Hoblování dřeva

Rubrika: Dílna, Nářadí a vybavení, rss-feed

Klasický manuální hoblík se v dílně hodí vždy, někdy je pro drobné práce rychlejší a šikovnější než elektrické nářadí (Foto: LUX)

Hoblování je jednou ze základních truhlářských prací a umožňuje dostat ze dřeva jednu z jeho cenných vlastností. Tou je dokonale hladký, na dotek příjemný a mnohdy i krásně prokreslený povrch.

Zvláště ruční hoblování zanechává na dřevěném povrchu charakteristickou stopu. Nelze ho plnohodnotně nahradit ani broušením, ani použitím hoblovacího stroje, i když dokonalé hladkosti docílíte i s těmito přístroji. V každém případě je pěkně do hladka ohoblované dřevo žádoucí nejen například na nábytku, na stropních trámech či jiných viditelných součástech tesařských konstrukcí, ale třeba i na ručně dělaném posezení u ohniště.

Hoblík neslouží jen k plošnému opracování, ale i ke srážení nebo i k vytvoření hran (Foto: Bosch)

Klasické hoblíky

Čas od času je rovněž nutné přihoblovat dřevo nejen z dekorativních, ale i ze zcela praktických důvodů, když například drhnou dveře nebo když je nutné přizpůsobit rozměr topůrka pro sekeru či krumpáč. Hoblík je zkrátka důležitou součástí základního vybavení každé dílny a podle toho jak často a jak důkladně s dřevem pracujete, se pak tento nástroj v ruční či v elektrické variantě vybírá. A to nemluvíme o „vysoké“ truhlařině, která pro určitý typ prací jednoznačně upřednostňuje hoblíky ruční a speciálně tvarované podle účelu použití. Hladík, úběrák, škrabák, macek, římsovník či vlaštovka jsou druhy hoblíků, s nimiž zručný truhlář zvládne při povrchovém opracování dřeva téměř cokoli.
Obecně jsou manuální hoblíky uzpůsobeny pro úběr tenké vrstvy dřeva pomocí nože uchyceného v dřevěném či kovovém těle. Typický tvar nástroje umožňuje kombinovat tah a přítlak, přičemž design jednotlivých druhů hoblíků maximálně usnadňuje jejich použití pro daný typ práce (hrubé či jemné hoblování, čištění hran a drážek atd.). Kritériem kvality manuálního hoblíku je dobře udělané a vyvážené tělo, ale především dobrý nůž, který musí držet ostří a který se dá nabrousit.

Elektrické hoblíky

Design elektrických hoblíků umožňuje bezpečné a pohodlné obouruční vedení přístroje po povrchu dřeva (Foto: Makita)

Přístroje s elektrickým či akumulátorovým pohonem slibují při hoblování méně námahy a snadnější práci, proto je často volí i nezkušení uživatelé. Může to být dobrá volba, ale zvláště pro některé speciální a jemnější práce je manuální hoblík lepší. Pokud se ale naučíte využít všechny možnosti tohoto nástroje, lze s ním docílit velmi rychlé a efektivní práce.

Elektrické hoblíky umí rovněž srážet hrany a vytvořit různé drážky či žlábky. Pro některá typy prací mohou tyto přístroje nahradit i stolní truhlářské stroje. Hoblík upnutý do příslušného podstavce může do jisté míry nahradit hoblovku, malou protahovačku nebo tloušťkovačku, zejména na tenčí lišty, užší prkna, hranoly a trámky.

Kompaktní a tesařské

U některých prodejců se setkáte i s těmito dvěma kategoriemi, které mohou usnadnit orientaci v nabídce. Jako kompaktní se označují přístroje se šířkou záběru do 100 milimetrů určené pro běžné použití. Bývají vybaveny řemenovým převodem a často umožňují i zmíněné upnutí do speciálních podstavců.

Tesařské hoblíky zahrnují modely, které by měly obstát i v náročnějších podmínkách profesionálního využití. Mívají výkonnější motor (kolem 2 až 3 kW), ale i vyšší hodnoty šířky záběru. Přenos větší síly předpokládá u těchto hoblíků kvalitní nože, ale například i odolný vnější hliníkový obal.

Vybírat hoblík s ohledem na vaše konkrétní požadavky lze i podle příkonu, který udává, kolik energie přístroj při své práci spotřebuje. Od jeho hodnoty se odvíjí výkon, který je pak ten či onen hoblík schopný vyvinout. Pro domácí použití obvykle postačí hoblík s příkonem v rozmezí od 600 do 1 000 W. Profesionální tesařské hoblíky mívají standardní příkon až 1 700 Wattů.

Velikost příkonu by měla odpovídat hoblovací šířce. Čím větší plochu přístroj zvládne na jeden zásah, tím více energie by měl mít hoblík k dispozici.

Šířka a hloubka hoblování

Šířka hoblíku určuje velikost plochy, kterou lze hoblovat na jeden zátah. U nejmenších modelů začíná na 65 mm, maximum je až 350 mm. Obecně platí, že šířka kolem 100 mm by měla postačit víceméně na jakékoli úpravy povrchu dřeva.

U kvalitnějších přístrojů existují různé možnosti nastavení, například volba hloubky úběru (Foto: Bosch)

Důležitou hodnotou je i hloubka úběru, která udává, jak velkou vrstvu dřeva odstraníte na jeden zátah. Vyšší drážka výrazně urychluje práci, ale zároveň zvyšuje fyzickou náročnost hoblování i riziko tvorby nerovností a vláken. Pro běžné práce v domácí dílně postačí hloubka úběru do 3 mm, ale některé modely ubírají i 20 mm najednou. U vyspělejších modelů existuje možnost zvolit si hloubku hoblování z několika přednastavených stupňů.

Jak používat hoblík

Základem bezpečného a efektivního hoblování je dobré upevnění obrobku. Ideální je ponk neboli hoblice s integrovanými svěráky, nahradit je lze stolními svěráky nebo truhlářskými svorkami.

Hoblovaný povrch vždy pečlivě zkontrolujte, zda v něm nejsou hřebíky, šrouby, sponky či cokoli, co by mohlo poškodit nůž hoblíku. Před hoblováním si – pokud to přístroj umožňuje – zvolte hloubku úběru. Hoblík zapněte ještě dříve, než jej položíte na dřevo, hoblovat lze až poté, co se roztočí nože. Přístroj nejprve přiložte přední stranou na dřevo a posouvejte jej postupně a lehce, bez přílišného tlaku. Až ucítíte záběr nožů a bude viditelná zhoblovaná plocha, můžete začít víc tlačit na přední stranu hoblíku. Na závěr je potřeba tlačit více na zadní stranu s použitím odkládací opěrky, což zamezí případnému poškození už zhoblovaného povrchu dřeva. Snažte se hoblovat po směru vláken dřeviny.

Odsávání se hodí především při práci v prostorách, kde potřebujete omezit prašnost a nepořádek (Foto: Bosch)

Hoblovky a protahovačky

Pro hoblování lze samozřejmě využít i stolní (stacionární) truhlářské stroje. Hoblovačka (hoblovka) či srovnávačka je určena na jemné povrchové obrábění (frézování) prken a trámů, které opracovává pomocí rotujícího válce s nastavitelnými noži. Válec je schopen ubírat až 5 mm materiálu najednou. Materiál může být ke stolu přitlačován pružnými přítisky, do záběru válce se posouvá ručně.

U tloušťkovačky je materiál posouván do záběru válce mechanicky pomocí válečků, což umožňuje volit požadovanou výslednou tloušťku obrobku. Maximální šířka obráběného materiálu může být 200 až 800 mm.

Funkce hoblovačky a protahovačky bývá v jednom kombinovaném stroji spojena tak, že horní hrana frézy na svrchní ploše stroje umožňuje srovnávání obrobku a vespod se dolní stranou frézy tloušťkuje, tedy upravuje na požadovanou tloušťku.

Užitečné příslušenství

Řada výrobků nabízí i volbu užitečného příslušenství v podobě vodicích lišt či dorazů. Foto: Stanley
Výhoz a odsávání hoblin umožňuje vyhazování hoblin, někdy i s volbou vlevo nebo vpravo, pro menší hobliny přijde vhod i možnost odsávání vysavačem.
Vak na hobliny se montuje na otvor pro odsávání, slouží k zachycení hoblin a po naplnění se vysype.
V-drážky jsou výřezy ve tvaru písmene V na spodní ploše hoblíku, který umožňuje srazit hrany obrobku v požadovaném úhlu.
Vodicí lišta a dorazy usnadní přesné vedení přístroje po hoblované části dřeva, dodržení přesné hloubky i náklonu v potřebném úhlu.
Odkládací opěrka v zadní části hoblíku zabrání poškození hoblované plochy i nože při odložení elektrického hoblíku.

Text: Richard Guryča
Foto: se svolením firem Stanley, Bosch, Makita, LUX