Jak na hlodavce

Hlodavci, hlavně hraboši a hryzci, jsou velmi nepříjemnými návštěvníky našich zahrad. Pochutnávají si na podzemních částech zeleniny, květin i mladých stromů.

Hlodavci jsou v našich zahradách opravdovými škůdci a málokdo si s nimi umí poradit

Boj s nimi je nesnadný, ale nevyhnutelný. Škody, které mohou v letech přemnožení způsobit, jsou totiž obrovské. Rad, jak jim předejít, je mnoho, účinnost zásahů závisí na naší důslednosti a taky na kousku štěstí. Nejdřív si povíme, jak tyto dva býložravé škůdce poznat.

Hraboš polní

Hraboš polní (Microtus arvalis) měří kolem 10 cm, ocas má dlouhý jen 3-4 cm. Dožívá se kolem dvou let. Od myši ho poznáme podle uší, zčásti skrytých v srsti, a oblejšího čumáčku.

Hraboši se vyskytují v úrodných krajích do nadmořské výšky 600 metrů. Největší škody způsobují v zahradách, které sousedí s loukou nebo polem osetým ozimými obilovinami či řepkou, kde mají dobré podmínky k přezimování. Z jara se hraboši stáhnou do zahrad. Pochutnávají si na listech, stoncích, cibulích a oddencích užitkových i okrasných rostlin, ale i na mladých dřevinách. Ohlodávají kmeny nad zemí i kořeny těsně pod povrchem.

Hraboš polní dospívá často již před měsícem věku a samička za sezonu přivede na svět ve třech nebo čtyřech vrzích až pětadvacet mláďat. S tím souvisí občasné přemnožení hrabošů, k němuž dochází jednou za dva až čtyři roky. Hraboš hloubí malé oválné chodby, které vedou do hnízda ukrytého 20 až 30 centimetrů pod zemí. U vchodů bývají často černé kousky trusu i zbytky rostlin. Každá rodina má svou vlastní noru. Odrostlí potomci se usazují poblíž, nory příbuzných samic se postupně propojují a vznikají tak rozsáhlé podzemní kolonie.

Jeden z receptů proti hrabošům: každý den posypejte novou díru v zemi draselnou solí, pak ji zahrňte a přišlápněte. Ze soli se uvolňuje chlor, který hlodavcům vadí

Hrabošovým návštěvám lze předcházet kultivací půdy a sečením trávy, důležité je také sbírat pravidelně spadané ovoce. Doporučuje se rovněž zlikvidovat zarostlé kouty a staré komposty, hladoví hlodavci však přijdou za potravou i do dokonale uklizené zahrady. Navíc razantní úklid vyžene ze zahrady i jejich přirozené nepřátele – ježky a užovky, kteří stejně jako hraboši vyhledávají klidné kouty.

Hryzec vodní

Hryzec (Arvicola terrestris) má sice v češtině druhové jméno „vodní“, ale najdeme ho i v zahradě, zejména tam, kde je vyšší hladina podzemní vody. Hryzci jsou až dvojnásobně větší než hraboši, podle velikosti a robustní stavby je dobře poznáme.

Tento hlodavec žere nadzemní zelené části rostlin, ale také kořenovou zeleninu a spadané plody či větvičky. Největší škody ale hryzci nadělají na kořenech ovocných a okrasných dřevin (milují zejména jabloně), mladší stromky jsou schopni zcela zlikvidovat. Na dřevu poškozeném hryzci bývají patrné stopy zoubků.

Samice mívá tři až čtyři vrhy do roka, škody působí hlavně na podzim a v zimě. Hryzci žijí samostatně v norách vyhrabaných půl až jeden metr pod zemí. Jejich chodby mají průměr zhruba 10 centimetrů. Jejich přítomnost je možné poznat podle vyvýšené zeminy. Na rozdíl od krtků, kteří vytvářejí kruhovité hromádky, hryzci zanechávají podlouhlé hromádky, v nichž je hodně organických zbytků.

Hryzci nesnášejí průvan, můžete proto vyzkoušet i fukar na listí. Další možností je vykuřování dýmovnicí

Prevence je podobná jako u hrabošů – čistá zahrada, sběr veškerých spadaných plodů, pravidelná seč trávníku a časté kontroly kompostu, jelikož se v něm hryzci rádi zdržují. V místě jejich hojného výskytu se doporučuje opatřit cibulovité rostliny (např. lilie) plastovými koši (ale i ty dovedou tito škůdci rozhryzat) a sázet zeleninu na vyvýšených záhonech chráněných zespodu pletivem. Hryzce odpuzují aromatické rostliny, jako jsou česnek, máta, pryšec, řebčík či aksamitník, které v zahradě můžeme vysazovat.

Dobrými pomocníky v boji s hlodavci jsou kočky a psi některých ras (jezevčík, teriér, border kolie). Z volně žijících živočichů lasička, kuna či užovka. Na hraboších si smlsnou i draví ptáci, které do zahrady přilákáte vybudováním vhodného posedu.

Recepty na likvidaci

Na menších zahradách lze použít klasické pastičky na myši nebo na krysy. Umísťujte je do vstupů nor a trochu zakryjte. Je vhodné je nějak zafixovat, aby je silnější hryzec neodtáhl. Jako návnada postačí kousek jablka.

Existují i kovové pasti, vlastně průchozí trubky, na obou koncích opatřené plastovou západkou upevněnou na pantech v horní části. Západka se dá lehce vmáčknout dovnitř, ale ven už škůdce nepustí.

Účinné bývají i pasti v podobě velkých skleněných lahví do třetiny naplněných vodou, které se zahrabou před vchodem do nory hryzců. Vypadají jako další vchod a hryzci si je v noci opravdu často spletou.

Potravu poštolky tvoří převážně drobní hlodavci. Sní tři myši nebo hraboše denně

Dobrých výsledků lze dosáhnout vykuřovacími patronami, což je vlastně drát, na němž je nanesen váleček účinné látky. Po vyhoření patrony vznikne struska, z níž se působením zemní vlhkosti uvolňuje vnitrobuněčně působící plyn, který hlodavce okamžitě usmrcuje. Při přemnožení hlodavců lze patrony použít opakovaně.

Akustické odpuzovače zabírají, jen pokud necháte přístroj v provozu týdny bez přerušení. Je třeba umístit jej přímo do nor, aby se zvuk nesl až k podzemnímu doupěti. Zpravidla účinkuje na menší ploše, než se uvádí. Škůdce nelikviduje, jenom je vyžene k sousedům.

www.agrobio.cz, www.deramax.cz, www.hornbach.cz

Jak je to s jedy?

Při použití jedu volte ohleduplnější formu, například látku, která brání krvetvorbě hlodavců a pro jejich predátory je bezpečnější než prudší jed. Je to například Norat Pasta, měkká požerová nástraha. Účinnou látkou je brodifacoum, který požití snižuje srážlivost krve a zvyšuje prostupnost krevních cest. Zasažený organizmus hyne vnitřním vykrvácením. Jakýkoli jed byste měli zastrčit co nejhlouběji do nory, aby jej nesežralo nějaké užitečné zvíře.

Nejlepším predátorem v boji s hlodavci je obyčejná venkovská kočka.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ

FOTO: Shutterstock a archiv firem

Jak na hlodavce