Drobné domácí katastrofy
Ať už jde o zabouchnuté dveře, prasklou hadici u pračky, ucpaný odpad, nebo rozlité chemikálie, je každá rada dobrá. A každá rychlá pomoc nad zlato.
Samozřejmě, že nejlepší je domácím katastrofám předcházet, a to i na chatě či chalupě. Být pečliví, nezapomnětliví a předvídaví. Jenomže to je stav ideální a člověk ideální tvor není, a tak se domácím katastrofám nevyhne. Čas od času se prostě nějaká naskytne a obvykle v tu nejnevhodnější dobu. Důležité je umět si poradit, aby škody byly co nejmenší.
Zabouchnuté dveře
Mezi nejčastější domácí nepříjemnosti patří zabouchnuté dveře. Stojíte před dveřmi vlastního bytu či nemovitosti bez klíčů. Jedná se o natolik častý problém, že některé pojišťovny mají tyto případy zahrnuté do pojištění domácnosti. Funguje to tak, že v rámci asistenčních služeb, které jsou zdarma, pojišťovna klientům zajistí zámečníka a do limitu sjednané částky zaplatí za práci potřebnou k otevření dveří a opravě zámků nebo jejich výměně.
Prekérní situaci můžete vyřešit vlastními silami, ale jen tehdy, pokud máte správné nástroje, třeba šperhák nebo univerzální vyklepávací klíč. Musíte ale vědět, jak s nimi zacházet. Postačí i kreditka či kousek pružného plechu, které vsunete mezi zámek a zárubeň do míst, kde je jazýček zámku, a když jej ucítíte, zatlačíte na západku a dveře už pohodlně otevřete. To však neplatí, jsou-li dveře zamčené či opatřené bezpečnostní vložkou. V takovém případě se sami do bytu s největší pravděpodobností nedostanete. Tehdy musí nastoupit zámečník, který si za otevření obvykle účtuje pět set až tisíc korun.
Ucpaný odpad
Ať už jde o ucpaný odpad ve vaně, nebo v kuchyňském dřezu, ve většině případů se oprava obejde bez odborné pomoci. Začít lze tím nejjednodušším způsobem, tedy gumovým zvonem. Když nepomůže, nastává čas pro chemii, nejčastěji hydroxid sodný, kyselinu sírovou či speciální přípravky na jejich bázi. Sáhnout lze i po kuchyňské sodě a octu. Postupovat budete tak, že nejprve nalijete do odpadu horkou vodu, poté přidáte asi půl hrnku sody, necháte asi deset minut působit a následně otvor zalijete směsí vařící vody a octa smíchanou v hrnku.
Nepomůže-li ani jedno, je třeba podívat se na sifon, ucpávka totiž může být právě v něm. Pokud se do čištění sifonu pustíte, buďte připraveni na velký nepořádek, mnohdy i zápach a nečistoty. Rozhodně je nutné mít připravený kbelík na odtékající vodu a dostatek hadrů nebo papírových utěrek. Když nepomůže ani vyčištění sifonu, nezbývá než zavolat instalatéra.
Než zažít tyto patálie, vyplatí se udržovat odpad čistý. Horkou vodu z konvice vylijte přímo do kuchyňského odtoku ve dřezu zhruba jednou týdně. Horká voda rozpouští tuk a nečistoty, které jsou přilepeny ke stěnám potrubí. Pravidelně nasypejte do dřezu pár lžic soli a zalijte ho vařící vodou. Máte-li ovšem flexibilní plastový sifon nebo odpadní hadici, mohla by jim tato prevence uškodit. Také můžete zkombinovat sůl s octem. Do dřezu vložte sítko, zbytky potravy či vlasů zůstanou na něm a nebude se jimi pomalu ucpávat potrubí.
Potopa
Unikající voda může způsobit nejen škody v domácnosti, kde k havárii došlo, ale mnohdy také u sousedů. Za únik vody obvykle může prasklá hadice od pračky nebo myčky, případně prasklé potrubí. Krokem číslo jedna je uzavření přívodu vody k tekoucímu spotřebiči, dřezu, umyvadlu, vaně, WC anebo rovnou hlavního přívodu vody. Pak už zbývá se k věci postavit čelem, především prostor vysušit. Je-li rozsah větší, je třeba odstranit nábytek i koberce, aby nedošlo k dalším škodám. Pokud prasklo potrubí, je nutné jeho poškozenou část vyměnit, což už je akce spíš pro odborníka.
Únikům vody lze ovšem chytře předcházet, například instalací vodoměrů připojených k takzvanému internetu věcí. Měřiče monitorují spotřebu v reálném čase a díky tomu odhalí, když se množství spotřebované vody u konkrétního spotřebiče výrazně zvýší. Uživatel pak dostane upozornění na chytrý telefon.
Havárie s chemií
Chemikálie jsou dobrým pomocníkem, ale mohou se stát i nebezpečným pánem. Některé výrobky na bázi chemie mohou být díky svému agresivnímu složení při nesprávném užívání a neopatrné manipulaci dokonce velkým nebezpečím a napáchat škody na vybavení. Značným rizikem jsou tyto látky i pro zdraví, proto by měly být bezpodmínečně uloženy mimo dosah dětí. Složení výrobků lze snadno zkontrolovat na dobře viditelné etiketě na obalu produktu, na které je vždy uveden i návod k použití a jak postupovat, když dojde k ohrožení zdraví, například k nadýchání, zasažení očí či pokožky.
Opět musíme připomenout, že vůbec nejúčinnějším řešením nehod i s domácí chemií je nehodám předcházet. Výrobkům, v jejichž složení jsou například silně toxické látky, jako je formaldehyd, benzen, toluen nebo chloroform, se raději vyhýbejte. Nabídka přípravků, které jsou svým složením k domácnosti i lidskému organismu podstatně šetrnější, a navíc jsou i cenově dostupné, je víc než dostatečná.
Klíče v záloze
- Nejlepší je, když si je uložíte u někoho blízkého. Může to být příbuzný nebo přítel, o němž víte, že přispěchá na pomoc. Nechat si je můžete i u souseda, kterého dobře znáte.
- Uschovat si náhradní klíč pod rohožkou, v květináči nebo kdekoliv u dveří ale dobrý nápad není.
Kdy volat tísňovou linku
Na hasiče se obracejte pouze v případě, že hrozí nějaké nebezpečí. Příkladem může být zapnutá trouba, sporák nebo žehlička, napouštějící se vana či malé dítě uvnitř bytu, od něhož jste si zabouchli dveře.
Text: Táňa Pikartová
Foto: Shutterstock