U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
EKOZAHRADA
Kategorie: Kouzlo zahrady – ekologie | Autor: Jaroslav Svoboda
krása přirozenosti
Lákalo vás někdy mít celý rok klid od všech povinností? Nemuset vůbec nic? Být tak trochu jako milionář na lehátku s koktejlem v ruce nebo pyšná princezna a říkat: „Nic nemusím!“ V práci ani v domácnosti to za vás nevyřešíme, ale v zahradě ano!
Dnešní člověk do jisté míry ztratil spojení se svými „kořeny“, pradávnými instinkty, díky nimž například okamžitě věděl, kterou bylinku si má utrhnout na který neduh. Stejně tak se nám vytrácejí instinkty, které mají na starost péči o naše okolí, jež by zase na oplátku mělo mít na starost péči o naše tělo i ducha. Z tohoto začarovaného kruhu se dá snadno vystoupit – vstupem do ekozahrady.
Ekozahrada je inspirovaná přírodou do posledního lístečku a napodobuje její přirozené funkce, které jsou prospěšné nejen jí, ale i nám. Kromě toho, že nás dobrovolně léčí plody a bylinkami, které už ve volné přírodě jen těžko najdeme (a jsou třeba chráněné), tak nám může uspokojit vnitřní touhu po odvěké harmonii a bezstarostnosti mezi všemi pozemskými výtvory.
Přiznejme si to na rovinu. Dnešní klasické zahrady jsou někdy pěkná dřina. Vrčení sekaček, motorových nůžek na živé ploty a motorových kos na různá nedostupná zákoutí… Kdo se opováží mluvit o poklidném bytí a relaxaci v přírodě? Zahrada, jejímž posláním vždy bylo přiblížit užitek darovaný přírodou k lidskému obydlí, všem potřebným nadosah, se stala břemenem, o které je nutné celou sezónu pečovat.
Pokud pomineme nemalé sumy peněz vynaložené na její údržbu, určitě stojí za povšimnutí malá či větší ekologická katastrofa, která na zahradě a jejím okolí vzniká. Deset minut provozu benzinové sekačky vyprodukuje prý víc škodlivých emisí než kolona aut za hodinu. Prodejci zahradní techniky se nás ptají, zda nám tráva nepřerůstá přes hlavu a ti samí nám nabídnou také chemické hnojivo, aby ta tráva, která nás „tolik štve“, rostla ještě rychleji. Zdá se, že o tom málokdo přemýšlí…
Chemické přípravky na hubení plevelů, škůdců a plísní zabijí i veškeré užitečné organizmy, včetně plísní, hub a hmyzu, který je v přírodě nezbytný pro zdraví rostlin.
Jaká je dnešní zahrada? Často jednotvárný trávník, doplněný ostrůvky okrasných rostlin a lem z tůjek a cypřišků. Tak zní zákon moderní doby. Ale proč vlastně? Proč nevytvořit zahradu, která se stará sama o sebe a příliš nás k tomu nepotřebuje (kromě prvních let než „vyroste“)? Takovou, která je daleko hezčí než všechny ostatní a nechce po nikom žádné peníze ani zbytečnou dřinu na svou údržbu. A ona kvete, plodí ovoce a obsahuje spousty jedlých rostlin, čistí se a voní úplně sama, zdravě a esteticky, protože to jsou základní pravidla přírody, která vždycky fungovala a fungovat budou. Budeme-li se jimi řídit a ne s nimi bojovat.
Hmyzí škůdce zbaští jejich přirození hmyzí a ptačí predátoři, plevel bude utlačen bujnými trvalkami a mulčem a ani v chytře kombinované zeleninové zahrádce pro něj nezbude moc místa. Nakonec si uvědomíme, že nic takového, jako je plevel, vlastně neexistuje.
Plevel je jen přirozenou náplastí přírody na narušenou a poškozenou půdu, šíří se ve stopách člověka. Se změnou přístupu k zahrádce se jej zbavíme.
Základem je mulčování
Existují zajímavé a vyzkoušené metody přírodního pěstování plodin, při kterém se neryje a neokopává. Půda mezi novými výsadbami může být pro udržení vláhy a bezplevelného stavu pokryta tlustým slámovým mulčem, jednoletou zeleninu pěstujeme na způsob velmi hezké a praktické „zeleninové džungle“ – říká se tomu polykultura. Tu nejraději pěstujeme na trochu odlišných záhonech, například ve tvaru klíčové dírky, abychom z jedné cestičky dosáhli všude i bez šlapání po nadýchané půdě.
Trávník má kvést
Místo uměle vypadajícího golfového trávníku si uděláme tzv. jedlý trávník, v němž jsou sedmikrásky, jitrocel, černohlávek, řebříček, zběhovec, jetel i pampelišky vítaným zpestřením do salátů.
Alternativou je nádherná květnatá louka, která se může vysít i ze směsi šedesáti druhů různých lučních bylin a travin. Louku lze kosit 1 až 3krát ročně, ale pokud chceme na některém místě nízký pažit k sešlapu, můžeme jí sekat libovolně často. Druhová skladba se tomu sama přizpůsobí, je-li dostatečně pestrá.
Nesmí chybět voda
Voda v ekozahradě by také neměla chybět. Pokud máme k dispozici víc místa, určitě neodoláme možnosti vybudovat přírodní bazén. To je takový, který nepotřebuje chemii. Není modrý, čistí se jednou za pět let a celoročně u něho můžete relaxovat. Tato metoda zakládání bazénů pochází z Rakouska a Německa a je stará zhruba dvacet let.
A jak to funguje? Klasický bazén nemůže existovat bez chemických přísad a filtrů, protože k udržení křišťálově čisté vody v jakékoliv holé nádrži nemá příroda žádný důvod. Vše na této planetě od nejmenší řasy po největší strom se snaží žít. Udržování sterilní čistoty v místě, které splňuje všechny předpoklady ideálního prostředí pro rozmanitý život (slunce, voda, vzduch) není možné bez nepřirozeného a neustálého boje. Přírodní bazén pracuje díky opačnému přístupu, vnímavému k přírodním zákonům. Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako pomocníci, kteří nám šetří práci s údržbou (i peníze). Každá voda kromě destilované obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem.
Řešením je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst. Klíčem úspěchu je vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bažinnými a vlhkomilnými rostlinami.
A kde se v našem téměř bezúdržbovém bazénu bude brát nová voda? Můžeme do něj napojit svod dešťové vody ze střechy, nebo vývod z kořenové čistírny. Kořenovka je mimochodem další výborný pomocník na uzavření koloběhů na našem pozemku. Odpadní voda může být opět křišťálově čistá a nečistoty použity jako hnojivo pro rostliny v ní rostoucí. Jejich pokosením získáme mulč, nebo materiál na kompost.
***
Jak začít?
Člověku v dnešní době chybí základní znalosti o vzájemných vztazích bylin, keřů, stromů, hub, hmyzu a dalších živoucích tvorů našeho klimatického pásma, takže by nebylo snadné a asi ani možné z gruntu vytvořit kompletní a fungující ekosystém. To naštěstí není ani potřeba. Můžeme začít, a když vykročíme správným směrem, příroda převezme štafetu a naše dílo dokončí.
1. Nejdříve vymyslete kostru zahrady – stromy a vzrůstnější keře, pak naplánujte umístění nižších druhů keřů a trvalek a celek doplňte okrasnými keři a trvalkami.
2. Při výsadbě mají přednost rostliny jedlé před čistě okrasnými. Čím víc potravy vám poskytne váš vlastní kus půdy, tím lépe.
3. Důležitý je správný výběr rostlin s ohledem na nároky na vodu, slunce a půdní reakci (kyselost či zásaditost).
4. Aby příroda dokázala sama regulovat škůdce, musíte v zahradě ubytovat zvířátka, která je požírají. Mnoho druhů hmyzu potřebuje k přežití určité druhy rostlin, stejně tak jako je potřebují i ptáci ke hnízdění a savci k úkrytu. Každá větší zahrada by proto měla obsahovat jeden vzdálený kout, který bude ponechán bez lidského zasahování, zarostlý divokou vegetací, se spadanými větvemi bez jakékoliv údržby.
5. Je třeba vytvářet a využívat specifické mikroklimatické podmínky. Například větrolamy zabraňují vysušování půdy. Stejně tak zahrada lesního typu zadržuje víc vláhy. Naopak u zdí a velkých kamenů, které akumulují teplo přes den a vydávají je v noci, je zcela opačné klima. 6. Pro růst rostlin je potřebný dusík, proto do chudších půd můžete vysazovat rostliny, které zlepšují úrodnost, např. rakytník, hlošinu, čimišník, luštěniny, jetel.
7. Pro udržení přirozeného a vyváženého koloběhu živin je dobré zapomenout na rytí. Důsledně mulčujte! Tím budete půdu přirozeně obohacovat organickými hmotami.
Ekozahrada je jen příroda, citlivě uzpůsobená pro všechny naše potřeby.
O autorovi| Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com
Popisy k obrázkům
Zelenina a bylinky si navzájem pomáhají
I malý vodní biotop zlepší rovnováhu v zahradním ekosystému
Příjemné místo k odpočinku
Bujná zeleň a hustá výsadba udrží vláhu a vytvoří vlastní mulč
Babočka paví oko
Staré a vysokokmenné ovocné stromy jsou velmi cenné, rostou celé generace
Bylinky, kameny a staré kusy dřeva vytvoří velikou rozmanitost podmínek pro rostliny i živočichy
Cestičky pokryté slámou jsou pohodlné i naboso a celý rok vydrží bez péče
Autor fotografií: FOTO AUTOR A JITKA ČEŘOVSKÁ
