Dřevokazní škůdci – a jak na ně
Výskyt dřevokazných hub i hmyzu je vždy důsledkem nějakého prohřešku proti optimálním podmínkám užívání konstrukce. Velkým nepřítelem dřeva je vlhkost. Dobře vyschlé dřevo totiž není lákavé ani pro houby ani pro hmyz. Chalupa by měla být dostatečně chráněna před zatékáním, kondenzací vzdušné vlhkosti i vzlínáním vlhkosti ze země.
Dřevokazné houby
Spory dřevokazných hub přežívají desítky let v latentním stadiu – a čekají například na to, až ve střeše praskne taška a do krovu začne zatékat. Jestliže jde navíc o půdu, kde je teplo a nevětrá se, popřípadě je postižený trám zabudován ve stropě nebo stěně obývaného podkroví, je neštěstí hotové.
Dalším nešvarem, který nahrává rozvoji dřevomorky nebo i její příbuzné – outkovky, je nepořádek třeba kolem pozednice, kolem níž neproudí vzduch (někdo ji např. zasype stavebním odpadem, který se mu nechce odnášet). A opět se vytvoří ideální podmínky pro rozvoj houby.
Dřevomorka domácí je nejobávanějším škůdcem hlavně jehličnatého dřeva. Způsobuje intenzivní destrukční hnilobu a je schopna rozkládat i papír, textil nebo poškozovat zdivo. Dřevo napadené dřevomorkou se postupně zbarví hnědě, hranolkovitě se rozpadá, na lomu je hladké, lesklé a zcela ztrácí pevnost.
Na chalupách, které jsou užívány jen občas, se líbí také koniofoře sklepní (napadá hlavně dřevo v kontaktu s mokrými zdmi nebo zemí a působí hnědou hnilobu dřeva, které se nakonec rozpadá až na prach), trámovce (ta nevytváří plodnice s rezavými spórami jako dřevomorka, ale její mycelia se rozvíjejí v trhlinách dřeva a způsobují hnědou hnilobu, která trám „vyžere“ uvnitř), a pornatce Vaillantově (likviduje hlavně dřevo jehličnanů s vlhkostí nad 30 % a pozná se podle výrazně bílých povrchových mycelií připomínajících ledové květy). V těchto případech jde o houby celulózovorní, živící se celulózou.
Další skupinou jsou houby ligninovorní, živící se ligninem. Způsobují bílou hnilobu dřeva a jsou méně nebezpečné než houby výše popsané.
Jak houby likvidovat
Způsob likvidace dřevokazných hub je prakticky shodný. Jakmile se některý z příznaků objeví, je třeba postižený materiál (například prkna v podlaze) napytlovat a zavolat speciální firmu, která vše odveze na k tomu určenou skládku. Při neodborném zacházení se totiž může podařit houbu roznést po okolí. Jestliže je při odnášení nutné projít domem, je vhodné koupit rohož, prolít ji například Lignofixem super a chodit přes ni.
Objeví-li se houba někde v kůlně ve dřevě, rozhodně by ji chalupáři neměli sami pálit. To je opět úkol specialistů, kteří materiály napadené houbou zlikvidují ve zplynovacích kotlích. V nich se nejprve spálí dřevo a ve druhé fázi plyny, které z hoření odcházejí. Při hoření se totiž mohou spory rozšířit i po okolí.
Specializovaná firma navrhne i způsob likvidace hub a sanace dřeva v podkroví. Poškozené části je třeba vyříznout a drátěným kartáčem zcela očistit. Když je dřevo rozvlákněné, odstraní se celá napadená část (pro jistotu se zhruba půl metrem zdravého materiálu na každé straně) a připraví se plomba. Ještě než se do krovu vsadí, ošetří se celá plocha speciálním chemickým prostředkem.
Problém může nastat i v zazděné pozednici nebo ve zhlaví trámů uloženém ve zdi. Poškozené dřevo se musí odstranit – a kolem trámu doporučují odborníci vytvořit kapsu, tedy vzduchovou mezeru, trám mírně vyzvednout a podložit podkládkem z tlakově impregnovaného tvrdého dřeva.
Dřevokazný hmyz
Červotoč proužkovaný – je 3 až 4 mm dlouhý, tmavohnědý, na krovkách má 10 řad rovných a zřetelně tečkovaných rýžek. Napadá především jehličnaté dřevo, vzácně i listnaté, opracované a již několik let používané (nábytek, hudební nástroje, trámy, okna, dveře, podlahy…). Charakteristické je, že trámy napadá jen na vnitřní straně místnosti. Venkovní stranu stěn domů a trámů nepoškozuje. Larvy vyvrtávají ve dřevě podélné chodby, jejichž hlavní část je soustředěna do letokruhů jarního dřeva.
Tesařík krovový – je dlouhý 10 až 20 mm, smolně hnědý, se dvěma nezřetelnými příčnými pruhy ve středu krovek. Tesařík napadá dřevo jehličnatých stromů – ploty, sloupy, trámy, krovy, podlahy. Samička klade 80-200 vajíček do spár. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrchem a vydávají charakteristický vrzavý zvuk, napadené dřevo se nakonec rozpadá až na drť.
Dřevokaz čárkovaný – je dlouhý 3 až 4 mm. Hlava a štít jsou hnědožluté až červenavé, krovky jsou bledě žluté s postranním tmavým podélným okrajem. Do skladů dřeva se dřevokaz dostává ve stadiu larvy nebo přezimujících brouků.
Pilořitka velká – klade vajíčka do poloopracovaného dřeva. Larvy se vyvíjejí 2-3 roky a zpravidla teprve po opravení dřeva se kuklí. Vylíhlý dospělec se provrtává ven a zanechává kulatý výletový otvor o průměru 5-7 mm. Je-li opracované dřevo přikryto jiným materiálem, který stojí v cestě líhnoucímu se jedinci, bývá poškozena i tato krytina, např. koberec, tapety, knihy apod.
Mravenci dřevokazi – žijí ve dřevě a pronikají do chat nebo stavení stojících na okraji lesů. Často žijí v symbióze s červotoči a tesaříky a přenášejí do dřeva houby a plísně, a tím urychlují zkázu narušeného dřeva.
Prevence se vyplatí
Stejně jako v péči o zdraví lidské ocení i stavba (a její majitelé) preventivní péči. Pracovníci firem, které se zabývají sanací biotického poškození dřevokaznými houbami i dřevokazným hmyzem, nabízejí průzkumy před většími akcemi. Jde například o výměnu střechy, která se opatřuje různými fóliemi, o výstavbu obytného podkroví, kdy se rovněž uzavírá dřevo do konstrukce, apod. Při takových příležitostech se odeberou vzorky dřeva, které se pak vyhodnotí v mykologické laboratoři.
O jakou houbu jde, to se určí, když se vzorek za optimální teploty a vlhkosti kultivuje na živné půdě, tedy sladinovém agaru. I když je to třeba vizuálně zdravé dřevo, většinou se objeví nějaké charakteristické znaky poškození.
Nepropadejme však pocitu, že jsou naše chalupy od podlahy po střechu prolezlé houbami. Snažme se hlavně neprohřešit se proti jejich stavebně technologickému fungování – a udržujme v nich klima, které je příjemné pro nás a ne pro žrouty celulózy a ligninu.
V boji proti biotickým škůdcům vám mohou poradit odborné instituce, jako jsou Česká mykologická společnost nebo laboratoře Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského. Ze společností, které se zároveň sanací zabývají, uveďme alespoň: Konzea, spol. s.r.o., a Sanako Cz, S.r.o.
Připomínáme:
- Při napadení stavby dřevomorkou nejprve odstraníme zdroje vlhkosti.
- Napadené dřevo, včetně zdánlivě zdravého, do vzdálenosti 0,5-1 m od místa viditelného napadení vyřežeme z konstrukce.
- U napadených podlah je nutné obvykle vytrhat celou podlahu včetně souvisejících konstrukcí – polštářů, násypů, popř. stropních trámů, částí roubení stěn apod.
- Důkladně mechanicky očistíme ponechané zdravé dřevo i jeho okolí.
- Teprve potom přistupujeme k chemické ochraně nově zabudovaného dřeva a sanovaného pásma. Nátěr ochrannou látkou několikrát zopakujeme. Pokud je to možné, dřevěné součásti v chemickém nátěru máčíme i po dobu několika dnů.
Text: Karel Bárta, Foto: archiv