Dům s romantickou duší

Velký otevřený obytný prostor vznikl spojením tří malých místností. Foto: Denisa Bartošová

Designérka Denisa Bartošová má na svém kontě celou řadu originálních proměn bydlení. Svou kreativitu plně využila i při rekonstrukci vlastního domu, který pojala jako jeden velký budoár.

Byty, chatka i venkovské domy představují různě dlouhé zastávky na Denisině cestě životem. Patří mezi ně i rodinný domek v malé obci na Černokostelecku, který nese na štítové zdi letopočet 1928 a do něhož se po rozvodu v roce 2017 přestěhovala se svými zvířecími parťačkami. Na první pohled nebyl ničím zvláštní, ale zkušená designérka vycítila jeho skrytý potenciál spočívající v možnosti upravit interiér podle vlastních potřeb a bývalý krámek přebudovat na profesní zázemí. Oslovila ji také řada dochovaných konstrukčních prvků jako špaletová okna či kazetové dveře.

Posun do 21. století

Zakonzervovaný stav domu s sebou ovšem kromě nostalgické atmosféry přinesl i počáteční provozní peripetie díky neexistujícím rozvodům vody a odpadům a tím i nutnosti návštěv kadibudky. Rekonstrukci vzala Denisa skutečně z gruntu, z domu zůstaly jen nosné stěny, stropy a střecha. Dispoziční řešení jí zcela pochopitelně nevyhovovalo a rozhodla se spojit tři malé místnosti do jednoho velkého otevřeného prostoru, jehož ústředním bodem je komín, který zůstal po vybourání příček. Volně tu na sebe navazuje kuchyň, obývací pokoj a jídelna. Část centrální místnosti si pro sebe ukously nová koupelna a rohová spížka. Pod odizolovanou betonovou podlahou je nyní položeno teplovodní vytápění, pouze v samostatném pokoji, do něhož se vchází přes chodbu, je instalovaný litinový radiátor. Ohřev vody zajišťuje tepelné čerpadlo.

Denisa si dozorovala stavbu sama a ne vždy se dařilo najít s řemeslníky společnou řeč a vše si ohlídat. A tak se třeba vodovodní potrubí a jímka předělávaly třikrát a pokaždé znovu platila. Zedníci uvyklí stavět z nového materiálu prý také zprvu nechápali, proč by měli vybourané cihly uschovat a posléze z nich vystavět předsazenou stěnu s nikami v obýváku či obložit komínové těleso, aby si interiér uchoval ducha starých časů. Skvělý výsledný efekt nakonec smíšené pocity ze spolupráce s nimi upozadil.

Z jídelny vede okno do nově vybudované koupelny. Foto: Denisa Bartošová

Domečku, kdo v tobě přebývá?

Odpovědět na tuhle otázku je hračkou, protože kam oko pohlédne, je znát dotek ženské ruky. Jemné pastelové barvy, něžné dekorace, květiny ve všech podobách.

„Poprvé v životě jsem si mohla zařídit bydlení přesně podle sebe,“ poukazuje Denisa na pozitivní stránku své tehdejší situace. Vzhledem k tomu, že dospělá dcera jezdila jen na občasné návštěvy a kamarádi tu přespali párkrát do roka, došla k závěru, že je čas dopřát si i vlastní ložnici namísto málo využívaného hostinského pokoje. Přibyla velkorysá postel, skříň a komody zajistily dostatek úložného místa. K hřejivé atmosféře přispěla repasovaná dřevěná podlaha a kamínka Jøtul. Samozřejmě i textilie, květiny, obrázky a další dekorace koupené v bazarech či vlastnoručně vyrobené.

Styl na miskách vah

„Měla jsem spoustu nápadů, někdy jsem ale musela ze svých představ slevit. Jedním takovým případem byla kuchyňská linka,“ odhaluje Denisa, že i designéři musí někdy ustoupit ze svých plánů. „Původně jsem na ni zamýšlela pozinkovanou pracovní desku, jenže tu mi u nás nikdo nevyrobí. Jako alternativa mně přišla vhodná litá betonová deska, ale když jsem si ji nechala nacenit, vyšla by mě na tolik, kolik stála polovina celého domu. Dřevěnou jsem zavrhla, protože je náročná na údržbu. Nakonec jsem skončila u lamina se vzhledem černého kamene a nevypadá vůbec špatně.“

Rustikální styl kuchyně mírní pracovní deska z černého lamina. Foto: Denisa Bartošová

Bíle natřené dřevěné korpusy k němu vytvořily barevný protipól a celek působí vyváženě. Udržet na uzdě romantický rustikální nádech interiéru se stalo úkolem lité betonové podlahy. Přispěly i industriální prvky, především strohé schodiště se železnou konstrukcí či odhalené traverzy. A také drobný nábytek jako originální klecová polička.

Koupelnu ovládl mix industriálu a etno stylu. Nejvýrazněji se do ní zapsalo tovární okno, jímž sem prostupuje denní světlo přes jídelnu, zrenovovaná dílenská skříňka a topný žebřík z vodovodních trubek, který podle Denisina návrhu sestavil šikovný topenář. Dohledem nad očistným provozem byla pověřena hlava buddhy.

Jako galerka slouží repasované okno. Foto: Denisa Bartošová

Nevšední přerody

I když si Denisa na stavební práce najala řemeslníky, rozhodně nestála během několikaměsíční rekonstrukce se založenýma rukama. Zkouškou fyzičky i trpělivosti bylo pro ni obroušení barvy ze stropních traverz. „Teď jsou krásně přiznané a může se na ně pověsit cokoli těžkého,“ libuje si. Pomohly jí uskutečnit další ze snů, baldachýn v ryze dámsky pojaté ložnici: „Dřív to pokaždé ztroskotalo na způsobu uchycení ke stropu. Tady stačilo sehnat dostatečně silné magnetické háčky, protáhnout jimi lana a do smyček na jejich koncích vsunout oloupané větve, které jsem si přinesla z lesa. Na ně jsem zavěsila jemnou průsvitnou látku a doplnila je lasturami a světýlky. Vysoký strop se příjemně opticky snížil a prostor se stal mnohem útulnější.“

Ložnici pojala Denisa jako ryze dámskou záležitost. Foto: Denisa Bartošová

Denisa vdechla nový život i starému nábytku, někdy šlo o historické kousky, jindy o sektorové skříně. Na některé postačil nátěr, kdy volila bílou, šedou nebo pudrovou barvu, další otapetovala kresbami z rostlinného atlasu či zkrášlila krajkovým motivem.

Venkovní obývák

Dvorek za plechovými vraty opatřený typickou chodníkovou zámkovou dlažbou vyžadoval od budoucí majitelky notnou dávku fantazie, aby v něm viděla vstřícný vstupní i odpočinkový prostor. Denisa však měla jasnou vizi, kterou začala naplňovat. Už zdálky zvou příchozí mátově zelená vrata tvarovaná v horní části do širokého oblouku. Po jejich otevření se jako koberec rozvine elegantní ornamentální retro dlažba v šedobílé kombinaci. Vede podél celého domu až ke vstupu na zahradu. U zdi sousedního domu ji Denisa nechala vyříznout do oblouků, čímž získala malé záhonky, jež osázela trvalkami a pnoucími rostlinami. Zhruba třetinu úzkého dvorku kryje pergola zastřešená deskami z čirého trapézového polykarbonátu. Interiéru tak neubírá světlo a naopak bydlení rozšiřuje o letní pokoj. Kromě nábytku ho zabydlely osázené mísy a koše, vznášející se ptačí klícky a krmítka, ale i houpací křesílko. Za vraty stojí vana, v níž si hoví vzrostlý jehličnan, který se v době adventu mění ve venkovní vánoční stromek.

Aby se z části pozemku svažujícího se k domu nesplavovala půda, zpevnily ho stupně vymezené trámky. Foto: Denisa Bartošová

Romantická zahrada

Rovněž zahrada prověřila Denisinu obrazotvornost. Původně pouze travnatá plocha ohraničená ploty a zdmi okolních domů se proměnila v oázu s lehce divokým vzhledem. Hlavní motivací bylo, že Denisu nebavilo každý týden sekat trávu. Na její místo přišel štěrk, svažitý terén na počátku zahrady, odkud by se při silnějších deštích mohla splavovat půda k domu, dostal podobu širších stupňů zpevněných trámky a vysypaných opět štěrkem.

Kvůli jílovité půdě bylo nutné připravit rostlinám lepší pěstební podmínky, proto Denisa pro každý keřík či trvalku nejprve vykopala velkou jámu, zasypala ji kvalitní zeminou a teprve do ní je usadila. Aby bylo od počátku v zahradě na co koukat, pořídila už vzrostlé rostliny. K výsadbě ovoce a zeleniny vyrobila vyvýšené záhony, pro část využila vysloužilé vaničky a lavory.

Těžko uvěřit, že je zahradní domek novostavbou. Foto: Denisa Bartošová

Romantický zahradní domek přistavěný k sousední zdi vypadá, jako by tu stál odjakživa. Z jedné strany slouží ještě jako dřevník, z druhé k ukládání zahradního náčiní. Zároveň částečně kryje pohled na dva drátěné kompostéry. Jen pár kroků od něj se nachází studna zásobující dům pitnou vodou. Pro zálivku a venkovní očistu slouží litinová výlevka a zahradní sprcha. Mezi bujnou zelení se ukrývá několik typů posezení. Tu a tam vykoukne ptačí pítko či drobná plastika. S večerem dostávají slovo lucerny.

Zazvonil zvonec

Přestože měla Denisa svůj domov vymazlený a cítila se v něm dobře, po čase se jí začalo stýskat po ruchu velkoměsta a bezprostřední blízkosti rodiny a přátel. Rozhodla se proto dům prodat a vrátit se do rodné Prahy.

TEXT: Zuzana Ottová
FOTO: Archiv majitelky

Dům s romantickou duší