Jak lepit bez chyb

Pro lepení různých materiálů platí řada obecných zásad. Jejich respektování vám spolu se správným typem lepidla umožní vytvářet pomocí lepidel pevné a odolné spoje.

Dvousložková lepidla dosahují při správném použití vysokých pevností

Lepení je pouze jednou z několika metod spojování materiálů. Lepené spoje mají nejvyšší pevnost při namáhání v tahu a smyku. Ohyb (odlupování) proto může být problém. Například spoj lepený dvousložkovým epoxidovým lepidlem může mít ve smyku pevnost i 300 kg/cm2. Zato v ohybu téměř nulovou. Spoje, které budou namáhány způsobem, který nezaručuje konečnou pevnost spoje, tak musíme podpořit zpevněním konstrukce. Nejčastěji použijeme přeplátování, čepování nebo kolíkování.

Odmaštění, provedené špatným přípravkem, může snížit pevnost lepeného spoje až o sedmdesát procent

Pozor na teplotu

Existuje řada faktorů, které mohou lepený spoj a správnou funkci lepidla ovlivnit. Tím podstatným je teplota při lepení. Většina běžně dostupných lepidel potřebuje pro zpracování pokojovou teplotu. Pokud smícháte dvě složky epoxidového lepidla třeba v garáži, kde je kolem 0°C, vůbec nic se nestane – lepidlo nebude pracovat. Takto nízká teplota neumožní správný průběh reakce v lepidle.

Pokud budete lepit tzv. kontaktním lepidlem, které obsahuje rozpouštědlo, to se při nízkých teplotách nebude odpařovat v časech, které jsou v návodu, a lepený spoj opět nebude držet. Stejně se budou chovat i bílá lepidla na dřevo. Ta mohou v mrazivých dnech přemrznout a tím se znehodnotit.

Nízké teploty nejsou pro lepení vhodné, některá lepidla obsahují vodu, která se při nižších teplotách neodpařuje

Něco jiného je, když mluvíme o teplotě, kterou lepený spoj vydrží. Běžné jsou teploty v rozmezí přibližně od -30°C do +100°C. Některá, především epoxidová lepidla, mají horní hranici i přes 100°C, ale litinový kotel na dřevo či výfukové potrubí za motorem neudrží. Pro takové extrémní situace lepidla existují, ale zpravidla je neseženete v běžné obchodní síti.

Při lepení není dobrý zbytečný spěch. Pokud lepený spoj začnete namáhat moc brzy, většinou nevydrží. Je-li v návodu napsáno „10 minut odpařit rozpouštědlo“, respektujte to. Pokud se totiž při kontaktním lepení nenechá odpařit všechno rozpouštědlo, opět nebude lepený spoj držet.

Kontaktní lepidla nemusí být vždy v tubě. UHU CONTACT je rychlé tuhé lepidlo v praktické tyčince

Správné odmaštění

Důležité je i v návodu často požadované odmaštění. Jak na to? Především nepoužívejte benzín a laková rozpouštědla (ředidla). Obsahují mastné látky, které povrch neodmastí. Mycí prostředky (např. Jar) rovněž nepoužívejte, protože obsahují mastné „zhebčovače“ rukou. Univerzálním a snadno dostupným odmašťovadlem je čistý líh, na kovy pak aceton a následuje celá řada chemických přípravků (např. MEK, BISON Cleaner, UHU universal reiniger). Pozor při odmašťování plastů, zde se doporučuje vyzkoušet agresivitu odmašťovadla na malém vzorku, abyste plast případně nepoleptali a neznehodnotili.

Na svislé povrchy se používají tixotropní (gelová) kontaktní lepidla

Aby to dobře drželo

Aby byl lepící proces úspěšný, musí být splněny principy adheze a koheze. Adheze je přilnavost lepidla k lepenému materiálu a koheze je správná vnitřní soudržnost lepidla. Lepidlo tedy musí nejen přilnout a držet na lepených materiálech, ale jeho struktura musí být taková, aby lepené předměty udrželo u sebe. Čím lepší je přilnavost lepidla k materiálu a vnitřní soudržnost lepidla, tím pevnější a odolnější spoj získáme.

Dostatečná přilnavost na lepené materiály a vlastní soudržnost lepidla je nutná pro vytvoření kvalitního spoje

Jak lepidla vytvrzují

Podle vytvrzování můžeme lepidla rozdělit do dvou základních skupin. Do první patří lepidla, která vytvrzují odpařením některé ze složek, například rozpouštědla nebo vody. Jsou to třeba bílá lepidla na dřevo nebo kontaktní lepidla. Druhou skupinou jsou lepidla, která vytvrzují chemickou reakcí. Tedy například dvousložková a vteřinová lepidla. Chemická reakce tedy nemusí nutně probíhat jen u dvousložkových lepidel.

Pokud použijeme pro přilepení kovového háčku na zeď (savý podklad) lepidlo, ze kterého se odpařuje rozpouštědlo, bude vše v pořádku a při volbě vhodného lepidla vznikne kvalitní spoj. Pokud bychom použili stejné lepidlo, ale háček lepili na glazovanou kachličku v koupelně, nebude držet. Rozpouštědlo se totiž nemá kam odpařit a pevný spoj nevznikne.

Montážní kontaktní lepidlo lepí celou řadu materiálů, jen je třeba zvolit správný postup

Existuje univerzální lepidlo?

Neexistuje jedno lepidlo, které by nám stačilo na všechna lepení. Existuje však skupina lepidel, která můžeme částečně považovat za univerzální. Jedná se o kontaktní lepidla.

Pokud se rozhodneme lepit materiály, kde je jeden z lepených materiálů savý (porézní), lepíme obvyklým „mokrým“ způsobem – stačí nanést lepidlo na jeden z materiálů, spojit a nechat vytvrdit. Výsledný spoj je navíc pružný.

Problém nastává, lepíme-li neporézní, tedy nesavé povrchy (gumu, molitan, kůži apod.). Zde je nutné použít tzv. kontaktní způsob lepení. Nanést lepidlo na obě strany, nechat odpařit všechno rozpouštědlo (což může trvat i 15 minut) a poté materiály spojit a silně stlačit. Na první pohled je to jednoduchý postup, ale i v tomto případě lze udělat chyby. Spěch je jedním z nepřátel při lepení. Pokud se totiž nenechá skutečně všechno rozpouštědlo odpařit, zůstane po slepení ve spoji. A to i v případě, kdy sevřeme spoj do svěráku. Nemá se kam odpařit. Vznikne spoj, který má velice krátké trvání a téměř žádnou pevnost. Například boty, jejichž lepení se takto uspěchá, budou držet maximálně jednu cestu do práce.

Pro lepení dýh nebo jiných dekorativních povrchů dřeva rovněž existují speciální lepidla

Náš tip 1

Penetrujte!

Pokud lepíme kontaktním způsobem materiály s hrubším povrchem (drsnou kůži nebo dřevo, silnou textilii), použijeme první vrstvu jako penetraci. Necháme ji alespoň hodinu zaschnout a pak postupujeme již klasickým shora popsaným způsobem.

Náš tip 2

Na neslepitelné plasty

Samson PLAST-PLUS je sekundové lepidlo s aktivátorem pro lepení mnoha materiálů, především „neslepitelných“ plastů. Jedná se o tzv. mastné plasty, na kterých žádné jiné lepidlo nedrží (plastové židle, nádoby, měrky, misky na potraviny, vědra). Aktivátor, kterým se potřou oba lepené povrchy, nezpůsobí naleptání povrchu, ale lepší přilnutí lepidla k lepenému povrchu. Sekundové lepidlo se pak již použije standardním způsobem. Sekundového lepidla nanášejte raději menší množství. Urychlíte tím reakci a spoj bude lépe držet.

Jak lepit bez chyb