Izolace zamezí únikům tepla

Rubrika: rss-feed, Stavba, Stavební materiály

A to je hlavní argument, proč o nich přemýšlet. Rostoucí náklady na vytápění, ale i extrémně vysoké teploty v letních měsících, to vše jsou dobré důvody, proč do tepelných izolací investovat.

K zateplení lze použít zejména izolační desky z různých materiálů, mezi nimiž převažuje minerální vlna, rozmanité typy polystyrenu či desky z dřevitých hmot. Foto: Shutterstock

Tepelná izolace domu však neznamená jen zateplení fasády. Pro maximální efekt takových často nákladných a náročných stavebních opatření je nutné uvažovat o celkové izolaci stavby. Tedy o zateplení nejen fasády, ale i střechy, podlah a stropů.

Zateplování při stavbě

Stavíte-li od základů, lze do přehledu izolačních materiálů zahrnout i mnoho stavebních prvků, které již izolaci obsahují. To připadá v úvahu třeba u dřevostavby ze sendvičových panelů s izolačními vrstvami z minerální vaty a polystyrenu. K dispozici jsou i zateplené cihly, jejichž použití při stavbě posílí tepelnou ochranu a zajistí difúzi vodních par, protože izolace (obvykle minerální vlna) uvnitř cihel je dobře chráněná a stabilní a není náchylná na poškození. Další možností jsou systémy ztraceného bednění s tepelnou izolací.

Zateplení fasády

Podle typu stavby, složení materiálu i možné vlhkosti je potřeba nejdříve rozhodnout, zda zvolit kontaktní, či provětrávanou fasádu, tzn. zateplení se vzduchovou mezerou.
Nejčastěji používaným typem tepelné izolace je deskový polystyren, především tzv. šedý s grafitovým izolantem odrážejícím teplo zpět k jeho zdroji, a tím zvyšujícím izolační účinek. Použít lze rovněž izolační desky z minerální vlny.

Grafitové příměsi v šedém polystyrenu, který se používá hlavně k vnějšímu zateplení fasád, vylepšují jeho parametry. Foto: Shutterstock

Pokud jde o parametry prodyšnosti, které je nutné brát v úvahu zejména u starších staveb, u nichž se počítá s určitou mírou vlhkosti, je na čele seznamu minerální izolace. Pak následuje polystyren, přičemž polystyren extrudovaný se vyznačuje malou prodyšností. Funkční součástí zateplovacích systémů z uvedených materiálů je vždy omítka či obklad. Obojí je nutné volit tak, aby byla zajištěná difuzní propustnost finální vrstvy, odvětrávání zdiva a zamezení vzniku vlhkosti. Řeší to nabídka komplexních zateplovacích systémů, takže i v případě, že zateplujete svépomocí, doporučujeme použití všech komponentů, které dodavatel v rámci takového systému nabízí.

Zateplení uvnitř domu

Materiály pro vnitřní tepelnou izolaci se používají v případech, kdy nelze zateplit fasádu, ale i pro posílení tepelněizolačních vlastností stavby, která je opatřená izolací i zvenčí. Opět je nutné postupovat podle projektu a s ohledem na složení obvodových stěn i vnitřních konstrukcí. Je třeba použít izolanty, které zajistí odvod kondenzační vlhkosti ze stavební konstrukce, aniž by byly zásadním způsobem sníženy jejich tepelněizolační schopnosti.

Pro vnitřní zateplení je ideální kombinace vhodně zvolených vrstev obkladu, izolantu a dostatečně prodyšných omítek. Foto: Shutterstock

Pro zateplení podlahy je tedy vhodný například polystyren (EPS) s vysokou pevností v tlaku. Nejčastěji se používá perimetrický polystyren, při velké vlhkosti a předpokládaném vysokém tlaku na izolaci pak extrudovaný polystyren, který vyniká nejnižší nasákavostí. V úvahu připadá i tzv. pěnové sklo. Pro izolaci suchých podlah se používá rovněž polystyren, suchý podsyp, minerální vata nebo dřevovláknité desky.

Materiály pro vnitřní izolaci přicházejí na řadu zejména u domů, jejichž fasádu nelze zateplit zvenčí například kvůli památkové ochraně budovy

Zateplení podkroví a střechy

U izolací střech se mohou poměrně zásadně lišit postupy montáže podle toho, zda lze udělat zateplení nad krokvemi, nebo zevnitř, ale seznam izolačních materiálů je v obou případech hodně podobný. K zateplení se tady hodí zejména desky z minerální vaty či polystyrenu, které se umístí mezi krokve a do pomocné konstrukce pod krokvemi. Proti kondenzaci vlhkosti musí být izolační materiál doplněn parozábranou. V úvahu však připadá i použití ekologicky příznivějších izolantů, což jsou dřevité či konopné desky nebo rohože z ovčí vlny. Mezi přírodní izolace patří i desky na bázi lnu či bavlny. Mezi tyto materiály je možné zahrnout i tzv. foukanou izolaci, kterou lze vyplnit i těžko přístupné dutiny v konstrukci stropů a pod záklopy.

Zejména rohože z minerální vlny bývají už z výroby opatřeny perlinkou a difuzní fólií, což výrazně usnadní jejich montáž. Foto: Shutterstock

Foukaná izolace stojí za úvahu zejména u starších staveb, kde může ušetřit pracné rozebírání a opětovnou montáž dřevěných konstrukčních prvků. Izolace tohoto typu se nafoukává i za dodatečně postavené bednění z OSB desek. Tvoří ji zejména celulóza, polystyren nebo minerální granuláty. Další možnost představují stříkané izolační pěny na polyuretanové bázi buď s otevřenou, nebo uzavřenou strukturou buněk. První zajišťuje průnik vzduchu a vodní páry, druhá dokonalou vzduchotěsnou parotěsnou i hydroizolační zábranu.

Pozor na tepelné mosty

Tepelné mosty, tedy kritická místa úniku tepla, mohou vznikat mezi stávající stěnou či podlahou a izolací v místech jejich dotyku. Dalším možným místem jejich vzniku jsou okna a dveře, konkrétně prostor mezi stěnou a rámem nebo zárubní. I zde je třeba dodržet předepsaný stavební postup a materiály, případně prostor dodatečně vyplnit izolačním materiálem.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock