U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
DRUHÉ BYDLENÍ 2.
Kategorie: Návštěva | Autor: HN s využitím publikace Druhé bydlení, Ivan Bičík a kol.
V první části našeho miniseriálu o chataření a chalupaření jsme si stručně přiblížili začátky, zlatou éru i útlum tohoto ryze českého fenoménu. Dnes bychom vám rádi poodhalili některé zajímavé aspekty a souvislosti spojené s tímto životním stylem.
Hlavním cílem rodiny či jedince, kteří vlastní nějaký rekreační objekt, je především zregenerovat fyzické i psychické síly. S životním stylem chatařů a chalupářů souvisí specificky trávený volný čas, tedy víkendy, prázdniny a podobně, kdy se rodina věnuje údržbě rekreačního objektu a zahrady, více sportuje, pohybuje se v přírodě a ve společnosti většinou stejně orientovaných přátel. V této době žije rodina vlastně ve dvou domácnostech, je jaksi rozdvojena mezi rekreačním objektem a bytem, mění se také struktura výdajů domácnosti.
Stavíme
S výstavbou rekreačního objektu souvisí jisté kladné, ale i záporné souvislosti. K těm kladným lze zařadit stmelení rodiny, která se stavby účastní, pobyt ve zdravějším prostředí, jistý vzrůst sociální prestiže, navazování nových vztahů, možnost uplatnit vlastní podnikavost a šikovnost či rozumné uložení financí.
Mezi záporné souvislosti můžeme počítat například nedostatek času na stavbu rekreačního bydlení a vzhledem ke stálému organizování a koordinování prací většinou i nižší pracovní výkonnost v zaměstnání. Někteří členové rodiny nemají dostatek času na své koníčky ani ostatní zájmy, u jiných se může objevit stres z neustálého přemisťování mezi oběma bydlišti.
Bydlíme
I s pobytem na chatě či chalupě lze spojovat příjemné i méně příjemné aspekty. Určitě se nám zamlouvají téměř jisté dva dny v týdnu, které prožijeme na zdravém vzduchu. Připočteme-li k tomu lásku k našemu rekreačnímu objektu, přátelské sousedy, více času na děti a rodinu vůbec, romantiku přírody, sport apod., zdá se, že nenajdeme chybu. K těmto příjemným aspektům druhého bydlení navíc mnozí ještě připojují vnášení modernějšího a zdravějšího způsobu života do venkovských oblastí, prosazování zásad ochrany přírody a rozšiřování kontaktů i mimo město.
Ovšem podíváme-li se na věc z druhé strany, můžeme zaznamenat např. napjaté vztahy mezi starousedlíky a rekreanty, zhoršení přírodního prostředí rekreačních lokalit a okolí příjezdových cest nebo dokonce drobné krádeže stavebních materiálů, ovoce či plodin z polí… Rodina spotřebuje i více energie. A jaká se očekává budoucnost? Dotazníková šetření prováděná katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v letech 1991
– 1997 ukazují, že lidé ve věkové skupině 41 – 50 let, které můžeme charakterizovat jako manželské páry patřící do nejvyšší příjmové skupiny a mající děti s ukončenou povinnou školní docházkou, mají největší zájem o trvalé bydlení ve svých chatách či chalupách. Většina z nich v době výzkumu odmítá možnost pronajímání nebo dokonce prodej těchto objektů. V odpovědích se především promítaly silné citové vazby k místu a také dlouholetý návyk k tomuto způsobu života (průměrná délka období, kdy respondent toto místo navštěvuje, činí 29 let). Výraznější změny ve využívání objektů individuální rekreace se čekají v následujících letech, kdy pravděpodobně alespoň část objektů změní majitele v souvislosti s generační výměnou.
_____________________________________
POČET REKREAČNÍCH OBJEKTŮ V ČESKU V LETECH 1930 – 1991
rok
Počet OIR z toho z toho neobydlené celkem
chaty
chalupy byty
1930
22 964
1945
40 174
1955
62 487
1965
108 925
1971
156 402 132 073 24 329 26 105 182 507
1980
224 992
1991
267 632 213 865 53 767 128 120 395 752
OIR – objekty individuální rekreace
Zdroj: I. Ryšavý (1977), Z. Kuchařová (1984), M. Kučera (1992)
_____________________________________
ZMĚNY PO ROCE 1990
* Otevření hranic a možnost neomezeně cestovat se stává hlavní konkurencí chataření a chalupaření.
* Celkový nárůst cen vlastně téměř všech výrobků a služeb neumožňuje již některým vrstvám obyvatel využívat rekreační objekty v takové míře jako kdysi.
* Mění se ceny nemovitostí, tedy i rekreačních objektů – z mnoha z nich se stává místo trvalého bydlení, jiné jejich majitelé začínají luxusně vybavovat a pronajímat.
* Objevují se nové možnosti seberealizace i využití volného času, chataření a chalupaření již není prioritou.
* * *
V horách mají pozemky často charakter udržované louky nebo lesa (Říčky)
Zdravé prostředí, stmelení rodiny, víc pohybové aktivity, ale také tvůrčí realizace jsou kladným přínosem pro život všech “víkenďáků” (Bělá v Orlických horách)
Typická chatová kolonie: umístění blízko lesa a s přístupem pro motorová vozidla. V této na území Moravského krasu i dnes vyrůstají nové objekty
Rekreační oblast nad městem Trhová Kamenice v Železných horách se může chlubit takto povedenou chatkou
FOTO I. TICHÝ, M. MAŠÍN