U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JAK JE STARÁ NAŠE CHALUPA
Kategorie: Stavení | Autor: Tomáš Hájek
Mnozí jste si jistě položili otázku: Jak je vlastně ta naše chalupa stará? Pokud vám odpověď na tuto otázku nemohli poskytnout pamětníci (anebo pamětníci pamětníků), máme pro vás několik tipů, jak ji najít. Prvním z míst, kam stavitelé ukládali zprávu o době vzniku stavení, je prostor pod podlahou obytné místnosti. Kdo opravoval, nebo pořizoval novou podlahu, objevil možná v rohu světnice velký placatý kámen. Jestli se podíval pod něj, možná našel schránku nebo malé prkénko se zmíněnými údaji. Schránka však může být také hlouběji v základech a novodobý majitel o ni nemusí vůbec zavadit. Druhé místo s datem stavby je vidět na první pohled. Je to záklopové prkno uzavírající zespodu půlkuželový nebo jehlancovitý přístřešek v horní části štítu, kterému se říká kabřinec a nemá jinou funkci než ozdobit štít. A záklopové prkno bylo vždy prostorem pro nápisy a letopočty. Kabřince se však objevují jen zřídka a hlavně u větších staveb bohatších hospodářů. Často nepřežily novější úpravy střechy, což platí také o záklopových prknech, která mohla lehce zmizet jako stavební materiál nebo otop. Pokusit se o určení stáří stavebním rozborem je takřka nemožné. Roubené chalupy totiž po desítky let neměnily svou podobu. Kdo stavěl novou, prostě použil všeho známého z okolních stavení. Tak vypadají stejně chalupy postavené třeba sto let po sobě. Nové prvky, podle nichž by se to dalo určit, pronikaly do odlehlých oblastí velmi pomalu a často mohly být dodělány zpětně. Nejspolehlivější způsob, jak zjistit datum stavby, je cesta po úřadech. Na katastrálním úřadě může člověk nahlédnout do pozemkových knih. Tam by mělo být zaneseno i stáří stavby, ale vždy tomu tak není. Kdo datum stavby v knihách nenajde, bude se muset ponořit hlouběji do archivů. Důležité je podívat se, zda v obci nebyla změněna popisná čísla. Mohlo by se totiž stát, že člověk sice zjistí stáří domu, ale cizího. Dalším krokem je návštěva okresního archivu. Po předchozí objednávce dostanete do ruky materiál, z kterého se vytvářely státní pozemkové knihy. Jde o výtahy z pozemkových knih vrchnosti a nová měření statní komise. Nejsou ovšem psány jen česky, ale také německy a latinsky, řada textů, pořízených do poloviny století, je psána dokonce kurentem (vypadá jako arabský zápis kombinovaný azbukou). Tabulky, srovnávající latinku a kurent, by měl mít archiv v badatelně k dispozici. Neodradí-li vás tyto překážky, nechte si okopírovat list, kde je psáno, odkud byl výtah pořízen. Důležité je písmeno knihy (dříve se rozlišovaly podle písmen a ne podle čísel) a strana, přesněji číslo foliantu. Vrchnostenské pozemkové knihy jsou uloženy ve státních oblastních archivech. Pro středočeský kraj je umístěný v Praze, pro východočeský v Zámrsku, pro severočeský je v Litoměřicích. Chalupáři ze západních Čech pojedou do Plzně a Jihočeši do Třeboně. Na Moravě to jsou Moravský zemský archiv v Brně pro jihomoravský kraj a Slezský archiv v Opavě pro severomoravský. Doporučujeme objednat se předem. V katalogu vrchnostenských knih daného panství lze najít tu pravou jen pokud neutrpěla vážnou újmu požárem, neodborným zacházením, nebo nebyla zcela zlikvidována. Pokud se zachovala, můžete zde najít první písemnou zmínku o své chalupě. Písař tehdy zapsal rok, den a měsíc stavby a také majitele. Zaujme-li vás, že stejný rok i den je uveden u více chalup, znamená to, že nezapisoval každou přesně v době jejího dokončení, ale vždy několik budov postavených v určitém období současně.
