I v horku za volantem bezpečně
Dlouhotrvající vysoké teploty mají na lidský organismus značně negativní vliv. Lidé jsou podrážděnější, snadněji se unaví, ztrácí koncentraci a jejich reakční doby se prodlužují. Jak tedy předcházet nebezpečí, které pro řidiče horko představuje?
Před horkem nás chrání naše přirozené termoregulační mechanismy. Více se potíme, rozšiřují se nám cévy, zvyšuje se produkce adrenalinu, klesá diastolický krevní tlak, zvýší se srdeční činnost. Zároveň se však zhorší motorická koordinace a také schopnost koncentrace. Samozřejmě vše dále ovlivňují individuální fyziologické vlastnosti každého z nás, každý se na extrémní podmínky adaptuje jiným způsobem. Velkou roli také může hrát například předchozí odpočinek nebo tolik opakované dodržování pitného režimu.
Vysoké teploty mají vliv na soustředění
Je prokázáno, že horko dovede narušit krátkodobou paměť, což se může stát řidičům osudné v případě, kdy zapomenou, jakou značku před chvílí na silnici viděli. Déle jim například trvá i to, než si uvědomí, kde odbočit, nebo později zareagují na brzdící auto před sebou. Každá činnost a každý úkon trvá o něco déle než obvykle a psychika dostává zabrat. Také únava přichází mnohem dříve.
I když je dnes stále větší počet aut vybavených klimatizací, slunce se i tak opírá do skel vozu a oslabuje zrak a soustředěnost řidičů. Po nějaké době se smysly řidičů v nadprůměrném horku otupují a snižuje se jejich koncentrace. Kritická teplotní hranice začíná už někde okolo 27 °C. Už při této teplotě podle výzkumů klesá efektivita práce o 25 %, a stačí jen přidat další tři stupně navíc, a údaje jsou ještě horší. Při 30 °C se efektivita práce sníží až na 50 %. Počet nehod tak může začít narůstat. I když se tedy v autě správně nastaví klimatizace, tj., sníží se teplota uvnitř vozu o přibližně 5 stupňů proti venkovní teplotě, nemusí to být dostatečné.
Jak cestovat v horku bezpečně?
Opatrní by měli být především řidiči, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Dlouhotrvající soustředění za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu velmi nebezpečné.
Před delší cestou je důležité se kvalitně vyspat. Pozor je potřeba dát především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel a současně dbát na dostatečný příjem tekutin. Pokud je to možné, v kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko a v případě vozidel vybavených klimatizací zase ani mrazivý chlad. Auto je potřeba před cestou vyvětrat. Ještě, než začne působit klimatizace, dá se částečně snížit teplota, když se na chvíli otevřou okna, a pokud víte, že se vydáte na cestu během horkého dne, je vhodné vozidlo zaparkovat před jízdou někam do stínu. Nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. Případně je vhodné dopřát řidiči krátké zdřímnutí si, třeba na 15 až 20 minut, ale i krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
Víte, že…
Pokud vysoké teploty panují také v noci, mají negativní dopad na kvalitu spánku. Ráno pak na silnice vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez. Podle odborníků je vliv silné únavy srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi.
Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock