U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hlíva ústřičná
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Houby na chatě či chalupě (III.)
Dnes se zmíníme o pěstovaných dřevokazných houbách, z nichž je nejznámější hlíva ústřičná. Řadí se k houbám rostoucím jednotlivě nebo v bohatých trsech střechovitě nad sebou na bucích, vrbách, topolech, jírovcích, lípách a vzácně i na jehličnatých dřevinách. Občas ji najdeme i na jabloni a ořešáku.
Jde sice o dřevokaznou houbu, ale pokud jde o poškození stromů, patří k těm méně nebezpečným. Roste na podzim a v příznivé zimě na živých i odumřelých kmenech. Jedlé a chutné jsou především mladé plodnice, starší mají tužší dužninu.
Na dřevěných špalcích
Pěstování hlívy na dřevěných špalcích je jednoduché a nejméně rizikové. Budeme potřebovat čerstvé neodkorněné špalky listnatých stromů, jako jsou vrba, bříza, topol, buk, dub, lípa, z ovocných dřevin poslouží především ořešák a jabloň. Dřevo musí obsahovat dostatek vody, tzn. stromy poskytující toto dřevo by měly být pokáceny v období od podzimu do jara. Nejpozději do šesti měsíců jsou použitelné pro naočkování hlívou ústřičnou.
Vhodné jsou špalky z kmenů nebo silných větví o průměru nejméně 15 cm. Po rozřezání dřeva na špalky vtíráme sadbu s podhoubím do řezných ploch; musí totiž přijít hned do těsného kontaktu se dřevem, aby nezaschlo ještě před tím, než jím začne prorůstat. Očkování podhoubím provádíme čistou rukou tak, že vezmeme do dlaně trochu sadby a vtlačíme do řezné plochy špalku. Očkujeme obě strany špalku a pokud mají rány po odvětvování, naočkujeme i tyto plošky, popřípadě můžeme ještě vyvrtat otvory v bocích špalku. Podle velikosti jich uděláme 5 -10 o šířce 1,5 – 2 cm a hloubce 2 – 4 cm. Nejlepším termínem pro očkování je jaro (duben a květen). Litr sadby stačí na naočkování 20 – 40 špalků.
Naočkováné špalky vložíme do čistých igelitových pytlů po jednom nebo více kusech řeznými plochami na sebe (fólie má zabránit jejich vysychání). Na několika místech můžeme pytle propíchat silnou jehlou. Nakonec je nahoře lehce zavážeme, aby úvazkem mohl slabě proudit vzduch. Pytle se špalky ukládáme na místě se stálejší teplotou, a to ve sklepě s teplotou 8 – 15 °C, pod přístřeškem nebo ve stínu pod velkým stromem. Na špalky nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, aby se podhoubí teplem nezničilo.
Podmínkou úspěchu je čistota
Brzy po naočkování můžeme vidět, že se se dřevem něco děje. V prvních týdnech se od míst s naočkovanou sadbou začne šířit bílé vatovité podhoubí a postupně zachvátí celé špalky. Přičichnemeli k úvazku pytle, cítíme příjemnou vůni typickou pro rozrůstající se mycelium hlívy. Pokud jsme však použili špinavé igelitové pytle či jsme jinak zanedbali čistotu, objeví se místo jemného bílého podhoubí zelené povlaky plísně. Špalek napadený plísní co nejrychleji odstraníme, aby se nerozšířila na další dřevo. Nežádoucí plísně rovněž zjistíme, když se nahneme nad úvazek pytle a ucítíme zápach zatuchliny.
Již koncem srpna nebo začátkem září jsou špalky obalené bílou vatou podhoubí. To je chvíle, kdy je vyndáme – nejlépe v deštivém nebo zamlženém dni – a uložíme do stínu na vlhčí místo chráněné před větrem. Aby byl dostatek místa pro trsy plodnic, umístíme špalky 40 – 50 cm od sebe do jamek hlubokých 15 – 20 cm. Třetina až polovina by měla vyčnívat nad okolní terén. Usazené špalky zalijeme (zálivku v sušším období alespoň 1x týdně opakujeme) a zem okolo upěchujeme.
Hlíva začíná plodit s podzimními dešti a mlhavými dny konce září, jakmile dojde k tzv. chladovému šoku při poklesu nočních teplot pod 10 °C. Na měkkém dřevě vrb, topolů, břízy a lípy se první plodnice objevují již na podzim v roce výsadby. Tvrdé bukové a dubové dřevo dává úrodu zpravidla až dalším rokem.
Sucho nebo dřívější nástup mrazivé zimy může způsobit pokračování tvorby plodnic ještě jednou na jaře. Špalky z měkkého dřeva plodí 2 – 3 roky, na tvrdém dřevě sklízíme úrodu až 5 let. Skončení plodnosti hlívy se projeví růstem dalších druhů hub, třepenitky svazčité a dalších. To je také signál k uložení vyplozených špalků do kompostu.
Pro pěstování hlívy ústřičné lze využít také čerstvých pařezů listnatých stromů. Tato metoda je velmi vhodná, chceme-li pařezy co nejsnadněji odstranit. Během několika let je hlíva rozloží. Pařezy očkujeme na jaře nebo na podzim. Vyřežeme do nich klíny, výřezy naplníme sadbou a klíny vsadíme zpět. Sadbu rovněž rozprostřeme na řeznou plochu pařezu. Potom jej obalíme umělohmotnou fólií nebo silným papírem a překryjeme zeminou, aby nevyschl. Asi po třech měsících kryt sejmeme. Plodnice hlívy vyrůstají několik let nejen na pařezu, ale i v okruhu několika metrů na hlavních kořenech vedoucích od pařezu mělce pod povrchem.
V pytlích na slámě
Způsob pěstování na slámě je velmi jednoduchý a vhodný pro amatéry. Takto si lze vypěstovat plodnice pro vlastní potřebu po celý rok. Potřebujeme čistou suchou slámu z pšenice, žita nebo ječmene, dále čisté igelitové pytle a sadbu hlívy. Drcenou slámu (délka stébel 3 – 5 cm) nasypeme do igelitového pytle, upěchujeme a zalijeme vodou teplou minimálně 90 °C. Musí se dobře zapařit, čímž se zničí nežádoucí zárodky plísní a jiných škodlivin. Pytel s prolitou slámou zavážeme, čímž voda stoupne i do její vrchní vrstvy.
Plné pytle složíme ke stěně, o kterou jsou opřené do dalšího dne, nejlépe 24 hodin (někdy se uvádí minimum 2 hodiny). Potom na spodku pytle odstříhneme oba rohy (mají vzniknout otvory asi 1 cm), aby voda pomalu vytekla, a přitom slámu jemně stlačujeme. Pytel se slámou necháme vychladnout do dalšího dne. Při očkování sadbu rozdrtíme v dlani a nasypeme po obvodu mezi igelitovou stěnu pytle a slámu, část sadby též na její povrch. Litr sadby stačí na naočkování 2 – 3 pytlů s upravenou slámou. Naočkované pytle přeneseme do tmavé místnosti nebo na jiné temné místo s teplotou v rozmezí 20 – 25 °C. Za 4 – 5 týdnů sláma proroste bílým myceliem. Jakmile jsou pytle celé bílé, uděláme na několika místech opatrně žiletkou zářezy asi 5 cm dlouhé a přeneseme je na chladnější (okolo 15 °C) a světlejší místo. Z jednotlivých zářezů začínají růst plodnice. Podle teplotních podmínek se zárodky plodnic začnou objevovat za 2 – 4 týdny a rychle se zvětšují. Během růstu je nutné udržovat vysokou vlhkost a trsy mladých plodnic několikrát denně postřikovat ručním rozprašovačem. Plodnice se objevují do té doby, než obsah pytle změkne a začne se rozkládat. Substrát po vyplození můžeme použít do kompostu.
Jako substrát na pěstování hlívy v pytlích lze použít také piliny, popřípadě směs pilin a slámy nebo jiné lignocelulózové materiály. Uvedené výchozí suroviny nesmí být příliš znečištěné, aby bylo možné zničit horkou vodou škodlivé mikroorganismy. Použijeme-li piliny, musí pocházet ze dřev, na kterých hlíva běžně roste. Pilinový substrát jí vyhovuje. Podhoubí se na něm sice vyvíjí o něco pomaleji, ale plodí víc než na samotné slámě.
Popisy k obrázkům
1 Do čerstvých špalků nebo silných větví vyřízneme klíny a nasypeme do nich sadbu
2 Výkroje dřeva zaklepneme zpět; můžeme je ještě upevnit širokými pruhy lepicí pásky
3 Špalky vsuneme do igelitových pytlů, lehce je zavážeme a postavíme do stínu
4 Když se začne mycelium rozrůstat, zakopeme je ve stinném koutě zahrady
5 Už na podzim nebo příští rok zjara začnou vyrůstat plodnice
Na špalku se postupně objevují nové a nové šedobílé plodnice hlívy – až obroste k vrcholu
Autor fotografií: FOTO ING. ALEŠ VÍT