U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JABLKA z vinice se zelenou zebrou
Kategorie: Zahrada | Autor: Karel Merhaut, LEA
Mladý sad jabloní na prosluněné planině nad obcí Vinice u Hořic má jistou výlučnost. Jen poučenějšímu pozorovateli by asi došlo v čem. Napovědět může kupa kamení v rohu oplocení – zjevná nabídka obydlí lasičkám, skvělým lovcům nevítaných myší.
Ze stejného důvodu jsou tu i visutá téčka na bidlech coby stanoviště uchystaná dravcům pro dobrý rozhled. Jinde jsou připevněny rourky – noční úkryt menších ptáčků. Dvanáct úlů prozradí, že sadař stojí o hojné opylování. Že máme co činit s odrůdami jabloní, které jsou rezistentní, tj. odolné např. vůči strupovitosti, už ale poznat okem nelze. Ani fakt, že těchto 5,26 hektarů představuje téměř polovinu všech nově vysazených sadů u nás s nárokem na značku BIO.
Jsme v ekologickém sadu, který patří ing. Bedřichu Plíškovi, výrazné postavě našeho bioovocnářství, autoru řady odborných pojednání. A také prodejci, jehož skvělá jablíčka chutnají dlouho do jara. Jak se ta jeho jablíčková elita vlastně “peče”? Energický sadař vysvětluje: “Sad jsem vysadil v dubnu 1999. Poloha je to slušná, vyvýšená plošina je trvale provětrávána, což nepřeje houbovým chorobám. Část pozemku však má půdu samý kámen a jíl. A největším problémem je srážkový stín – je tady neuvěřitelně sucho.”
Bio značka chce jiný přístup
Za svého působení ve Vý-zkumném ústavu ovocnářském vyzkoušel Bedřich Plíšek řadu odrůd, doporučovaných pro ekologické pěstování, a tak věděl, že může věřit především skvělé české odrůdě Topaz. “Má skvělou kořenitou chuť, pevnou konzistenci, dobře plodí a výborně se skladuje. Proti jiným odrůdám vyniká hned několika vlastnostmi. Její jablka jsou krásná, topasově žlutooranžová s červeným žíháním a červeným líčkem. Dále jsem vsadil na Rajku a Rosanu, které jsou také rezistentní proti strupovitosti. Doplňkově tu mám Hanu, Vandu, Anetu, Rubinolu, Karminu, Otavu, Goldstar.”
Sadař přiznává, že práce při svěžím větříku ho těší, i když problémů je ještě dost. “Pěstovat jabloně znamená bojovat proti obaleči jablečnému. Neměl jsem možnost proti němu vyzkoušet nové přípravky, a tak bude opět mnoho jablek červivých. Také obaleč zimolezový páchá v mém sadu značné škody. Biopřípravky jsou sice z dlouhodobého hlediska spolehlivější, většinou však jsou méně razantní.
Trochu jinak je třeba v takové sadu provádět i řez. Nejde jen o malou násobilku každého ovocnáře, tj. ponechávat větve spíše vodorovné, nasazující nejvíce na plody, a naopak výhony jdoucí “do dřeva” odstraňovat. Důležité je přiměřeným řezem umírnit růst stromů. Příliš bujně rostoucí dřevo trpí více chorobami, škůdci i mrazem a plody fyziologickými poruchami. Nesmí se zanedbávat ani úrodnost půdy a výživa stromů. Kromě kompostů pomáhá i nastýlka pokosené trávy v řadách – zadrží vláhu, brzdí plevel a je vlastně i hnojivem. Mezi řadami se tráva seče čtyřikrát až pětkrát během vegetační doby.
Plány brzdí omezené finance
Na co u pár stromů stačí ruce, tady je zapotřebí mechanizace. Jenže takový chytrý kultivátor nebo mulčovač, který prokypří a odplevelí půdu v pásech pod stromy, nebo foukne pokosenou trávu ke kmínku, přijdou bratru na 150 až 200 tisíc korun. Zdejší sad také nezbytně potřebuje vybudovat závlahový systém. I letos je tu půda přes časté jarní deště sušší, než by měla. Hektar kapkové závlahy v ovocném sadu ale vyjde na 80 tisíc korun a další desetitisíce je třeba dát za zdroj vody a čerpací stanici. Už aby začal fungovat evropský systém obchodu jablíček “se zebrou”, jak se přezdívá pruhované značce BIO, garantující uznanou ekoprodukci! Hodil by se zvláště ing. Plíškovi, který chce vlastní ovoce také sám sušit a moštovat. Využije k tomu energie z plynové kogenerační jednotky a tepelného čerpadla, jež by zároveň poháněla závlahu, vytápěla dům…
O odbyt ze svého sadu ale strach nemá. Zájem o přísun bioovoce už u nás začínají projevovat, podobně jako v cizině, po menších prodejnách biopotravin i obchodní řetězce. S podporou hospodaření citlivého k přírodě sice moc počítat nelze, ale trvalým odběrem bioprodukce řetězce zpravidla posouvají ekofarmáře z dosahu riskantní “čáry ponoru”. Té by se chtěl jablíčkový vytrvalec vzdálit třeba sjednáním trvalejšího odbytu pro lavinu sušené produkce, kterou dokáže vyprodukovat.
Na vlastní sklizeň v sadu nad Vinicemi zatím stačí práce členů rodiny. V čase 11. pražského biojarmarku, kde se má představit přes dvacet ekosedláků, bude kromě sušených hrušek a jablek nabízet i čerstvá jablka odrůdy Rajka. Navíc chce do té doby, tedy do 8. září, uspořádat v Hořicích poradenský kurz otevřený všem zájemcům o bioovocnářství. Součástí jednodenní “nalejvárny” základních znalostí i drobných ekofint má být exkurze do ekostatku v německém Görlitzu. Sám pěstitel k tomu říká: “Chci odborně pomáhat na vlastní nohy velkým i malým ovocnářům. Jedině tak při patrném rozmachu trhu s biopotravinami časem i ekonomicky uspějí.”
A jako malou výzvu k následování přidáváme čtenářům CH&CH pět základních rad pro začínající ekopěstitele. Třeba se někteří rozhodnou pro první kroky právě při zmíněném osvětovém “open” kurzu.
***
JAK ZAČÍT s ekologickým ovocnářstvím
* Pečlivě zhodnoť nejvýhodnější odrůdy odpovídající podmínkám i záměrům a v tomto duchu přetvoř roubováním či výsadbou svůj sad.
* Odstraň monokulturu, tj. vytvoř na pozemku zdravou biodiverzitu (např. s využitím jiných dřevin i kvetoucích bylin); takto pestré rostlinstvo začleň do sadu i kolem něj.
* Posiluj odolnost stromů, např. změnou řezu (je-li nadměrný v zimě, strom to provokuje k intenzivnímu růstu nové hmoty, ale rychle vyrostlé výhony nejsou odolné, strom činíme choulostivějším, náchylným na houbové choroby a působení mšic).
* Změň hnojení – v ekosadu nehnojíme rozpustnými průmyslovými hnojivy, ledky apod., nýbrž kompostem (ne však nadměrně – strom pak víc přitahuje škůdce a choroby).
* Informuj se na možnosti biologické ochrany, když sama biodiverzita nestačí (prakticky na všechny choroby a škůdce jsou už dnes biopřípravky; u nás možná všechny nekoupíte, ale to se nyní v EU rychle změní).
***
Včelstva z dvanácti úlů jsou zárukou hojného opylování
Osmileté stromy sadař přerouboval asi deseti rezistentními odrůdami
Jablíčka od ing. B. Plíška můžete ochutnat na letošním biojarmarku
FOTO JIŘÍ DVOŘÁK, LEA
