Inspekce nemovitostí

Inspekce nemovitostí se pomalu stávají běžnou součástí nákupu nemovitostí. Ovšem co si přesně představit pod tímto pojmem? Co všechno má inspekce nemovitosti zahrnovat, jak má vypadat a kdo ji vlastně může kvalifikovaně provádět?

 

Inspekce nemovitostí pomáhá kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. A ne každá závada je na první pohled zřejmá…

 

Většina lidí tuší, že inspekce nemovitosti znamená prověření nemovitost (bytu, domu) ze stavebního hlediska. „Problémem je, že každé prověření nemusí nutně znamenat komplexní inspekci nemovitosti. Žádným zákonem není inspekce nemovitostí definována, není proto zcela jasné, jak má vypadat a co musí být její součástí. Navíc není stanoveno, kdo jí může kvalifikovaně provádět,“ upozorňuje Ing. Roman Sysel z Asociace Inspektorů nemovitostí a dodává: „Není bohužel výjimečné, že si lidé přes internet objednají nejlevnější inspekci nemovitosti ve svém okolí. Potom se obracejí na nás s tím, že neproběhla v daném rozsahu a takzvaný inspektor je dostatečně neinformoval o zjištěných závadách.“

 

U nemovitosti, kterou chcete koupit, si můžete nechat udělat jen dílčí inspekci té části domu, u níž máte podezření, že není v pořádku

 

Definice inspekce nemovitosti
Asociace inspektorů nemovitostí (AIN) se proto rozhodla takovýmto nedorozuměním předcházet a pojem inspekce nemovitosti definovala.  Lidé tak konečně získají jasnou představu o tom, co za své peníze mohou dostat.

 

Poškozeným soklem proniká vlhkost do obvodového zdiva pod terénem

Definice pojmu inspekce nemovitosti
Inspekcí nemovitosti se rozumí zdokumentované prověření nemovitosti (pozemku, stavby nebo jednotky) – zhodnocení ve vyjmenovaných oborech stavebních konstrukcí a prostředí staveb na základě prohlídky prověřované nemovitosti. Inspekce nemovitosti se obvykle dělá na základě vizuálního zjištění stavu a nedestruktivních diagnostických metod. Pokud tyto metody nejsou dostačující, je třeba navrhnout další nezbytné diagnostické zkoušky. Inspekce nemovitosti musí alespoň identifikovat projevy poruch a zjevné vady a u poruch může stanovit jejich příčiny.

Jedná se tedy o prověření všech těchto oblastí dané nemovitosti:

  • pozemek
  • statika nemovitosti
  • izolace proti vodě
  • zvuk a hluk
  • úniky tepla
  • bezpečnost při užívání nemovitosti a požární bezpečnost
  • zdravotní a hygienická nezávadnost
  • povrchy podlah, stropů a stěn
  • výplně otvorů (okna, dveře atd.)
  • zařizovací předměty (zařízení v koupelně, WC atd.)
  • technické zařízení budovy

Ve všech těchto oblastech je nutná identifikace případných závad, možných rizik a zhodnocení aktuálního stavu. Pokud prověření nezahrnuje všechny tyto oblasti, nejedná se o inspekci nemovitosti, nýbrž o dílčí průzkum nemovitosti.

 

Degradace polyuretanové pěny v důsledku nesprávné montáže balkonových dveří

Kvalifikace inspektora nemovitostí
Při objednávání inspekce nemovitosti je vhodné si ověřit, zda je daný inspektor na tuto práci dostatečně kvalifikován. „Inspekci nemovitosti nemůže dělat každý, kdo si myslí, že dané problematice rozumí. Inspektor by měl mít pro tuto práci také kvalifikační předpoklady. Tedy vysokoškolské vzdělání v oboru pozemních staveb nebo příbuzném studijním oboru a minimálně tříletou odbornou praxi. Pokud má inspektor pouze středoškolské vzdělání ve stavebním oboru, měl by mít praxi alespoň pět let,“ upozorňuje Roman Sysel. Asociace navíc zajišťuje pro inspektory ucelený systém vzdělávání v oboru vad a poruch staveb.

V rámci AIN působí po celé ČR zhruba 80 inspektorů. Všichni splňují nejpřísnější požadavky na kvalifikaci a jsou pravidelně proškolováni a prověřováni. „Na trhu evidujeme asi 70 různých subjektů, které se zabývají inspekcemi či prověřováním nemovitostí. Za jejich kvalifikaci a kvalitu jimi odvedené práce však ručit nemůžeme,“ varuje Sysel.

Kromě kvalifikačních předpokladů by měl mít inspektor na komplexní inspekci nemovitosti také dostatečné vybavení. Doporučené minimální vybavení inspektorů AIN:

  • laserový měřič vzdáleností (tzv. DISTO)
  • lať pro měření roviny povrchů v délce dvou metrů
  • metr
  • vodováha 0,5 m
  • zkoušečka napětí
  • měřič vlhkosti vzduchu i povrchů
  • měřič sklonu
  • klínek pro měření nerovností a průhybů
  • kompas pro určení orientace nemovitosti
  • kovový pravoúhlý úhelník s ramenem minimálně 50 cm pro měření koutů
  • digitální fotoaparát a papír na poznámky

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: ARCHIV

 

Inspekce nemovitostí