Dveře a zápraží jsou vizitkou domu

Rubrika: Inspirace

První dojem hraje velkou roli nejen při setkání s lidmi, to samé platí o domech. Jak na nás působí vstupní dveře, před kterými se zastavíme, a jejich bezprostřední okolí?

Ať přicházíme domů my sami, nebo k nám jde někdo na návštěvu, měl by prostor kolem vstupních dveří navozovat pocit, že nás dům s radostí vítá, oči by měly spočinout na něčem hezkém. Průčelí domu přitom může být střízlivé, stačí, když zajímavě upravíme místo kolem vstupu. A k tomu nám mohou dopomoci i celkem jednoduché prostředky.

Kromě věnce je na dveřích zvonek pověšený zajímavým způsobem. Na zápraží nechybí lavička se stolkem

Parádní dveře

Některé dveře jsou krásné samy o sobě – zdobí je plastické dekory, řezby, někdy i dvoubarevný nátěr. Nad některými najdeme v kamenném klenáku vytesaný letopočet, a když zvedneme oči ještě výš, spatříme niku se soškou svatého. Takové dveře není třeba zdobit, snad jen vedle nich zasadit hezkou květinu a dílo bude dokonalé.

Něco pro štěstí

Kromě svatých patronů ve výklencích, kteří mají bdít nad domem a jeho obyvateli, zdobí někteří majitelé dveře nebo zárubně podkovou pro štěstí. Měli byste ale vědět, že má-li podkova takto „fungovat“, musí její oblouk směřovat dolů, ne nahoru. Na dveře nebo nad ně se také upevňují tabulky s textem vítajícím příchozí.

Prostor u vchodu nabízí malou galerii na zdi, lavičku i bujnou zeleň

Příležitostné i trvalé dekorace

Nejčastější dekorací na dveřích jsou věnce. Nejhezčí jsou ty vyrobené z přírodnin, ale využít se na ně dá v podstatě každý i méně obvyklý materiál. Vstup do stavení zkrášlují především ve vánočním čase a o Velikonocích, ale neutrální věnec můžeme mít na dveřích po celý rok nebo věnce měnit podle ročního období. Přírodniny nemusíme splést jen do věnce, můžeme z nich vytvořit svazek, cop, girlandu a podobně.
Oblíbenou podzimní dekorací jsou zářivě oranžové i jinak barevné dýně. Někdy stačí jedna velká, ale pokud máme dost místa i více dýní, aranžujeme je na zemi i do různých košů.

Od drobné plastiky po vyšperkovanou stěnu

Kromě podkov a věnců se dají dveře a stěny kolem nich zkrášlit keramickým reliéfem i kovanou dekorací, do stěny lze také zazdít na pozemku objevený kamenný artefakt, pozůstatek dřívější stavby na tomto místě.
Na stěnu krytou přesahem střechy lze také pověsit poličky a na ně umístit nám milé předměty nebo ty, které tu chceme mít po ruce.

Dříve sloužily v hospodářství, dnes zdobí stěny domu

Květiny to jistí

Květiny jsou sázkou na jistotu, zvláště ty barevně kvetoucí. Ať rostou přímo v zemi, nebo je zavěsíme v květináči na zeď, postavíme jako solitér nebo ve skupince po stranách vchodu, na schodišťové stupně nebo na zídku, všude budou vypadat báječně a prostor doslova rozzáří.
Kromě květů nebo zajímavě tvarovaných listů má důležitou roli i vzhled květináčů. Použít se dají nádoby plechové, dřevěné i keramické. Když budeme vše ladit do jedné barvy, nebo naopak sáhneme po nejrůznějších květnících, efekt bude pokaždé trochu jiný.
Květiny můžeme doplnit dalšími dekoracemi, například kamennou nebo dřevěnou plastikou, velkou lucernou, hezkými kameny a podobně.

Nostalgické vzpomínky

Uplatnění při zkrášlování zápraží najde i staré nářadí, části hospodářských strojů a jiné předměty, dříve používané v domě. Pro naše předky byly běžnou součástí jejich života a práce, pro nás mají nostalgické kouzlo zašlých časů. Na stěnu se dá pověsit staré kolo, část postroje, vedle dveří lze postavit máselnici nebo drobnější zemědělské nářadí. Předměty mohou připomínat i řemeslo našeho dědy či pradědy.

Tady dominují zeleň – popínavá
i v květináčích – a modrá barva.
Vše působí velmi promyšleně

Nezapomeňte na praktické prvky

Součástí vstupu jsou i funkční prvky – venkovní osvětlení, stříška nad vchodem, popisné číslo domu. Dají se ztvárnit tak, aby zároveň krášlily. Popisné číslo může být malované na dřevě či porcelánu, tvarované z keramiky, kované. Krásnou ozdobou stěny je domovní znamení, zvláště pokud si ho majitelé nechají vyrobit „na míru“.
Lampa u dveří může mít střízlivý tvar nebo být v romantickém duchu, stejně jako stříška by se měla přizpůsobit charakteru stavení.

Posaďte se, prosím

Před vesnickou chalupou vždycky stála poblíž vchodu lavice. Hospodář nebo hospodářka na ní usedli ke chvíli odpočinku po práci, bylo to i místo setkávání sousedů. Pokud to prostor a prostředí dovolí, neměli bychom zapomenout na nějaký sedací nábytek ani dnes. Může to být hezky tvarovaná lavička, které přidáme na zajímavosti pěkným barevným nátěrem.

Text: Iva Tvrzová
Foto: Klára Baxová, Vladimír Hájek, Zdeněk Roller, Iva Tvrzová, Pavel Veselý, Petr Živný a Shutterstock