Injektáž vlhkého zdiva
Zastavit vzlínání vlhkosti zdivem lze různými způsoby. Jedním, který se dá lehce zvládnout i svépomocí, je chemická injektáž.
Typů vlhkosti je několik, my se zaměříme na vlhkost, která zdivem stoupá kapilárním vzlínáním. Tím se vlhkost dostává z podzemních částí stavby do nadzemních. Vlhkost ve zdivu nejen že snižuje komfort bydlení tím, že se tvoří nevzhledné mapy a loupe se malba, ale také zhoršuje izolační schopnosti konstrukce a zdivo postupně degraduje. Vlhké zdi jsou také živnou půdu pro plísně.
Kapilárnímu vzlínání vlhkosti zdivem brání vodorovná izolace. Především u starších domků však dosloužila nebo chybí docela. Pak je potřeba udělat dodatečnou izolaci. Podřezávání zdí diamantovým lanem či zarážení ocelových plechů jsou náročné operace, ne vždy je možné je provést.
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Odvlhčení domu:
Jak bojovat s vlhkostí v domě
Nátěry proti vlhkosti
Proč bývá vlhký dům
Metody odstraňování vlhkosti
Nucené větrání s použitím solárních panelů
________________________________________________________________________
Naopak snadný a účinný postup je injektáž vlhkého zdiva pomocí silanové emulze. Ta se do zdi vpraví prostřednictvím řady otvorů, z nichž se dále šíří všemi porézními materiály, dokud nevytvoří souvislou vrstvu polymeru, který odolává vodě a brání jejímu pronikání. Někteří odborníci hovoří o membráně, jiní o cloně. Životnost je udávána okolo 40 let.
Vlhkost výhodou
Takzvaná krémová injektáž je vlastně vylepšenou verzí tekutých injektáží, které mají některé zásadní nevýhody, třeba jsou limitovány příliš vysokou vlhkostí zdiva. Silanová emulze naopak vlhkost pro své šíření vyžaduje, a tudíž jí nevadí ani extrémně vlhké zdivo. Pokud je zeď příliš suchá (preventivní injektáž u dosluhující izolace), je potřeba ji provlhčit vodou nebo speciálním roztokem (urychlovačem).
Koncentrovaný roztok krémovité konzistence se rozptyluje ve zdivu právě díky molekulám vody. Nejde tedy o pouhé prosakování, kterému vlhkost brání, ale o vytváření chemické vazby se stávající vlhkostí. To je oproti tekuté injektáži velká výhoda. Další pak z logiky věci představuje aplikace, kdy není třeba injektáž provádět tlakově, ale stačí krém aplikovat třeba i běžnou vytlačovací pistolí, aniž by z otvorů vytékal.
Jak postupovat
Můžete postupovat třemi způsoby – využijete kompletního servisu nějaké firmy, zhotovíte si část práce sami a zbytek necháte na specialistovi nebo si vše uděláte svépomocí. Mnozí výrobci silanových emulzí poskytují dokonalý informační servis s cílem dosažení perfektních výsledků i absolutními laiky.
Renomovaná firma s dobrými referencemi zvládne injektáž ve velmi krátkém čase, používá osvědčený systém a nechá si za to pochopitelně zaplatit. U neznámé společnosti může být kvalita bohužel závislá na tom, jak se řemeslník vyspí. Pak je nutná důsledná kontrola prováděných prací. Vzhledem ke své jednoduchosti je celá operace závislá především na preciznosti.
Způsob provedení se odvíjí od toho, zda je stavba podsklepená, či nikoli. Pokud není, je nutné přípravek aplikovat nad úrovní podlahy, jinak by mohlo vzniknout přemostění a zemní vlhkost by do zdí pronikala podlahou. Vrty provádíme buď zevnitř, nebo zvenku v předepsané výšce nad podlahou (100–150 mm dle výrobce).
Pokud je stavba podsklepená, je možné injektáž dělat nad úrovní venkovního terénu bez ohledu na to, v jaké výšce se nachází podlaha. V takovém případě se vrty provádějí zvenku, takže zcela odpadá nepříjemné znečištění interiéru.
Provedení
Ze zdiva se odstraní degradovaná omítka. Pokud je pevná a na stěně drží, je pouze vlhká, ale bez solných výkvětů, není nutné ji odstraňovat. V předepsané vzdálenosti od podlahy či země se udělá řada vrtů o příslušném průměru (12 nebo 14 mm dle výrobce). Vzdálenost mezi vrty nesmí být větší než 120 mm.
U cihlového zdiva se doporučuje otvory zhotovit ve spáře. Vrtá se tady vodorovně, ve výjimečných případech šikmo se sklonem maximálně 15°. Délka otvorů musí být o 40 mm kratší, než je tloušťka zdi (pokud zůstanou omítky, pak včetně nich). Otvory lze u nerovnoměrných zdí udělat skrz. To ulehčuje další operaci, a sice vyčištění otvoru stlačeným vzduchem. Před aplikací krému se ale průběžné otvory musejí na jednom konci ucpat zátkami.
Pro čištění je lepší vyfoukávání než vysávání. Nejde ani tak o jemné částice, kterými by krém pronikl, ale spíš o větší kousky, které by bránily zasunutí aplikační trubičky. Po vyčištění otvorů přichází na řadu aplikace emulze. Ta má vyplnit celý objem otvoru od konce až k ústí.
Někteří výrobci umožňují také aplikaci v opačném směru, tedy od ústí otvoru bez dlouhé aplikační trubičky, ale jen u tenčích stěn anebo jako druhou fázi plnění popsaného v předchozím odstavci. Po vyplnění se otvory zacpou polystyrenovými zátkami nebo rychletuhnoucí maltou na bázi cementu, nikoli sádrou.
Potřebné množství emulze udává každý výrobce, např. společnost Sika při průměru otvoru 12 mm uvádí vzorec: 1,6 × hloubka vrtu [m] × délka stěny [m]. Výsledkem je potřebný počet balení o objemu 600 ml. Při hloubce otvorů 0,29 m a délce zdi 6 m vychází číslo 2,78. To je 1 668 ml, potřebujete tedy tři balení po 600 ml.
Dle návodu je možné zeď po určité době – v závislosti na výchozí vlhkosti a rychlosti jejího vysychání – omítnout a opatřit nátěrem. Existují různé prostředky a přípravky pro ulehčení práce v jednotlivých fázích celého procesu, výrobci ale zdůrazňují, že nejsou podmínkou pro dosažení dokonalého výsledku.
Text: Tomáš Krásenský
Foto: archiv firem