Jak omladit nábytek

Rubrika: Dílna, Nábytek a péče o něj, Pracovní postupy a opravy

I když náš pohled stále častěji přitahuje neutěšený vzhled nábytkového vybavení, nemusíme se s oblíbenou komodou či stolem hned rozloučit. K oživení postačí štětec a vhodný nátěr.

Jestliže na oživovací proces nepostačí politura nebo vosk, musíme hledat pomoc mezi nátěrovými hmotami. Stejně postupujeme, pokud se nábytek poněkud okoukal nebo jsme si ho pořídili „z druhé ruky“ či nový, ale bez povrchové úpravy. Chceme-li naopak u nábytku vzbudit dojem úctyhodného stáří, zvolíme krakelovací lak.

Barvy jsou prostředkem pro naši
kreativitu (Balakryl)

Preventivní prohlídka

Než se pustíme do zkrášlovacího procesu, měli bychom nábytek nejprve prohlédnout, zejména ten, který jsme přinesli z bazaru. Dřevokazný hmyz, nebo ještě hůř štěnice, by byly nepříjemným překvapením. I když se v nábytku nic nehýbe, nejsou na něm charakteristické dírky nebo cestičky, přece jen bychom mu měli dopřát fungicidní nátěr. Ten poskytneme i nábytku, který je trvale vystaven vlhkosti.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Nábytek a péče o něj:

Pohodlně se usaďte

Jak zvolit kvalitní čalounění

Barvy ve spreji

Tabulová barva

Voskový olej na dřevo

________________________________________________________________________
Pro další postup je důležité, jakou má nábytek původní povrchovou úpravu. Olejované nebo voskované dřevo můžeme ošetřit opět jen stejným prostředkem, protože lazura nebo lak na mastném povrchu držet nebudou.
Pokud je lak popraskaný, odlupuje se, bude ho potřeba nejprve zbrousit, hlubší škrábance zatmelit a po vytvrdnutí znovu přebrousit. Poté musí následovat důkladné očistění a odmaštění. Silně zničený nátěr raději odstraníme, a to buď speciálním roztokem, nebo ředidlem. Sešlý vzhled lakovaného nábytku zmizí s novou vrstvou transparentního laku.

Barvy a mořidla vdechnou starému
nábytku nový život (Balakryl)

Klamání dřevem

Když se rozhodneme dodat světlému nábytku jiný odstín, ale ponechat mu viditelnou kresbu dřeva, sáhneme po mořidle. Smrkové dřevo se tak navenek promění třeba v třešeň, či dokonce v exotickou dřevinu. Nejběžnější jsou mořidla lihová a prášková, která se rozpouštějí ve vodě. Smícháním lihových mořidel si můžeme vytvořit i vlastní odstín. Díky odpařování lihového pojiva schnou tato mořidla nejkratší dobu, ideální teplota pro práci je 20 °C. Kvůli omamujícím výparům je bezpečnější natírat venku anebo intenzivně větrat.
Než se pro aplikaci mořidla rozhodneme, měli bychom si uvědomit, že proniká do vláken dřeva, tudíž ho obarvuje hloubkově, při příští změně barevnosti bychom museli dřevo značně zbrousit nebo použít krycí barvu. Mořidla mají při natírání také tendenci stékat a vytvářet fleky, proto pracujeme v jednom tahu, nevracíme se na natřená místa. Raději necháme nátěr zaschnout a následně přidáme další sjednocující vrstvu. Jako finální úpravu použijeme bezbarvý lak nebo lazuru.

Průsvitná odolnost

Druhou variantou je tónovací tenko- nebo silnovrstvá lazura. Oproti lakům se lazury svou pružností přizpůsobují pracujícímu dřevu a méně praskají. Na výběr máme přípravky na olejové, syntetické nebo vodouředitelné bázi vhodné pro vnitřní použití. Poslední jmenované nejrychleji schnou a nejméně zapáchají.

Původní poškozený nátěr je třeba
přebrousit

Hra s barvami

Krycí barva umí zcela změnit vzhled toho kterého kusu bytového zařízení. I z nejobyčejnější židle se může stát zajímavý artefakt interiéru. Originální odstín získáme přimícháním tónovacích barev do voudouředitelné bílé barvy.
Pod barevný nátěr, který bývá nejčastěji vodouředitelný nebo syntetický, patří ještě nátěr podkladový neboli základní. Ten musíme, kvůli nestejnoměrné savosti, aplikovat především na dosud neošetřené dřevo. Kromě speciální základové barvy můžeme použít ředěnou barvu, kterou chceme dřevo ošetřit. Počet krycích nátěrových vrstev závisí od savosti dřeva, požadované sytosti odstínu a krycích vlastností konkrétního produktu. Barvu, stejně jako lak, můžeme volit i ve spreji.

Čím natírat

K moření používáme štětec, pěnovou houbu či váleček.
Pomalu schnoucí nátěry, např. olejové a syntetické, natíráme nejlépe kulatým štětcem, na vodouředitelné, lihové či epoxidové bereme plochý štětec.
Pro nanášení disperzních vodouředitelných barev na velké hladké plochy lze použít váleček s délkou vláken plyšového potahu 12–13 mm, který dobře saje a roztírá nátěr a zamezuje jeho rozstřiku.
K lakování jsou vhodné válečky s délkou vláken 4 mm. Nezanechávají na povrchu vzduchové bubliny jako válečky pěnové, natřený povrch je hladký.
Alternativou štětců i válečku je stříkací pistole.