Dřevěné rámové konstrukce

Rubrika: Stavební dřevo, Stavíme a opravujeme

Dřevěné rámové konstrukce se už léta úspěšně používají při budování dřevostaveb. Jsou však také jednou z tradičních technologií lidového stavitelství a mají mnoho předností i pro chataře a chalupáře.

Výhodou dřevěných rámových konstrukcí je i možnost stavět za každého počasí

Rámová konstrukce je nejrozšířenějším typem stavebního systému dřevostaveb. Osvědčenou a rychlou metodu stavby volí především stavební firmy, nabízející různé typy dřevostaveb rodinných domů. Proč by měla zajímat chataře a chalupáře? Důvodů je několik.

Systém vypadá křehce, je však velmi pevný

Princip rámových konstrukcí je dobré znát při rekonstrukcích hospodářských budov, verand či dalších tradičních dřevěných součástí venkovských domů. Konstrukci rámového typu však lze využít i při stavbě chaty, ale i při dostavbách chalupy, pokud se ji rozhodnete rozšířit. Má to řadu výhod, mezi jinými i „suchý“ způsob výstavby, možnost pracovat rychle, po celý rok a bez použití náročnější stavební mechanizace.

Žádná horká novinka

Princip konstrukce, která přenáší svislá i vodorovná zatížení stavby do trámových a laťových rámů lze dobře vypozorovat například u mnoha venkovských stodol. Jejich nosné trámy jsou totiž opláštěny bedněním z prken obvykle pouze z vnější strany, zatímco zevnitř jsou dobře viditelné konstrukční prvky. Tedy svislé a vodorovné trámy, případně i šikmé zpevňující vzpěry.

_______________________________________________________________________

Další články speciálu Stavební dřevo:

Dřevěné konstrukční prvky

Dřevěné stropy

Druhy stavebního řeziva

Kvalita dřeva podle letokruhů

Jak skladovat řezivo

________________________________________________________________________v

Obvyklý typ samonosné konstrukce pro moderní dřevostavby je tvořen jednotlivými dřevěnými prvky, které jsou opláštěné. Základem konstrukce jsou svislé sloupky (stojky), rozmístěné obvykle tak, aby vzdálenost mezi stojkami nepřesahovala šedesát centimetrů. Stojky zajišťují statiku stavby ve svislém směru.

V dolní i horní části konstrukce jsou stojky zapuštěny do vodorovného dolního a horního pasu. Dolní vodorovný trám se také nazývá prahový, horní pak okapní. Mezi stojky se někdy umísťují další vodorovné trámky, které zajišťují lepší statiku, případně vymezují otvory pro okna a dveře.
Kompaktní dřevěný celek tvoří stabilní rám, proto se tento typ konstrukce nazývá rámovou. Na horní část se poté napojuje trámová konstrukce stropu, jehož záklop tvoří u nových dřevostaveb nejčastěji velkoplošné OSB desky.

Stavby menšího rozsahu zvládnete svépomocí bez problému

Tuhost a dobré statické parametry konstrukce zajišťuje i opláštění, které se v současné době dělá obvykle z OSB desek, ale i z jiných materiálů. V tradičním lidovém stavitelství se k lepší tuhosti a zavětrování rámových konstrukcí využívaly i různé systémy šikmých vzpěr. Podélnou tuhost rámu zajišťovalo i prkenné bednění, případně výplně rámů u hrázděných staveb.

Výhody smrkového dřeva

Ke stavbě rámových nosných konstrukcí dřevostaveb se nejčastěji používá smrkové ostrohranné řezivo. To má pro dřevěné konstrukce celou řadu vhodných vlastností, jeho odolnost je však třeba posílit impregnací. Rámový skelet lze stavět i z konstrukčního dřeva, označovaného na trhu jako KVH profily. Jsou to čtyřstranně hoblované dřevěné profily se sraženými hranami, délkově nastavované zubovitým spojem. Jejich odolnost je posílena také pomocí technického vysušení.

Při větším rozsahu stavebních prací se vyplatí nakoupit smrkové řezivo předem ošetřené tlakovou impregnací

Vnější opláštění (bednění) konstrukce můžete udělat z několika typů materiálů. Stavební firmy používají nejčastěji OSB desky, případně sádrovláknité nebo cementotřískové desky. Desky slouží jako základ pro nosné prvky fasády a omítku. Bednění však může samozřejmě sloužit i jako základ pro dřevěný obklad fasády z palubek nebo fošen.

Volný prostor v rámové konstrukci je vyplněný tepelnou izolací, nejčastěji minerální vatou, lze sem ale použít i foukanou izolaci. Vnitřní stranu konstrukce lze také opláštit OSB deskami, případně opatřit nosnými prvky pro sádrokarton nebo palubky.

Difúzně otevřené konstrukce

Dlouhou tradici používání vodorovných, svislých i šikmých dřevěných konstrukčních prvků dokumentují třeba hrázděné domy

Zvláště u nově budovaných dřevostaveb na principu rámové nosné konstrukce stojí za pozornost i takzvaný difúzně otevřený systém. U něj je obvodový plášť domu navržen tak, aby umožnil volný prostup plynů a vodních par formou molekulárního přenosu směrem do exteriéru. Co to znamená? Dřevěná konstrukce obvodového pláště je doplněna z exteriérové strany vrstvou tepelné izolace s nízkým difúzním odporem.

Dřevo dokáže vlhkost z okolního prostředí pojmout, nebo ji v opačném případě do prostředí uvolnit – a díky těmto svým vlastnostem vnitřní prostředí příznivě ovlivňuje. U rámových dřevostaveb musí být jednotlivé materiály (vrstvy) v konstrukci správně poskládány, aby zvýšené množství vodní páry nebylo příčinou znehodnocení dřeva. Ve skladbě takovéto konstrukce není použita parozábrana. Ze strany interiéru však musí být vrstva omezující pronikání vodních par na minimální přijatelnou mez a zároveň zamezující proudění teplého vlhkého vzduchu do konstrukce.

Rámové dřevěné konstrukce představují rychlý a efektivní způsob stavby bez nutné mechanizace a „mokrého“ zdění

Funkci parozábrany nahrazuje vrstva materiálu s vysokým difúzním odporem a dokonale vzduchotěsným napojením v místě spojů. Pro tuto vrstvu jsou používány velkoplošné materiály, které současně plní v rámové konstrukci dřevostaveb funkci výztužného opláštění. Nejčastěji tedy OSB desky spojované na pero a drážku s lepenými spoji, sádrovláknité desky lepené ve spárách v kombinaci s parobrzdnou fólií, ale i sádrovláknité desky (např. Fermacell Vapor).

Správně udělaná difúzně otevřená konstrukce předpokládá co nejmenší počet spár a prostupů. V interiéru se proto zpravidla předsazuje sádrokartonová stěna pro vedení instalací, v exteriéru je pak součástí konstrukce fasádní zateplovací systém. Konstrukční princip lze využít hlavně u novostaveb.

www.woodsystem.cz, www.impregnace-dreva.cz, www.bochemie.cz

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: SHUTTERSTOCK, WIKIPEDIA