Jak na žihadla a štípance

Dostat žihadlo od včely, vosy nebo komára není pro většinu z nás nic příjemného, ale také žádný velký problém. Bolest a otok rychle spraví cibule nebo ocet. U alergiků však může jít do tuhého…

Žihadlo je nutné vždy co nejdříve vyndat

Včelí jed je léčivý a jedno či dvě žihadla doporučují včelaři jako medicínu na revma i pro povzbuzení vitality. Jsou lidé, jimž neublíží ani desítky žihadel, někdo však nesnese ani jedno. Asi pro desetinu lidí představuje trhání malin na lesní pasece velké riziko. Stačí, přehlédnou, že na květu sedí bachratý čmelák nebo včela. Možná, že jedno bodnutí odnesou jen otokem a nepříjemnou kopřivkovou vyrážkou, ale kdo ví, zdali příště nebude reakce silnější.

Vážné komplikace se dají čekat v případě, když dostanete žihadlo v okolí tepny nebo žíly na krku – vzniklý otok může způsobit dušení. Stejně nebezpečné je bodnutí v ústech. Jako první pomoc pomáhá chlazení. Pokud můžete, začněte cucat led, přikládejte si na krk studené obklady a ihned přivolejte lékaře.

Netančete před úly

Včely reagují prudce na výrazné pachy, proto nechoďte do jejich blízkosti zpocení, navonění či opilí

Nejsnadněji lze dostat pár žihadel na tržišti. Je tu spousta barevných a voňavých lákadel – ovoce či květin, stánky s občerstvením a také velký šum a pohyb lidí. A ten blanokřídlý hmyz, k němuž se počítají vosy, včely, sršni a čmeláci, dráždí. Spektrum příznaků, které se po včelím nebo vosím bodnutí může objevit, je velmi široké. Zhruba deset procent lidí má velkou lokální reakci, při níž zduří a svědí okolí vpichu. Tahle nepříjemná reakce však neohrožuje život a dá se zmírnit studenými zábaly. Během tří až šesti dní reakce odezní. Mnohem nebezpečnější je celková systémová reakce – tzv. anafylaxe, která má několik stupňů. Velkou roli v jejím nástupu hraje věk člověka – větší riziko hrozí starším lidem, zatímco u dětí je vzácná.

Od vyrážky k šoku

Nástup celkové reakce často signalizuje vyrážka, která se objevuje i jinde nežli v místě vpichu. Lehčí formy systémové reakce provází například silné svědění dlaní, přecházející na celé tělo, otoky větších ploch, svědění nosu a očí. Při středně těžké formě alergie člověk zvrací a má průjem.

Jindy mohou lidé pociťovat potíže při dýchání a stažení průdušek, připomínající astma. Někdy tělo na jed zareaguje změnou propustnosti malých cév a nastává anafylaktický šok.

To se naštěstí týká jen asi půl až jednoho procenta postižených. Ve stadiu anafylaktického šoku je postižen oběhový systém, klesá krevní tlak a člověk ztrácí vědomí. Některé případy končí i smrtí.

Vakcinace alergiků

Alergické reakce se většinou objevují až po několika bodnutích. Odhadnout, kdy se to stane, je však nemožné. Zajímavé je, že o formě alergické reakce na bodnutí nerozhoduje množství jedu při konkrétním bodnutí. Skutečná toxická reakce (otrava) nastává až po několika desítkách až stovkách žihadel. Při první nepřiměřené reakci na žihadlo je na místě alergologické či imunologické vyšetření. Podle závažnosti lékař určí, zda stačí mít po ruce antihistaminika, nebo zda je nutná léčba vakcínou.

Dostat žihadlo od včely není nic příjemného

Vakcína potlačuje nadměrnou imunitní odpověď. Úvodní léčba trvá 3 až 4 měsíce. Udržovací dávka se podává po dobu 3 až 5 let. Léčba bývá úspěšná – pomůže asi 85 -95 % pacientů a výrazně snižuje riziko celkové alergické reakce. Po léčbě vakcinací je možné podstoupit expoziční test. Děje se tak v nemocničním prostředí živým hmyzem, umístěným v aplikační nádobce. Spolehlivě se tak zjistí, zda vakcinace zabrala. Pro mnoho lidí je test vysvobozením, protože se bez rizika zbaví pocitu nejistoty a strachu.

Pozor na čmeláky a mravence

Mezi hmyz se žihadlem patří také čmeláci, kteří však nejsou agresivní. Lidé přitom nemívají alergické reakce na všechen hmyz se žihadly. Platí pravidlo tzv. „zkřížené reakce“. Znamená to, že ti, kteří mají alergickou reakci na včelu, budou pravděpodobně alergičtí i na jejího blízkého příbuzného – čmeláka. Stejné pravidlo platí pro dvojici vosa, sršeň. Naopak lidé s včelí alergií na vosí jed alergicky nereagují.

Žihadlo mají také někteří mravenci. Ti, ze střední Evropy nemohou být nebezpeční, protože jejich žihadlo je zakrnělé. Pozor však na jejich příbuzné, kteří žijí v USA, ve střední Americe a v Austrálii. Tři procenta lidí mají silnou reakci i po poštípání komáry, dýchací cesty některých lidí zas reagují i na alergeny švábů či pakomárů, které bývají přítomné ve vzduchu.

Pohotovostní balíček

Alergická reakce po bodnutí hmyzem je nepříjemná a otoky jsou bolestivé

Ti, kdo ví, že jsou na žihadla alergičtí, si s sebou nosí SOS kartičku a také pohotovostní balíček první pomoci při bodnutí včelou či vosou. Jeho obsah určuje lékař na základě závažnosti předchozích reakcí. V balíčku je obsažen minimálně lék ze skupiny antihistaminik. Pokud byla závažnost reakce větší, předepíše lékař autoinjekční pero s adrenalinem, které zabrání spuštění nebezpečného anafylaktického šoku, a zároveň podá vysvětlení, kdy a jak tuto injekci použít. Po podání injekce je zcela nezbytné volat rychlou záchrannou službu.

Aby bodnutí nebolelo

Ostatní s normální reakcí na štípnutí hmyzem si můžou pomoci běžně dostupnými prostředky. Lidová medicína doporučuje na včelí bodnutí přiložit nadrobno roztrhané listy jitrocele kopinatého nebo octové obklady. Pro utišení bolesti je vhodné na ránu rozetřít pár kapek levandulového oleje. Rychlou úlevu může přinést i plátek cibule, kterým postižené místo potíráme. Příjemné je místo s bodnutím ponořit do umyvadla s vodou, do které přidáme lžičku jedlé sody a kostky ledu. Chlad zpomaluje krevní oběh a pomáhá zastavit šíření jedu.

Volně prodejné přípravky na úlevu od příznaků štípnutí hmyzem zpravidla obsahují čpavek, kafr nebo mentol.

Prevence je možná

Jako prevenci lze doporučit pravidelnou konzumaci vitaminu B, jehož vůně hmyz odpuzuje. „Béčko“ se totiž vylučuje pokožkou a hmyz ho nemá rád.

Před procházkou lesem se vyplatí použít na pokožku i oděv repelenty, které ochrání před klíšťaty a komáry

Nefunguje to ovšem stoprocentně. Od toho tu jsou repelenty, které účinkují na komáry, ovády i muchničky. Mohou se aplikovat na pokožku, ale i na oděv. Například repelentní mléko Diffusil Extra Plus je vhodné k přímé aplikaci na pokožku a zajišťuje až osmihodinovou ochranu proti klíšťatům a komárům. Přípravek hmyz a klíšťata nejen odpuzuje, ale i usmrcuje, což je důležité především u klíšťat.

Na postřik oděvu je specialista např. Biolit repelent Extra Power – použít jej lze i na nechráněná místa těla. Na oděvu přetrvává několik dní či do vyprání. Chceme-li se ochránit před klíšťaty, postříkejte si i nohavice kalhot, obuv a ponožky.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: PETR ŽIVNÝ, PROFIMEDIA.CZ A SHUTTERSTOCK

Jak na žihadla a štípance