kde se dá v létě strávit spousta času ve stínu nebo pod přístřeškem. Mohou kromě svého praktického účelu i zdobit a zajímavě doplňovat okolí domu. Jde vlastně o specifický typ venkovního či zahradního nábytku, který je nedílnou součástí toho, co obvykle máme rádi na pobytu kolem chaty a chalupy. Bývají z různých materiálů, ale nejčastěji ze dřeva. A to je kromě jiného pro lavičky tak trochu i prokletím. Nestojí-li totiž pod střechou, čelí celoročnímu náporu povětrnostních podmínek. A vzhledem k tomu, že dešti i sněhu je vystavena nejen plocha k sezení a na „nohy“ odstřikuje voda, někde na lavičku praží slunce a jinde může ve stínu a ve vlhku obrůstat mechem, zaslouží si tento užitečný domácí „mobiliář“ odpovídající péči.
Začněte třeba tím, že prostor pod lavičkou vydláždíte kameny nebo betonovou dlažbou. Nenechte konstrukcí prorůstat trávu, chraňte krytkami nebo nátěrem kovové spojovací prvky, které by mohly rezavět.
Používáte-li k sezení „klasiku“ v podobě obloukové lavičky, u níž se na ocelové či litinové podnoží šroubují dřevěné latě, používejte takové, které se speciálně pro tyto účely prodávají, tedy latě z kvalitního dřeva, dostatečně silné, se sraženými hranami a předvrtanými otvory na „vratové“ šrouby se čtyřhranem na doklepnutí. Taková lavice se nerozviklá, dlouho vydrží a ve spojích je dobře chráněná proti zatečení vody a hnití. Latě by měly mít pro bezpečné a pohodlné sezení sražené hrany a ideální je, když bylo dřevo napuštěno hloubkovou impregnací už při zpracování na profily.
Lavičkové latě či profily by měly být vysušené a se sraženými či zakulacenými hranami
Užitečné postupy při péči o lavičku
- Ochrana před vlhkem všemi dostupnými způsoby je pro zachování životnosti venkovního nábytku včetně laviček stěžejní. Základem je impregnace a pak už zejména průběžná prevence proti působení vlhkosti, ale i UV záření slunečních paprsků. Pamatujte si, že jen dobře vyschlé dřevo není lákavým prostředím pro dřevokazné houby ani pro hmyz. Nutné je předcházet i vzlínání vlhkosti ze země a negativnímu působení odstřikující dešťové vody. Obecně to řeší vhodné impregnační a povrchové nátěry.
- Broušení dřeva je jednou z nejčastějších prací provázejících obnovu zahradního nábytku a důležitou součástí úpravy dřeva před nanesením nového nátěru. Buďte důslední, nebudete litovat. Starý nátěr by pod novým dělal jen problémy, brusný kotouč nebo kartáč dobře opraví i místa zasažená hnilobou nebo mechanicky poškozená.
- Nátěry na dřevo se dělí podle různých kritérií, ať vyberete transparentní, nebo krycí, vodou ředitelný, či syntetický, do hloubky pronikající, nebo silnovrstvou povrchovou ochranu. Nezbytná je dobrá příprava podkladu. Ideální je zbavit lavičku původní vrstvy barvy či laku a obrousit ji do hladka a do čista. Můžete vyspravit tmelem trhliny, vyštípnuté části nebo poškozené suky, zvlášť když jde o zdroj třísek. Na nátěry lze použít i váleček, který pojme větší množství barvy najednou, nepouští chlupy a nanesená vrstva barvy je stejnoměrnější. A někdy je nejlepší nanést barvu stříkací pistolí, která vám dá šanci účinně pokrýt i složitější tvary včetně výřezů.
Materiál vhodný pro lavičky
- Dřevo
- Litina
- Ocel
- Přírodní kámen
- Beton
- Plast
- Kombinace materiálů
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock