Dřevostavba jako bydlení, které léčí
Více než dvacet let staví domy z masivního dřeva. A to nejen na Slovensku, kde je doma, ale také v Čechách, ve Francii nebo v Chorvatsku. Řeč je o staviteli srubů Miloši Brončekovi, který masivní opracované klády považuje za ideální materiál pro zdravé bydlení. Myslí si, že dřevěný dům může člověku nabídnout jak čisté prostředí a tepelnou pohodu, tak i vnitřní klima, které má léčivé účinky.
Zdravě bydlet dnes chce velké množství lidí. Proč by v takovém případě měli přemýšlet právě o stavbě ze dřeva?
„Dřevo je živý materiál, který v sobě nese velké množství pozitivní energie. Dokáže uvolnit stres či dokonce ovlivnit některé nemoci rozvíjející se v lidském těle. Zní to možná jako poznatky na hraně léčitelství, ale v konečném důsledku mohou rozhodnout o tom, že si člověk vybere pro své bydlení například srub, což je vzorový příklad masivní dřevostavby. Z hlediska imunitního systému člověka známe celou řadu přírodních látek, které kladně působí na jeho funkci. Dřevo nepochybně patří mezi ně.“
Pojem dřevo je však možná až příliš široký. Co konkrétně si pod ním máme představit, chceme-li si z něj postavit zdravé bydlení?
„Pravdou je, že v poslední době se dřevostavbou nazývá skoro každá stavba, v níž jsou použity nějaké dřevěné prvky. Na jedné straně se stavějí třeba sendvičové konstrukce z dřevěných hranolů, které se často zateplují uměle vyráběnými izolacemi, vzduchotěsně se uzavírají fóliemi a podobně. Na druhé straně tady máme stavby z masivních opracovaných klád, které možná nemají takové tepelně izolační vlastnosti, ale zdraví jsou rozhodně prospěšnější.“
Pokud chceme jít druhou cestou, jaké další materiály bychom měli se dřevem kombinovat?
„Rozhodneme-li se pro stavbu z přírodního dřeva, máme dobrý základ pro zdravé bydlení. Vhodné je doplnění o přírodní izolace na bázi konopí, ovčí vlny či dřevitých vláken. Samotné dřevo můžeme natřít přírodními oleji a vosky, abychom zachovali co největší množství jeho pozitivních vlastností. Vyhnout bychom se obecně měli uměle vyrobeným materiálům, které kolem sebe vyřazují negativní energie nebo přímo škodlivé látky. Někteří odborníci zabývající se například ezoterikou ale nedoporučují ani kovové spojovací prvky.“
To už se pomalu dostáváme k tématům, která nejspíše nenajdeme ve vědeckých publikacích?
„V souvislosti se dřevem a jeho využitím ve stavitelství jsme v posledních desítkách a možná i stovkách let zapomněli na spoustu znalostí, které měli naši předkové. Oni věděli, jaké stromy a kdy přesně mohou v lese pokácet, aby jejich dřevo bylo pro stavbu co nejvhodnější. Nejen při zpracování dřeva se orientovali se podle přírodních cyklů a zákonitostí, což je schopnost, kterou moderní společnost fakticky nemá. Přesto se najdou lidé, kteří věří, že stromy proudí kosmická energie, která v nich zůstává a díky které je pak celá stavba jako biopole chránící člověka před vlivy různých záření.“
Rozhodující roli tedy hraje už to, jaké stromy si pro naši budoucí dřevostavbu vybereme?
„Určitě. Stejně tak důležitá je ale také jejich těžba, která by měla odpovídat přírodním cyklům. Velmi zasvěceně o tom píše uznávaný Rakušan Erwin Thoma v knize s názvem Viděl jsem tě růst. Popisuje v ní vlastní zkušenosti z práce lesníka a zpracovatele dřeva. Zásadní význam pro kvalitu dřevostavby podle něj má správný okamžik kácení dřeva, ke kterému by mělo docházet v zimních měsících ve dnech ubývajícího měsíce. Takto kácené dřevo je mnohem odolnější a má předpoklady přetrvat dlouhá staletí. Obsahuje totiž minimum vody, menší množství pryskyřice, méně láká škůdce a je také tvarově stálejší a odolnější vůči plísním. Sám se snažím tyto zásady přenášet do praxe v naší stavební firmě, ale to už je na jiné povídání.“
TEXT: TOMÁŠ SVOBODA
FOTO: ARCHIV
Dřevostavba jako bydlení, které léčí
