Dřevěná vrátka

Vrátka v plotě vždy signalizují, že se tudy vstupuje na pozemek jiného majitele. Dá se tedy říct, že jsou jeho první vizitkou. Ale nehodnoťme tentokrát vrátka u sousedů, ale zaměřme se na svoje vlastní. Jsou pěkná, udržovaná? Nebo se budeme muset pustit do výroby nových?

Vrátka masivní konstrukce z neošetřovaného dřeva se na venkov hodí

Všechno má svou životnost a tak jednoho dne přijde čas vrátka vyměnit. A když už dojde na vrátka, většinou se opraví i plot či naopak s plotem se vymění vstupní branka. Pozemky u chalup se běžně ohraničovaly dřevěným plotem. Dříve se na jeho stavbu používala očištěná kulatina, která se nijak povrchově neošetřovala, jen se kvůli větší odolnosti proti stékající dešťové vodě horní část seřezávala do špičky. Později se ploty i vrátka začaly dělat z hraněného dřeva – latěk. I ty je vhodné upravit podobným způsobem, aby se dešťová voda nevsakovala do dřeva. Pokud laťky v horní části šikmo seřízneme, umožníme vodě z hrany stéct po povrchu.

Jednotlivé plaňky můžeme v horní části ozdobně přiříznout. Jejich tvar souhlasí s tvarem sloupků

Z kulatiny, či laťkový?

Kulatinu či tyčovinu je nutné oloupat od kůry. Kromě toho, že neodkorněné dřevo jako výplň plotu a vrátek nevypadá pěkně, pod kůrou se drží různý dřevokazný hmyz. Subtilnější tyčky použijeme vcelku, tyčovinu větších průměrů rozpůlíme.

Pokud se rozhodneme kolem chalupy postavit plot s brankou z latěk, pravděpodobně koupíme již hoblovaný materiál v potřebné délce v některém z hobbymarketů nebo na pile. Než se pustíme do konstrukce vrátek, je vhodné dřevo impregnovat a ošetřit nátěrem. Teprve takto připravené laťky lze přibíjet či přišroubovat k nosné konstrukci. Kvůli delší životnosti ve venkovním prostředí zvolíme hřebíčky či šroubky s antikorozní úpravou, tedy pozinkované.

Podobnou konstrukci uplatníme i u dvoukřídlých vrátek

I jednoduchá konstrukce může být pracná

Tradiční konstrukci jednokřídlových vrátek lze krátce popsat jako „zetko“, na něž jsou přibity laťky. Tvar písmene Z je tvořen dvěma vodorovnými příčníky, mezi nimiž je úhlopříčně vedená vzpěra. Existuje několik způsobů spojů jak jednotlivých částí zetka, tak zetka a latěk.

Svislé laťky zpevníme přibitím příčníků a vzpěry, jiné spoje neřešíme – konstrukce je funkční, ale ne nijak trvanlivá, protože takto rychle vyrobená vrátka se jistě dříve nebo později svěsí k vnější straně.

Daleko pevnější je rámová konstrukce. Zetko je doplněno svislými trámky a tvoří uzavřený rám se vzpěrou, pevnost rámu navíc zajišťují čepové spoje nebo kovové úhelníky v rozích. U lehčích konstrukcí lze čepy nahradit konfirmáty. Vzpěru je třeba vždy umístit tak, aby směřovala od horního příčníku na opačné straně, než jsou závěsy, k dolnímu příčníku. Chceme-li být důkladní, pak jsou čepované spoje i mezi příčníky a vzpěrou.

Pevná je i svlaková konstrukce. Svlak patří k nejoblíbenějším truhlářským spojům a lze ho vyrobit ručním nářadím – pomocí hoblíku, pilky svlakovky, ruční pily a dláta. Jde o vodorovnou drážku ve svislých laťkách, do níž se zapustí příčníky. Svlak vrátka zpevní a zároveň brání zkroucení dřevěných dílů. Opět nechybí vzpěra mezi svlaky. Nejdůkladnější a nejpevnější je konstrukce rámová se svlakovým ložem. Ta se uplatní u plných vrátek, která jsou sestavena z prken vytvářejících jednolitou desku.

Výsledná podoba může být pokaždé jiná

Kování a sloupky

Tradiční vrátka se zpravidla doplňovala dlouhými kovanými závěsy s háky osazenými ve sloupku a zapuštěným nebo nasazeným zámkem, tzv. myšákem. Dnes kování nahradíme vratovými panty, místo zámku můžeme přimontovat petlici s visacím zámkem nebo zástrč či závoru.

Hotová vrátka zavěsíme na sloupek. K dřevěným vrátkům a dřevěnému plotu se hodí dřevěný sloupek, ale může to být i pilířek vyzděný z cihel či postavený z kamene. Kvůli pevnosti by sloupky měly mít betonový základ. Dnes se často k upevnění sloupků používají zemní vruty, protože oproti betonování je práce s nimi rychlejší.

Pevná konstrukce

Pro vrátka, která vydrží, použijeme rámovou konstrukci s čepy ve spojích. Použít lze tzv. přitloukaný svlak, kdy se nevytváří svlakové lože (drážka), ale svlak se jen vodorovně položí na laťky a přitluče hřebíky. Protože by pak konstrukce nebyla dostatečně pevná a u zavěšených vrátek by docházelo ke svěšení, je nutné „desku“ zajistit šikmou vzpěrou. Tu vedeme mezi horním a dolním svlakem od spodního pantu šikmo nahoru k vnějšímu konci horního svlaku (do tvaru písmene Z).

Vrátka z půlené kulatiny

Tato vrátka jsou té nejjednodušší konstrukce. Hodí se do míst, která nejsou příliš zatížena provozem, protože se budou svěšovat. Při osazování jakýchkoliv vrátek je třeba si uvědomit, že vrátka se mají vždy otevírat dovnitř pozemku, při otevření nesmí křídlo zasahovat přes uliční čáru. Vnější (směrem do ulice) pohledovou stranu tvoří laťky či kulatina, na vnitřní (směrem do dvora či zahrady) straně je zpevňující zetko.

Tip

Vstup a vjezd na pozemek je vhodné řešit současně – vrátka a vrata spojit do jednoho celku. Jejich konstrukce by měla být shodná. Stejný by měl být i materiál, z nichž budou zhotoveny. A ze stejného materiálu by měl být i plot. To znamená, že dřevěná vrátka patří k dřevěnému plotu a kovová branka se k němu nehodí.

Dobré rady

• Vrátka do ulice nezapomeneme doplnit zvonkem a schránkou na dopisy.

• U vrátek do polí (v zadním traktu zahrady) někdy stačí zavírání na háček a oko či na petlici doplněnou řetízkem s visacím zámkem.

• Šikmé seříznutí horní části dřevěných planěk či latěk urychlí stékání dešťové vody z povrchu dřeva.

• Životnost laťkového plotu prodloužíme ochranným nátěrem.

Text: Martina Lžičařová

Foto: Martina Lžičařová a Shutterstock

Kresby: Petr Živný

Dřevěná vrátka