Fazol

Známá bobovitá rostlina najde uplatnění nejen v užitkové zahradě, vysadit ji můžeme i na balkón nebo třeba k plotu, kde vytvoří kvetoucí a ještě k tomu jedlou pohledovou clonu.

Rod bobovitých bylin s trojčetnými listy a motýlovitými květy soustřeďuje několik desítek druhů. Prapředka dnešních odrůd, popínavý fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.), přivezli do Evropy stejně jako jiné exotické plodiny kolonisté z Nového světa. Z něj byly nejprve vyšlechtěny pnoucí a posléze i keříčkové zahradní odrůdy, jejichž variety se liší vzrůstem, délkou, tvarem a barvou lusků, stejně jako velikostí a barvou semen, obdobím výsadby i obdobím a způsobem sklizně.

Který je ten pravý

Semena mají stejně jako lusky rozdílný tvar, velikost i zbarvení. Největším fazolím se říká máslové

Pro kuchyňské využití nedozrálých lusků se pěstují tzv. zeleninové odrůdy, jejichž lusky jsou jemnější, křehčí, na švech nemají tuhá sklerenchymatická vlákna a oplodí není uvnitř potaženo pergamenovou blánou. Lusky slouží buď přímo pro přípravu pokrmů, nebo se nakládají či zmrazují.
Luštěninové odrůdy mají naopak lusky větší, tužší, s drsnějším povrchem, semena bývají zpravidla větších rozměrů. Takové má i hojně pěstovaný fazol šarlatový (Phaseolus coccineus). Levotočivá liána se pěstuje především pro semeno – fazole –, tzv. švábky, které se hodí pro kulinářské účely i konzervování. Některé odrůdy plodí až do pozdního podzimu. Výška, respektive délka výhonů 3 až 4 metry a výrazné cihlově zbarvené květy, rostlinu předurčují i k použití coby okrasnou ovíjivou letničku.
Fazol se pěstuje jako jednoletá zelenina. Při výběru odrůd záleží na tom, kterou část při zpracování preferujeme, zda lusky, nebo semeno, či obojí. Konkrétní odrůdu volíme podle pěstebních podmínek. I když můžeme vybírat z odrůd raných, poloraných, polopozdních i pozdních, musíme brát zřetel na to, že fazol vyžaduje teplejší polohu s dopoledním slunečním osvitem či polostín, záhřevnou, mírně vlhkou, lehčí až polotěžkou půdu s neutrální reakcí 6–7 pH.

Podmínky pěstování

Výsev neprovádíme dřív, než se teploty ustálí nad 9 °C, nejdůležitější je přitom teplota půdy. Půda by měla být i dostatečně zásobena vláhou, tomu odpovídá období koncem dubna a počátkem května. Nejlepší pěstební podmínky fazolu připravíme, použijeme-li jako předplodiny hnojené okopaniny (brambor, mrkev, tykev).
Semena vyséváme po 3 až 6 kusech do jamky hluboké u keříčkových odrůd 4 až 7 cm na spon 40 × 30 cm, u pnoucích do hloubky 6 až 8 cm na spon 100 × 50 cm. Rostlinám musíme připravit oporu, po níž se budou pnout.
Fazoly můžeme vysévat i do truhlíků nebo velkých nádob, kde se ale neobejdou bez pravidelné bohaté zálivky a hnojení kombinovaným hnojivem. Postupným výsevem až do konce června si dobu sklizně můžeme prodloužit.
Především v období klíčení a při nasazování lusků nesmí půda vyschnout. Pravidelná závlaha zvyšuje výnos a kvalitu lusků. Ty podmiňuje také dostatek teplých a slunečných dní.

Kdo fazolu škodí

Tradiční odrůdy fazolů jsou poměrně náchylné jak k různým chorobám, tak k výskytu škůdců. Napadá je plíseň šedá, skvrnitost listů, bakteriální skvrnitost či rez fazolová hnědá. Nejzávažnější je houbové onemocnění antraknóza (Colletotrichum lindemuthianum) napadající všechny části rostliny. Spory houby za teplého počasí roznáší vítr a hmyz. Houba navíc dokáže přezimovat na zbytcích nesklizených rostlin.
Ze škůdců jsou to mšice, svilušky, plži a zejména květilka všežravá (Delia platura) napadající rostlinu ve fázi larvy a posléze vylíhlého hmyzu. Nejčastější příčinou je opakovaná výsadba na jednom stanovišti, příliš hluboký či předčasný výsev za chladného vlhkého počasí.
Speciálním škůdcem je zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtecnus). Tmavý brouk, jehož samičky kladou vajíčka na zralé lusky. Larvy se prožerou luskem do semen a zakuklí se. Vylíhlí brouci se dále množí v uskladněných semenech. Zrnokaz nesnáší mráz, proto je prevencí uložení semen v mrazničce.
První prevencí je nákup semen ošetřených proti chorobám nebo ošetření vlastních semen před výsevem.

Chutný, zdravý, leč jedovatý

Fazolové lusky jsou bohaté na vitamín C a vitamíny skupiny B. Semeno obsahuje až 30 % bílkovin a až 50 % cukrů, dále pak dusíkaté látky, škroby, hrubou vlákninu a malé procento tuku a minerálních látek.
Lusky jsou vhodnou stravou pro diabetiky, protože obsahují látky snižující hladinu cukru v krvi.
Fazolové lusky včetně semen obsahují i jedovaté bílkoviny toxalbuminy, k jejich odbourání – rozkladu je nutná tepelná úprava.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Fazol