U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hrátky s jehličnany
Kategorie: Listopad | Autor: Hel
Listopad se ujímá vlády a ukládá přírodu k zimnímu spánku. Jehličnaté dřeviny – túje, stříbrné smrky, černé borovice, jalovce… setrvávají ve své neměnné podobě a oživují zahrady v tomto nepříznivém období.
Pro celoroční estetický účinek se jehličnany využívají jako dominanty zahradních kompozic a tvarový doplněk staveb. Ideální jsou k “maskování” a uzavírání prostoru před nežádoucími pohledy, vytvářejí trvale intimní prostředí. Vytvořit zahradu jen ze samých jehličnanů je možná i velmi praktické – nemusíme hrabat listí, udržovat tvar stromu a podobně – ale právě u venkovských zahrad to není právě tím nejlepším řešením. Bez opadavých listnáčů působí zahrada příliš vážně a stroze. Proto zejména ve venkovském prostředí, charakteristickém proměnlivostí ročních dob, je důležité “rozumné” zastoupení stálezelených a opadavých dřevin. ^ zahradách u chat a chalup by měly převládat javory, vrby, modříny, smrky, borovice, jalovce, vždy podle rázu okolní krajiny, které vysazujeme pokud možno na hranice pozemku. Ideální bude, když při pohledu z dálky rozeznáme konec přirozeného porostu a začátek naší zahrady. U domu a jeho okolí udržujeme trávník, který je základním sjednocujícím kompozičním prvkem. Blízko domu je pak vhodné vysadit solitérně stromky s hezkou korunou poskytující stín a další okrasné dřeviny. S jehličnany zacházíme velmi opatrně, kromě toho, že by v zahradě neměly převládat, je důležité i jejich rozmístění. Výsadby jehličnanů jsou působivější ve skupině, jsou-li vysazeny daleko od sebe, mohou působit roztříštěně, zvláště v zimě, kdy se výraznost jehličnanů v sestavě s opadavými listnáči zvyšuje.
Při běžném průběhu zimy přezimují jehličnaté dřeviny obvykle bez poškození mrazem. Před namrznutím se však v každém případě musí chránit kořeny choulostivějších druhů a nově vysazených a mladších rostlin. Zakryjí se větvemi nebo asi l O cm vrstvou z listí a slámy. Při větších mrazech se jehličnany ze stran ochrání fólií z plastu (spodek fólie se přiháčkuje k půdě), nebo se celé zakryjí velkým plastovým pytlem. Starší rostliny jsou mrazu odolnější, ale mohou být rozlámány sněhem. Před silným sněžením se proto doporučuje svázat je provázkem. Mladé a choulostivé stálezelené skalničky se chrání i proti dešti: nad rostlinou se umístí tabulka skla – k podložení a zatížení se použijí cihly. Při oteplení zjara se sklo odstraní.
Skupina jehličnanů v působivé barevné kombinaci je výraznou dominantou zahrady v létě i v zimě. A navit – kam zmizela stodola?
Tůňka s kulturně uspořádaným pozadím neprostupné “džungle” z opadavých a neopadavých dřevin
Konifery vytvářejí zajímavé kompozice s drobnými kamennými prvky
Hel, foto Jan Krýsl
