Speciál Podkroví: Jak na půdní vestavby

Rubrika: Podkroví, Speciály, Stavíme a opravujeme

Půdní vestavbou chceme získat další obytný prostor, a to lze samozřejmě udělat citlivě, aniž by chalupa utrpěla. Musíme ovšem dobře zvážit způsob zateplení, osvětlení i úpravy krovu, a také únosnost stropu, který novým provozem přitížíme.

Vápenné omítky jsou nejenom prodyšné, ale i měkké a příjemné pro oko

Ze stavebně technického hlediska se lépe cítí dům s volnou půdou bez vestavby, protože konstrukce mohou dostatečně větrat a máme k nim volný přístup. Případná porucha (např. vypadnutí střešní tašky) se okamžitě odhalí a může se snadno opravit. Svůj půvab má samozřejmě i tajemná půda plná záhadných stajakrých předmětů a sušících se bylinek, je však jasné, že ve chvíli prostorové nouze jde tato romantika stranou.

Při úpravě půdy bývá největším problémem zásah do konstrukce krovu. O této problematice jsme psali minule, a tak jen připomeneme, že nemůžeme bez náhrady vyřezat vazné trámy či hambalky, které jsou příliš nízko apod.

_______________________________________________________________________

Další články speciálu Podkroví:

Tajemství krovu

Podkrovní vestavba

Jak zateplit podkroví

Čím zateplit podkroví

Střešní okna

________________________________________________________________________

Kvalitní izolace podmínkou

Obytné podkroví se neobejde bez kvalitní izolace. Tady platí zásada, že mezery mezi krokvemi není dobré zcela tepelnou izolací vyplnit. Pro dobrou funkci izolace zde musíme ponechat aspoň čtyřcentimetrovou, odspodu až po hřeben střechy provětrávanou mezeru. Není-li pro ni dostatek místa, musíme si pomoci laťovým roštem v rovině pod krokvemi.

Při zobytňování půdních prostor je důležité vyřešit kvalitní osvětlení. V ložnicích ale mohou být jen malá okna

Tepelnou izolaci není dobré poddimenzovat. Podkroví se pochopitelně v zimě špatně vytápí a v létě se stává rozpáleným peklem. Zvýšenou pozornost věnujeme místům, kde vznikají tzv. tepelné mosty, jako jsou výlezy na střechu, vikýře, prostupy komínů apod. V jejich okolí izolační vrstvu ještě zesílíme. Další zajímavou možností je zateplení nad rovinou krovu. Celá konstrukce krovu je v tomto případě pohledově uplatněná. Je ale důležité ohlídat detail u okapu respektive římsy. Zde může u starých domů dojít k závažné pohledové kolizi, která tuto možnost vyloučí.

Řada stavebníků kvůli nedostatečné výšce půdy krov raději úplně strhne a dům o něco zvýší nadezdívkami. To s sebou většinou nese další novotvary (původní profilované římsy jsou hrubě zredukovány či nahrazeny prkenným podbitím, tvar krovu je zjednodušen apod.), takže to změní vzhled domu třeba i více, než majitelé zamýšleli. Je tedy nutné pečlivě zvážit, zda je výška půdy opravdu tak neúnosně malá…

Jestliže ano, pak je nutné pro dobrý výsledek v novém návrhu pokud možno přesně opsat původní detaily bez ohledu na řemeslníky, tvrdící že „se to už tak nedělá“. Je to váš dům, a jestliže se vám některý starý detail líbí, není nejmenší důvod jej oželet.

Co na stěny?

Důležité je, jakou zvolíme finální povrchovou úpravu stěn a stropů podkrovních místností. Použijeme-li v současnosti tak oblíbený sádrokarton, montáž je sice zdánlivě jednoduchá a čistá, avšak prostory jsou jaksi sterilní, hrany příliš rovné a dokonalé, cítíme se zde spíš jako v paneláku než jako v chalupě.

Přínosem půdní vestavby je zvětšení stávající obytné plochy

Můžeme dát přednost obkladu dřevem; ale i ten má svá úskalí. Zapomeneme na úzké palubky, které bývaly s oblibou natírány lesklým lakem a které evokují spíše lyžařskou chatu či školu v přírodě. I tam, kde se o lyžařskou chatu náhodou skutečně jedná, jsou i jiné, estetičtější možnosti. O mnoho lépe vypadá dřevěný obklad natřený světlou matnou krycí barvou nebo lazurou, takže místnosti jsou daleko světlejší a příjemnější. Čím širší prkna se nám podaří sehnat (nejlépe stará), tím bude výsledný dojem lepší. Pokud se nechceme vzdát přirozené barvy dřeva, dá se zvolit nátěr fermeží, olejem či voskem – hlavně se vyhnout lesklým lakům!

Osvědčená v podkrovním interiéru je tradiční vápenná omítka. Ta se nahodí na izolační desky či dřevěné bednění s rabicovou sítí nebo rákosem a měkce se zpracuje tak, jak se dělávaly omítky staré, tj. s určitou elegantní „křivostí“ (oblé rohy a hrany). Nepoužíváme omítku cementovou. Sice dobře drží, ale není prodyšná a nedosáhneme u ní onoho měkkého efektu.

Vikýře a střešní okna

Při řešení podkroví jsou choulostivým prvkem vikýře a střešní okna. Především u vikýřů je na místě velká opatrnost. Téměř jedinými tvary, které nepůsobí na starém domě rušivě, jsou tradiční volská oka nebo jednoduché pultové vikýře (s obdélným okénkem). Někde se můžeme inspirovat původními vstupy na půdu, které bývaly bedněné, se sedlovou stříškou. Do nich lze vložit i velké okno.

Volské oko je typem vikýře, který starým domům vždy sluší

Dnes jsou oblíbeny vikýře se sedlovými nebo valbovými stříškami. Je dobré použít do nich dřevěné okénko tradičního způsobu otevírání, nikoliv vyklápěcí. Při plánování vikýřů je třeba myslet na to, aby jich na střeše nebylo příliš mnoho a aby nebyly příliš natěsnané na sebe nebo k okraji střechy – to už jsou lepší a méně nápadná střešní okna.

Někdo volí pro lepší osvětlení i prosklení části štítu či vytvoření lodžie ve štítě kryté přesahem střechy. To může být sice velmi příjemné a u soudobého objektu v novější čtvrti zcela legitimní pojetí, ale chceme-li docílit skutečně starého vzhledu našeho domu, musíme si je odpustit. Je to příliš moderně a cizorodě působící detail.

TEXT: ING. ARCH. DANIELA JAVORČEKOVÁ A ING. JANA STRNADOVÁ
FOTO: ATELIÉR GIRSA AT, MARIE VOTAVOVÁ A PAVEL VESELÝ