Hopsa hejsa hej!
Koně – tahací, houpací, na tyči, maňásci, figurky – všechny tyto varianty hraček jsou oblíbené, i když s některými se setkáváme již méně než dřív.
Ve starých chalupách nacházíme dnes již nepotřebné stroje, nástroje a různé doplňky, které dříve v hospodářství sloužily. Buď se jich zbavujeme, nebo je vystavíme jako dekoraci. Končí tak například zemědělské stroje, kamenná korýtka, kuchyňské náčiní, dílenské ruční nářadí, ale i novodobé pračky, mandly a šicí stroje. Do kategorie „již jen na okrasu“ lze započítat i některé hračky.
Hurá na draka!
Zatímco dnešní děti jsou zaplaveny nerozbitnými hračkami z plastů, naši dědečkové a babičky si jako malí hráli s cínovými vojáčky a s panenkami ze dřeva či z textilu vycpávaného slámou. Oblíbené také byly káči, joja, hliněné kuličky, dřevěné kostky, houpačky, krasohledy. Až do průmyslové revoluce, která přinesla zmenšeniny vlaků, aut a letadel, bylo snem každého chlapce mít koně. Rytíř nebo voják na koni byl hrdinou. Při „jízdě“ na koníkovi neboli na tyči s koňskou hlavou vyřezanou ze dřeva nebo ušitou z textilu se dal simulovat boj proti drakovi či jinému rytíři.
Houpačka je stále populární
Další možností pro koně, jak se dostat do dětského světa, jsou houpadlaa houpačky. Současní výrobci hraček nabízejí ke koupi pohyblivé plyšové koně, kteří pohybují tlamičkou a ocáskem a řehtají, ale potvrdí vám, že v oblibě stále zůstávají obyčejní dřevění houpací koně. A je jedno, zda jde o jedno zvíře se sedlem na hřbetu a na houpacích ližinách, nebo dva malované koně na dřevěných do kulata tvarovaných deskách svírajících sedátko. Houpání zůstává populární i v době robotů.
Doba koňských povozů, jezdeckých pluků a dam se závojem jedoucích na koni již dávno minula. Koně však zůstávají s námi. Až na půdě najdete tahacího koníka na kolečkách, nevyhazujte ho. Do chalupy patří, třeba jen jako dekorace. A kdo ví, třeba si s ním některý z vašich předků rád hrál.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Karolína Konečná Neméthová, Pavel Veselý a Shutterstock