U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jak dostat roztoče pod kontrolu
Kategorie: Aktuálně | Autor: Ida Rozová, časopis TEST
R oztoči jsou mikroskopičtí členovci, kteří se stali postrachem alergiků a v reklamách Elektroluxu vystupují v roli příšer, které je třeba vysavačem nekompromisně “spolknout”. Přitom živí roztoči sami o sobě prakticky nejsou nebezpeční! Jejich potravou jsou mikroskopické částečky lidské pokožky. A na rozdíl od přímořských států s trvalejší celoroční vlhkostí vzduchu je u nás živé nenajdete ani v kobercích ani v čalouněném nábytku a kupodivu ani v chuchvalcích prachu. Mají totiž rádi vodu a v našich vnitrozemských podmínkách se tak mohou držet prakticky jen v matracích postelí. Že je to protimluv, když se jim říká roztoči domácího prachu? Ne tak docela. Nebezpečí se pojí zejména k jejich exkrementům (výkalům) a zbytkům jejich mrtvých těl. Říká se jim alergeny a právě ony jsou příčinou alergických reakcí. Alergeny se přenášejí vzduchem. Nejvýznamnější způsob, jak se do vzduchu dostávají, je stlačování matrace. Je-li alergen přítomen, vyfoukne se do vzduchu. Jak dlouho ve vzduchu vydrží, závisí především na jeho velikosti, hmotnosti a zčásti i na tom, jak velký elektrostatický náboj může mít. Částečky výkalů roztoče jsou menší než většina prachových částic a jsou také lehčí, neboť jsou velmi suché. Nabitá částice, vyfouknutá do vzduchu, v něm můžete zůstat i 24 hodin. V posteli trávíme třetinu svého života. Naše lůžka obsahují šupinky pokožky, jsou vlhká, za jednu noc ztrácíme přibližně 0,5 litru vody. Chceme-li “kontrolovat” roztoče, musíme se zaměřit na vlhkost vlastní matrace. A začneme snížením teploty v místnosti. Ostatně už babičky říkaly: Spi při otevřeném okně, ráno postel důkladně vyvětrej, je to dobré na plíce. A měly pravdu. Otevřené okno (s výjimkou mrazivých dnů) a důkladné provětrání lůžkovin a matrace by mělo být pravidlem. Produkce alergenu se tím zpomalí. Musíme se však zmínit také o odstraňování alergenu již existujícího. Není fér obviňovat vlastní postel. Chyba tkví v našem nedostatečném uklízení. Lůžkoviny se musí bezpodmínečně udržovat v čistotě a měly by se v případě alergiků a astmatiků vyměňovat již po týdnu. Matrace je nutné pravidelně vysávat z obou stran a nezapomínat ani na jejich postranní části. Při vysávání jak matrací, tak i místností by se měla otevřít dokořán okna a nechat je alespoň chvilku otevřené i po skončení úklidu. Alergen, jak už víme, se vznáší ve vzduchu a může se “vyfouknout” ven a místo něj přijde čistý čerstvý vzduch. Zajímavé je, že moderní domácnosti příliš často okna neotvírají. Odborníci se shodují v jednom: Lidská obydlí nebyla nikdy tak nedostatečně větrána, jak je tomu v současnosti. Každý jistě uzná, že je pro něj čerstvý vzduch dobrý, když je někde venku v přírodě. Paradoxně se však mnozí domnívají, že doma tomu tak být nemusí. Vlhký, nehybný a alergenem naplněný vzduch je pak hlavní příčinou většiny alergických problémů.
