U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hrnčířský kruh
Kategorie: Dílna | Autor: rab, fx
UDĚLEJTE SI
Obliba originální rukodělné keramiky vzrůstá. Svědčí o tom stoupající zájem veřejnosti o takové akce, jako jsou hrnčířské trhy v Berouně ve středních Čechách nebo Kunštátě na Moravě. Přitom výroba keramiky patří k nejméně náročným výrobním technologiím. V amatérských podmínkách je zapotřebí kromě základního materiálu, hrnčířské hlíny, především hrnčířský kruh. A v ideálním případě samozřejmě vypalovací pec. Jestliže občasný výpal menšího množství keramiky lze domluvit s někým, kdo pec vlastní, případně s nějakou keramickou výrobnou, tak přístup k hrnčířskému kruhu bude zřejmě mnohem složitější. Kruh si však narozdíl od pece můžeme poměrně snadno vyrobit sami. Pro zhotovení základní konstrukce budeme potřebovat několik ohoblovaných hranolů dřeva z borovice či modřínu rozměrů 80×80, 80×100 nebo 100×100 mm, pár silných fošen, dřevěné kolíky, lepidlo na dřevo, kus silnější kůže, molitan, čalounické iobyčejné hřebíky, vruty a běžné kutilské nářadí. Rozměry uvedené v kresbě jsou orientační, záleží na tom, kdo na kruhu bude pracovat. Řezivo připravíme ve skladbě, uvedené na obrázku. Pomocí dláta vydlabeme potřebné otvory. Spoje řešené “na čepy” ještě zajistíme lepidlem a truhlářskými kolíky. Nejprve sestavíme základní rám a do něj postupně upevníme ostatní prvky, jak je patrné z obrázku. Pro sedák upravíme část trámku – hoblíkem strhneme hrany, místo obalíme molitanem, přes který napneme kůži. Pomocí čalounických hřebíků celek připevníme k rámu. O něco složitější to budeme mít s kovovou otočnou hřídelí. Pro její kompletaci potřebujeme kovovou trubku průměru 35 mm (ČSN 42 6713) na hřídel, kovový kruhový talíř z materiálu tloušťky 3-5 mm a ložiska (č. 6207 a 51109). Délku hřídele upravíme podle výsledné výšky stolu. Oba kameny ložisek, náboj talíře, příložku a nákružek si necháme zhotovit v zámečnické dílně, případně tamtéž požádáme o kompletaci celé rotační části. Její výrobě i sestavě je nutno věnovat dostatečnou péči, jinak by měl talíř obvodový rozkmit a práce na kruhu by nebyla kvalitní. Zejména při svařování je třeba svary dělat tak, aby nedošlo k deformacím materiálu. Podkruží, nebo-li setrvačník, kterým uvádíme pomocí nohou do pohybu talíř, můžeme vyrobit z tvrdého silného kusu či několika kusů dřeva, případně z kovové kruhové desky, průměru asi 50 cm. Hřídel srovnáme do svislé polohy, zkontrolujeme symetrické uložení kamenů a potom postupně dotáhneme všechny šrouby. Pokud by při tom došlo ke křížení částí nebo jejich vzájemnému posunutí, budeme muset otvory pro šrouby propilovat v žádaném směru, nebo vkládat mezi šrouby podložky. Tím vyrovnáme případné nepřesnosti svařování. Po dotažení šroubů by se svislá poloha hřídele neměla už změnit a hřídelem by mělo jít v ložiscích otáčet volně bez zadrhávání nebo zvýšeného tření. Zkusíme naplno roztočit podkruží hřídele (kopáním) a jestliže je všechno v pořádku, mělo by v doběhu podkruží vykonat minimálně 60 otáček.
Rozměry dílů hrnčířského kruhu jsou pouze orientační, záleží na osobě, která bude na kruhu pracovat.
Skladba dílů dřevěného rámu:
1 – přední stojina,
2 – zadní stojina,
3 – dolní příčka,
4 – krakorec,
5 – podpěra,
6 – horní příčka,
7 – stůl,
8 – čelo,
9 – sedák,
10 – podpěra sedáku,
11 – stupačka,
12 – podlaha,
13 – šikmá příčka.
Sestava kovové rotační části:
14 – talíř (průměr 25-30 cm),
15 – náboj,
16 – ložisko (č. 6207),
17 – kámen ložiska,
18 – hřídel,
19 – příložka,
20 – podkruží,
21 – nákružek,
22 – ložisko (č. 51109),
23 – kámen ložiska.
