U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hrnčířina v milionech odstínů
Kategorie: řemesla stále živá | Autor: Libuše Hubičková
Sochařské a architektonické prvky zdobily zahrady už v antice. V troskách řeckých a římských paláců nalézáme fragmenty krásných majolikových fontán, terakotových amfor, mís či amoretů, které sloužily také jako nosiče rostlin… Bájná babylonská královna Semiramis jimi měla posety své proslulé visuté zahrady – jeden ze sedmi divů světa, neboť jimi protékala zavlažující voda.
Trojrozměrné hrnčířské, keramické či stavební doplňky od té doby zahrady neopustily. Mění se jen prostředí jejich zelených ploch, mění se rovněž umělecké styly a také umělci či řemeslníci, kteří se zahradními doplňky zabývají. Ale ať už vyznávají ten či onen módní trend, všichni – ti dávní i ti současní
– fascinujícím způsobem zpříjemňují volné chvíle, které v zahradách pospolu prožívají lidé, ptáci i ostatní živočichové.
Vzešly z přírody
Anna Spaczyńska-Tomská patří do dlouhé fronty tisíců umělců, kteří zkrášlují kultivované zelené plochy. Je výtečnou keramičkou. Tvoří prostorové vázy, mísy a řadu jiných nádobek, fontán a objektů podobných tvarů. Vždy tak, aby byly v souladu s účelem i prostorem, do kterého jsou komponovány. Její pítka pro ptáky vyhlížejí jednou jako malé jezírko, podruhé jako stočený list – ale vždy “padnou” do trávníku, jako kdyby z něj vzešly. Mísy na ovoce, ať už leží na stolku, zdobí sloupek před altánkem nebo slouží jako záklopka pařezu, splývají s okolím, jako by byly jeho rovnocennou součástí. Totéž lze říci o velkých i zcela malých vázách. Nebyly vytvořeny proto, aby snad větévky nebo kytky do nich zasunuté soupeřily o prvenství se samotnými keři či s rozkvetlými záhony, nýbrž proto, aby spolu s nimi dodávaly zahradě nebo jejímu zákoutí ještě větší půvab. Proto jejich tvar, zdobnost i barvy vycházejí z tvarů a zdobnosti, které nalezáme v přírodě. “Mám k přírodě blízký vztah a cítím před ní respekt,” říká Anna Spaczyńska-Tomská. “Považuji tedy za správné, že se nechám inspirovat právě těmi miliony nádherných odstínů a forem, které v přírodě vidím: listí nebo bobule na větvích, obyčejná struktura kůry stromu nebo jen malinkatá jiskřivá kapka rosy… To jsou úžasné nabídky, úžasné motivy, které i v pevném keramickém materiálu mohou vypadat pěkně.”
Venkovské inspirace
Anna Spaczyńska-Tomská pochází z Polska, ale už pár let žije v Čechách. Přinesla si s sebou punc tvůrčího ducha proslulé vratislavské výtvarné školy. Ačkoli je její dílo zastoupeno v mnoha galeriích, nejvíc děl najdeme přece jenom v soukromí interiérů a především v samotných zahradách. “Ochotně vyslechnu představu zákazníka a v rámci vkusu a svých estetických limitů se jí snažím přizpůsobit. Ovšem exteriéry si pečlivě vybírám. Měla bych velké potíže při- způsobit se stylu dnešního tzv. podnikatelského baroka. Samozřejmě že nemohu nikomu nutit své výtvarné pojetí, ale moji zákazníci naštěstí většinou pochopí, že to pojetí spočívá v nenásilném transformování již hotových přírodních objektů. A tedy že se ničemu pěknému nepříčí, ačkoli je v tvaru, stylizaci i barevné glazuře moderní. Volněji se mohu rozhodovat v neutrálních zahradách, které patří k domům, postaveným v neutrálním stylu. Často ale komponuji své předměty k venkovským, rekreačním stavením. Tehdy musím mít na mysli, že majitel sice chce pro svou zahrádku něco originálního a většinou funkčního, ovšem ani proto nesmím zapomenout podřídit se estetickým zákonům, které vyplývají nejen z pojetí zahrady, ale především také z charakteru chalupy nebo chaty. Po mnoha zkušenostech bych raději dělala pro mlynáře než pro majitele secesní vily, kde styl je už velmi striktně daný.” S keramikou Anny Spaczyńské-Tomské se můžeme setkat v pražském klášteře dominikánů na Starém Městě, z jehož části nechal zdejší převor vystavět galerii. Je také rozseta po mnohých pěstěných parcích (například okolo zámku v Potštejně). Zdobí i zahrádku kreslíře Miroslava Bartáka, který žije v Řevnicích. Ostatně je sousedem Anny Spaczyńské- Tomské. V její zahradě je keramických děl samozřejmě nejvíc. Hotových, čekajících na nového majitele, ještě nedokončených, i těch, které se autorka rozhodla nechat na místě vzniku jen pro vlastní potěšení.
1 Anna Spaczyńska-Tomská se nechává inspirovat tvary a barvami přírody
2 Křehká krása je výsledkem práce na hrnčířském kruhu a techniky
vysoušecí pece
3 Keramika paní Tomské je rovnocennou součástí zeleně
4 V pítku pro ptáky se zrcadlí nebe
5 Kobaltová modř lahodí oku
6 Harmonie venkovské zahrady a oblých nádob v zelených tónech
FOTO AUTORKA
