U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hle, hle, támhle v Betlémě
Kategorie: Víkend | Autor: Zdeněk Hrabica
U AKADEMICKÉHO MALÍŘE JOSEFA JIRY V MALÉ SKÁLE
HOBBY
“Před čtyřiceti roky jsem vyřezal první betlémek pro své dcery, pro malou Renatu aMarkétu. Jednou jsem je vzal obě sebou ašli jsme do kostela. Tam viděly betlémy achtěly mít také takový. Tak jsem vzal doma kudličku, sirky, lištičky kobrázkům azačal jsem vyřezávat. Pustil jsem se do této krásné činnosti ještě vtemných časech, kdy se nám všem dohromady předkládaly kvěření jiné hodnoty. Atak jsem se vdobách dědů Mrázů ubíral ve svém myšlení kúvaze oVánocích, obetlému. Betlémáci knám za mého mládí přicházeli zKrkonoš, od Vysokého. Na svém krku měli vždycky trojdílné krosničky, které se zavíraly aotvíraly. Po více než čtvrtstoletí jsem ale najednou pocítil, že je potřeba udělat něco, co smrdí člověčinou.”
Jen málo českých malířů je tak bytostně svým dílem poutáno k tradicím českých Vánoc, k poetickému loučení se starým rokem a k vítání roku nového, ke Třem králům, ke koledám. První obraz, na němž byl zobrazen kříž, namaloval Josef Jíra v roce 1961. Po dvaceti letech se zamyslel a pochopil, co je to kalvárie, co je to narození a co je vzkříšení. V posledních letech splnil svá dávná předsevzetí a namaloval Křížovou cestu pro obnovenou kapli svatého Vavřince v Malé Skále, pro ruinu určenou k odepsání, a postavil velký Betlém v Kryštofově údolí blízko Liberce. Dal se i do práce na betlému v blízkosti Boučkova statku z 19. století, kde nyní sídlí zcela ojedinělá Maloskalská galerie v Malé Skále. “Koneckonců v životě o moc víc nejde, než si uvědomit, že každý z nás si neseme svůj kříž,” přiznal se mi Josef Jíra. “Před více než dvěma desetiletími, mi napsal jeden farář z Moravy, že by potřeboval pro svůj kostel Křížovou cestu. K velké smůle však tehdejší církevní otcové viděli v mém Kristovi lidoopa. Měl jsem už hotových čtrnáct suchých jehel Křížové cesty a právě v tu chvíli mě malíř Vladimír Komárek povzbuzoval: Poděkuj za to, Josefe. Od té doby se podobenství Křížové cesty stalo i podobenstvím mého života. Několikrát jsem seděl s bílou sestřičkou Smrtkou v čekárně. Zvláště tehdy jsem si uvědomoval, že každý z nás si ,vyfasujeme’ i svůj kříž. Někdo trpí celý život, má hrb, jinému je křížem alkohol, další nemůže unést své bohatství. Každý z nás prochází Křížovou cestou. Ale není to jenom cesta, je to i zastavení,” říká Josef Jíra. Různými peripetiemi se nakonec jeho Křížová cesta dostala tam, kde má být, do maloskalské zámecké kaple, která byla počátkem šedesátých let odsouzena k odepsání, když se její střecha propadla. Nakonec se našli slušní lidé a kaple povstala z mrtvých. V listopadu 1999 byl na přírodních terasách, hned naproti baroknímu kostelu se zvonicí instalován velký Jírův Betlém v Kryštofově údolí, blízko Liberce. “Betlém jsem stavěl asi šest týdnů,” vzpomíná Josef Jíra. “Začali jsme někdy v říjnu, v dešti a mrazu. Vzal jsem do ruky elektrickou pilu, s kterou jsem předtím nikdy nedělal a dal jsem se do práce. Pomáhali mi mnozí a hřálo mě vědomí, že to člověk dělal zadarmo, což působí dneska trochu podezřele. Myslel jsem hlavně na děti, zahlcené panenkami Barbie, kalkulačkami a mobilními telefony. Proto jsem se pustil do zázraku jménem Betlém. Za hlasem kostelních zvonů přišlo k betlému hned v den jeho instalování více než pět set lidí.” V Kryštofově údolí je dnes významné umělecké dílo Josefa Jíry. O jeho vznik se zasloužil i Martin Chaloupka, který se o něj dneska stará, aby rozdávalo v adventním čase, o Vánocích a Třech králích radost. “Betlém tvoří šestnáct velkých figur. Ty jsou z topolu, ostatní je smrk,” říká pan Chaloupka. “Je třeba dbát na to, aby se do nich nedostal červotoč. Když se betlém staví a nebo se skládá, musí pomoct traktor a deset silných chlapů. Vždycky kolem čtvrté odpolední ho osvětlujeme a necháme světla rozsvícená až do sedmi večer.” Než se rok s rokem sešel, dal se Josef Jíra do další práce. Staví betlém pro nové Milénium, pro svou Malou Skálu. Jeho model vystavil v místní galerii s následujícím doprovodným textem: “Model Betlému není v přesném poměru. Jde jen o představu. Udělal jsem Betlém v Kryštofově údolí u Liberce. Stojí tam v přírodě a v době Adventu tam chodí zástupy lidí. Proč ho nedáš sem, na Malou Skálu? Všechno nejde přesadit, ale budu-li na to ještě mít, udělám nový betlém v podstřešku stodoly, proti galerii U Boučků. Josef Jíra.”
