Dům, který se stal chalupou

Dům i zahrada jsou uzpůsobeny víkendovým pobytům. Záhon s ovocem je jen po jedné straně. Foto: Petr Živný

Marek s Veronikou a se dvěma dcerami jezdí na chalupu do nedávno zrenovovaného domu postaveného v 60. letech 20. století. Po jeho rekonstrukci vyrostly na velké zahradě stavby, které jim zdejší pobyt zpříjemňují.

Dům postavil Markův děda s babičkou v 60. letech minulého století a odpovídá době svého vzniku. Je to vilka na čtvercovém půdorysu 10 × 10 metrů, uvnitř jsou docela malé místnosti, které však dnešním chalupářům stačí. Hned na počátku měl pozemek poloviční výměru, ale zahradu se podařilo rozšířit na 1 600 m², protože děda byl šikovný a v místní hospodě to domluvil.

Tatínek sem často jezdil a bral malého Marka s sebou. Po dědečkově smrti byly Markovi teprve 4 roky a s babičkou v Česticích rok bydlel, aby jí v domě nebylo smutno. Babička se dožila pěkných 97 let, zemřela předloni a Marek je přesvědčen, že jí prodloužil život tím, že v roce 2016 dům nechal zrekonstruovat, a tak se na stará kolena o topení nemusela starat.

Dcery zvolna odrůstají dětskému domečku. Foto: Petr Živný

Celková rekonstrukce

Markova babička nebyla židovka, přesto jí za 2. světové války hrozilo, že se tak jako její bratři ocitne v koncentračním táboře. Opařila si proto nohu a byla zavřená v Plzni za sebepoškozování. Po revoluci žádala česko-německý fond o odškodnění a nakonec dostala 50 tisíc korun, což tehdy byly slušné peníze. Část rozdala a část použila na novou podlahu a sádrokartony v podkroví. Marek vzpomíná: „Když jsem se seznámil s Veronikou, spali jsme tady na podlaze, nábytek tady ještě nebyl. Ale koupelna se záchodem už byla v podkroví zařízená. Dokončil ji místní řemeslník v roce 2015.“

Teprve rok nato došlo na velkou rekonstrukci. Stavěla se veranda, položila se nová střecha, zavedlo se topení na plyn, zařídilo se podkroví, v celém domě se měnila okna a také došlo na fasádu. V podkroví je také klimatizační jednotka. K tomu se na zahradě stavěla letní kuchyně.

Kuchyň s jídelnou chalupáři kupovali v IKEA. Foto: Petr Živný

Stůl pamatuje i dobu, kdy byl Marek ještě malý. Foto: Petr Živný

Třípodlažní dispozice

Dům má sklep, ve kterém rodina tráví hodně času. Proč? Nechali ho totiž přestavět. Jedna místnost slouží jako sauna, druhá je odpočívárnou s křesílky a také vinným sklípkem. Dobře uložený je tu i med od sousedů. „Musely se snížit podlahy, aby stropy z hurdisek byly akorát,“ předvádí Marek. Přesto se v místech vstupu ohýbá, protože cesta tudy vede mírně do kopce.

Letmý pohled směrem ke koupelně. Foto: Petr Živný

A jsme zpátky v přízemí. Dnes tady převládá lehce venkovský styl. Náš hostitel nerad vzpomíná na zimní období. „Když se šlo na záchod, muselo se projít nevytápěnou chodbou, byla tady strašná zima,“ ještě teď se otřásá Marek. Po rekonstrukci se sem vešly veranda, chodba, koupelna, WC, kuchyň s jídelnou, komora, bývalý babiččin pokoj a pokoj pro hosty.

Rozkládací postel je přichystána pro hosty. Foto: Petr Živný

Rodinka chalupářů obývá podkroví tak jako kdysi. Je to otevřený prostor se spaním holčiček ve špičce střechy, kam vedou mlynářské schody. V místnosti pod ním, kde vede středem komínové těleso, se nacházejí postel manželů, obývací část se sedačkou a stolkem, pracovní kout se dvěma stoly pro Violu a Vandu a herna. Hned naproti schodům je samostatná místnost – koupelna se záchodem. Všechno v podkroví je moderní, střídmé, s tóny do hněda, celou plochu propojuje světlý koberec, ze kterého pouze barevně vybočují dlaždice kolem kamen a růžové hračky dívek.

V podkroví je jeden velký otevřený prostor, jenž rozděluje komín. Foto: Petr Živný

Vedlemanželsképostelesenašlo místo pro dva stoly holčiček. Foto: Petr Živný

Mlynářské schody vedou pod střechu, kde mají Viola s Vandou spaní. Foto: Petr Živný

Na zahradě

Když jsme si domlouvali focení, zaujala mě kůlna na dřevo s okénky pro květiny v polínkových stěnách. Ale protože je horko, tak chalupáři květináče nově neosadili, zatím v nich je zažloutlý vřes. Před dřevníkem parkuje velká robotická sekačka. Vybírali ji podle výměry pozemku, aby nemusela uprostřed práce zajíždět na dobíjení. Dozvídám se, že sekačku jde nastavit buď s přesahem, nebo bez něj. A právě přesah zlobí, protože stroj zajíždí do pásu s dřevitým mulčem a zvrhává se. „Ještěže máme tak dobrého souseda Honzu, který sekačku vysvobodí!“ pochvaluje si dobré vztahy Marek.

Lodní kontejner by v této stavbě, která ukončuje zahradu, nikdo nehledal. Foto: Petr Živný

Kontejner je akorát na šířku postele. Foto: Petr Živný

Za kůlnou stojí vyvýšený záhon pro rajčata, za ním je pruh s ovocem. Začíná lavičkou s ostružinomaliníkem a končí houštinou malin před kompostem. Mezi nimi rostou ovocné stromy, rybízy, borůvky… Na nejvzdálenější straně zahrady je moderní domeček s terasou, před ním je štěrkové pole s ohništěm. Domek je vytvořen z lodního kontejneru. Chalupáři nechali dát do čelní stěny velká okna a obložit kontejner dřevem, díky čemuž vypadá moderně. Uvnitř jsou dvě místnosti. V té větší je dvojpostel, v menší koupelna se sprchovým koutem a se záchodem. „Je skvělý pro hosty, kteří tak mají soukromí,“ dodává Veronika. „Například tady spala má sestra se synovcem. Ale musí tu být klimatizace. Jednak v létě horký vzduch ochlazuje, jednak v chladnu topí. Dveře zavíráme, protože dovnitř létá hmyz a pootevřenými dveřmi sem lezou kočky z okolí.“

Když se vracíme po druhé straně zahrady zpět k domu, tak procházíme vedle bazénu krytého střechou a vytápěného tepelným čerpadlem kolem zastřešené letní kuchyně a dětského domku s prolézačkou.

U bazénu je vysázen živý plot, aby tu plavci měli klid. Foto: Petr Živný

Letní kuchyně

„Během covidu jsme na chalupě trávili hodně času. To vznikl bazén s dlažbou z travertinu a sauna ve sklepě. O dva roky později jsme koupili lodní kontejner,“ vysvětluje Marek. „V té době u nás dělal spolu s dělníky z jižních Čech, co přišli o práci, kamarád Václav z Prahy. Měl do té doby zmrzlinárnu, ale covid všechno změnil. Teď se živí stavebnictvím, je moc šikovný, právě rekonstruuje starou bytovku.“

Babička mívala ovocný sad se zeleninovou zahrádkou a pár řádků jahod, před domem pak měla květiny. Z ovocného sadu zbyla jedna jabloň uprostřed zahrady, která vrhá příjemný stín a má moc dobré plody.

Zastřešenou letní kuchyni stavěla firma Zahradní kuchyně Hrdina & České pískovce. Foto: Petr Živný

Letní kuchyni postavila firma Tomáše Hrdiny na desce z půdovek. Jsou do červena a dobře ladí s načervenalým pískovcem. Kuchyně je vybavena krbem s litinovým tálem, elektrickou udírnou, elektrickou dvouplotýnkou a dřezem. Lednička je schovaná v kůlně. „Máme tu za houpačkou plátno, kam občas pouštím z projektoru televizní program. Zvláště holkám to vyhovuje,“ směje se Marek. Veronika naše povídání uzavírá: „Rádi na chalupu jezdíme, i když je to samozřejmě práce navíc, o dům se musíte starat. Ale na zahradě se můžou děti vyblbnout a my si můžeme zalézt do letní kuchyně nebo do domečku a nikdo na nás nekouká.“

Majitelé. Foto: Petr Živný

Kdo tu bydlí

Marek a Veronika a jejich dvě dcery

Kde

Čestice

Text: Martina Lžičařová
Foto: Petr Živný

Dům, který se stal chalupou