U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JAK NA SKVRNY
Kategorie: Stavba | Autor: Připravila Ivana Bursíková
Při čištění kamene je vhodné držet se několika obecných zásad. Vždy je lepší čistit o něco méně důkladně, než je nutné. Postupovat od nejjemnějších metod – nízkotlaké vody s přidáním neionických detergentů (pomocí nekovových kartáčů). Dalším stupněm je použití chemikálií a abrazivních technik. Při jakémkoli způsobu čištění je nutné zaručit teploty nad nulou, a to idlouhou dobu po očištění, aby povrch měl čas vyschnout. Nepodceňovat otázky bezpečnosti práce. Poškození dřevěných či skleněných součástí stavby lze zabránit zakrytím folií. Rovněž tak je potřeba zabránit škodám v okolí stavby (zeleň) či úniku chemikálií. Obecně je k odstraňování skvrn nejúčinnější použití past. Pasty zaručují dlouhodobý styk s čištěným povrchem a nezanechávají depozity. Skládají se z účinné látky a plnidla. Plnidlo zaručuje bobtnání (např. piliny, škrob, celulosa – starý papír, vata, útržky látek), nebo i absorpci (jílové minerály, mastek, křída). Pasty musí být udržovány vlhké delší dobu, aby mohla účinná látka působit. Balí se proto proti vysychání do igelitu. Pasty pracují tak, že po nanesení čištěný povrch zvlhčí a po vyschnutí je do nich absorbována aktivní látka spolu s nečistotou. Délka působení může být několik dnů i týdnů. Očištěný povrch se pak umyje kartáčem. Co do chemického složení se pasty dělí opět na alkalické, kyselé a neutrální.
Barvy – používají se buď alkalické odstraňovače (na vápence, mramory, vápnité pískovce, glazované cihly a leštěné obklady), nejběžnější je hydroxid amonný, nebo odstraňovače na bázi organických rozpouštědel. Ta většinou obsahují metylenchlorid, trichloretylen, metanol, xylen, toluen, a proto se používají hlavně na epoxydové a uretanové barvy. Nanášejí se většinou kartáči nebo stříkáním. Nejúčinnější je aplikace v pastách, které zabraňují vysychání a prodlužují tak dobu působení rozpouštědel. Pokud však barva pronikla do pórů porézního materiálu, nelze ji již žádným způsobem odstranit.
Graffiti – “skvrny” většinou vytvořené spreji na bázi syntetických pryskyřic a nitrolaků. Možnost jejich odstranění závisí na typu a textuře povrchu stejně jako na použitém prostředku. Většinou je však nutné při hledání optimální metody čištění postupovat metodou pokusů a omylů. Lze použít odstraňovače starých nátěrů, aceton, metylenchlorid, kartáčování, oškrabávání (neželeznými nástroji), omytí vodou s detergenty. Záleží zejména na rychlosti zásahu, který by měl přijít co nejdříve po aplikaci, aby barva nestačila ztvrdnout. Výrobou nátěrů zvaných antigraffiti se zabývá s větším či menším úspěchem mnoho firem.
Oxidy železa, mědi a bronzu – odstraňují se slabě kyselými roztoky nebo alkalickými solemi (šťavelan amonný, kyselina citronová či vinná). Účinné jsou také komplexony (u nás vyráběný Syntron D).
Průmyslové skvrny – např. olej nebo stopy po kouři, odstraňujeme kyselými nealkalickými detergenty nebo roztokem amoniaku ve vodě. Asfalt, gumu a podobná adheziva lze odstranit vymražováním suchým ledem nebo CO2 . Průmyslové skvrny, které pronikly hluboko do kamene, je nutné odstranit pastami obsahujícími organická rozpouštědla (např. aceton, toluen).
Živé organismy – mezi rostlinami nebo živočichy jsou nejčastějším původcem skvrn lišejníky. K jejich odstranění lze s úspěchem použít roztok čpavku nebo chloraminu. Samotné lišejníky lze dočasně odstranit biocidy, většina těchto rostlin ale potřebuje ke svému životu stín a vlhko. Změnou vegetačních podmínek často odstraníme i problém.
Výkvěty solí – jsou nejčastěji známkou vlhkosti zdiva. Ve spodních partiích mohou vzlínat posypové soli, někdy jsou výkvěty následkem chybně provedeného čištění. Vodorozpustné soli lze odstranit vodou, sádrovcové krusty odškrabáním nebo pastami.
