Dřevo u kamen
Příprava dřeva na topení má několik fází, které se většinou odehrávají mimo dům. Když už ale polínka doneseme až ke kamnům, musíme vyřešit, jak je tady skladovat, aniž by se přitom udělal nepořádek.
Mnozí chataři a chalupáři si do svých víkendových domů pořídili elektrické podlahové vytápění. Obvykle je využívají jako doplňkové – k temperování interiéru v době nepřítomnosti. Jakmile však na chatu či chalupu přijedou, zatopí v kamnech a přikládají dřevem. Jakpak by ne, dřevo stále je nejlevnějším, přitom snadno dostupným palivem.
Zpracování dřeva na otop tedy dál zůstává důležitou činností, která ovšem zaměstná majitele na delší dobu. Dřevo z poražených stromů se musí nařezat na metry a pak nechat i několik let vysychat. Než přijde do kamen, je třeba je pokrátit na menší kusy a ty ještě rozštípat. Polínka pak vyrovnat do hranic, kupek, ježků či dřevníků a odtud je pak po celé topné období nosit do domu ke kamnům. Ne nadarmo se říká, že člověk se zahřeje několikrát, než polínko do kamen vhodí… Tentokrát nás bude zajímat poslední fáze přípravy dřeva na topení, tedy jak dřevo ke kamnům dopravit a jakým způsobem polena u kamen ukládat.
U kachlových kamen
Tradičně se dřevo zvenku do domu nosilo v koších a košících. Koše jsou lehké a paliva se do nich vejde dost. Polínka v nich mohou u kamen zůstat až do úplného spotřebování. Nemáme-li ale tolik místa na poměrně objemné koše, je třeba řešit ukládání dřeva na topení jinak.
Kachlová kamna obvykle nabízejí zaklenutý prostor pod topeništěm, kam se vejdou polínka přibližně na jeden dva dny. Kolem kachlových kamen s pecí se často stavěla lavice. Dříve se na ní i spalo, dnes slouží jako stylový doplněk světnice. Pod lavicí je prostor, který se pro skladování polínek také hodí. Polena sem můžeme vyskládat přímo na podlahu nebo je uložit v pěkných bedýnkách.
Místo dřevěných bedniček jsou bohužel dost často vidět plastové přepravky či kyblíky a vedle nich hromady novinového papíru na podpal. Přitom stačí málo, aby nepěkná zákoutí zmizela. Detaily jsou totiž důležité. Bednička je sice těžší než plastová nádoba, ale dá se opatřit kolečky. Pojízdné bedničky či dokonce velké proutěné koše opatřené kolečky se dají i koupit, namáhavá manipulace s nádobami plnými dřeva tak není nutná.
Další kamna a krby
Kromě kachlových kamen se v obytných místnostech chat a chalup objevují další druhy topidel, do nichž se tady i přikládá. Jsou to otevřené krby, krby s obestavěnou krbovou vložkou, krbová kamna, sporáky, teplovzdušná kamna nebo starší typy kamen na tuhá paliva. Ke všem je nutné dopravit otop. A také jej tu skladovat, například v některém z kovových stojanů, které obchody s krby a kamny mají v nabídce. Bývají opatřeny madly, za něž se dají uchopit pro případ, že bychom je chtěli přenášet. A někdy mají i tolik potřebná kolečka. Pokud vám však nevyhovuje žádný ze sériově vyráběných stojanů, je možné jej nechat vyrobit na zakázku v některém z uměleckých kovářství.
Nejlepší ovšem je, pokud hned vedle krbu či kamen máme výklenek, do něhož se vejde menší zásoba dřeva. Tu můžeme udržovat tak, abychom měli zátop při ruce hned, jakmile se rozhodneme škrtnout sirkou a rozdělat oheň. Jestliže se na výstavbu krbu či krbové sestavy teprve chystáme, je rozhodně dobré šikovný výklenek či jiné místo vyhrazené jako příruční sklad polen naplánovat. Nezapomeňme ani na bezpečnost a snadnou údržbu podlahy v místnosti. V bezprostřední blízkosti kamen či pod nimi by měla být podlaha či aspoň podložka nehořlavá.
text: Martina Lžičařová
foto: Vladimír Hájek, Jaroslav Hejzlar, Martin Mašín, Kamil Varcoller, Pavel Veselý, Petr Živný, Shutterstock a archiv firem