U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hora pohanského boha
Kategorie: Volný čas | Autor: František Hajnyš
Turistická trasa od Pusteven až po Radhošť je dnes nejnavštěvovanějším místem v Moravskoslezských Beskydech. Doslova davy turistů se chodí dívat nejen na Radegasta, ale i na další místní zajímavosti: dřevěnou zvoničku, rozhlednu Cyrilku, kapličku sv. Cyrila a Metoděje. Z vrcholu hory lze spatřit na jižní straně nejen panorama Vsetínských vrchů a Javorníků, ale i Velký Rozsutec v pohoří Malé Fatry, na opačné straně lze zase dohlédnout až na vrcholky Jeseníků.
Magická hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech bývala v minulosti místem, kde naši pohanští předkové uctívali boha pohostinství, plodnosti a úrody, Radegasta. V 9. století sem však zavítali slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Na jejich počest byla na Radhošti postavena mohutná poutní kaple ve stylu byzantských staveb. Později byla obložena šindelem, byly přistavěny ochozy a zvonice. Osm oken je zdobeno scénami ze života věrozvěstů a postavami patronů české země. Před kaplí stojí bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.
Krása secese na Pustevnách
Na Radhošť vede turistická cesta z Pusteven, horského sedla mezi Radhoštěm a Tanečnicí. Místo je pojmenováno podle poustevníků, kteří v 18. a 19. století žili v okolních pseudokrasových pískovcových jeskyních dlouhých až několik stovek metrů, kterými je horský masiv protkán. Podle jedné z pověstí bývaly tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi. O popularitu tohoto nádherného místa se zasloužili členové pohorské jednoty Radhošť, kteří nechali v letech 1894 až 1899 postavit útulnu Libušín a chatu Maměnku. Stavby projektoval známý architekt Dušan Jurkovič, který vycházel z tradic lidových staveb. Libušín se může chlubit statutem národní kulturní památky; secesní interiér zdobí tři unikátní secesní lustry, nade dveřmi a okny si návštěvníci můžou prohlédnout fresky a sgrafita s motivy valašských a slovenských pověstí, vytvořených podle akvarelových studií malíře Mikoláše Alše. Jsou na nich vyobrazeni zbojníci Jánošík, Ondráš a Juráš.
Zlatý poklad
V polovině cesty mezi Pustevnami a Radhoštěm stojí mohutná socha Radegasta. Autorem původního díla byl rodák z nedalekého Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek. Sochu pohanského boha úrody vytvořil v roce 1929 v Americe, odkud byla dopravena na Moravu v roce 1931 při příležitosti Slovanské pouti a vztyčena na dnešním místě. Při její dopravě na Radhošť tehdy uvízlo nákladní auto se sochou ve strmém svahu, odkud je muselo vytahovat šest párů koní. V roce 1998 nahradila originál žulová kopie. Říká se, že existuje i socha ze zlata, kterou pohanští kněží ukryli někde v bludišti podzemních chodeb, aby nepadla do rukou křesťanů. Zatím ji však nikdo nenašel. Možná budete mít víc štěstí!
