Dřevěná terasa nezklame
Terasa z dřevěných desek, fošen nebo terasových prken, s dřevěným zábradlím a někdy i se střechou, symbolizuje to, co si většina lidí při vyslovení slova terasa představí. Lze ji postavit svépomocí, nároky na její údržbu se od jiných dřevostaveb příliš neliší.
Terasa často navazuje na dům, ale není to nezbytné, může být třeba u bazénu nebo ve vzdáleném koutě zahrady a může být i součástí zahradní chatky, nebo tvořit zcela samostatnou stavbu, určenou k posezení na svažitém pozemku. Tak sice ztratí některé výhody, které ze spojení s domem vyplývají, ale zase může poskytnout nerušený klid a soukromí. Pro její umístění je však důležitý i výhled do krajiny a také to, zda bude na východní či západní straně domu a užijete si na ní spíše ranní nebo odpolední slunce.
V architektuře se za terasu označuje venkovní část stavby, která může mít praktický účel, ale zároveň tvoří se stavbou logický architektonický celek. I z této definice vyplývá, že propojení s domem se u terasy předpokládá a projekty moderních novostaveb s ní často počítají.
Je dobré vědět, jak se terasa liší například od lodžie, balkonu či verandy. Pustíte-li se však do budování terasy svépomocí, soustřeďte se spíše na volbu materiálu konstrukce a pochozí plochy a také na vhodné propojení terasy se vzhledem samotného domu. To platí zejména tehdy, pokud hodláte propojit tuto relaxační plochu se starou venkovskou chalupou. Rozměrné terasy totiž zpravidla nebývaly součástí tradičního tuzemského venkovského stavitelství.
V souladu s domem
Tradiční chalupě bude slušet, pokud použijete místní materiály, nebo dokonce navážete na stávající kamenné zápraží a rozšířit jeho plochu. Pracovat lze samozřejmě i se dřevem, které dokonale ladí především z klasickou chatou, ale i přes výhody terasových prken raději zvolte desky z tuzemských dřevin, možná dokonce ručně hoblované nebo kartáčované.
Majitelé chat či srubů to mají opravdu jednodušší, protože vytvořit souznění dřevěné fasády s terasovými prkny či kamennou nebo betonovou dlažbou není až tak těžké. Stejně jednoduše můžete sladit barevný odstín všech dřevěných součástí konstrukce domu i terasy. Ostatně pokud ji postavíte ze dřeva, bude vyžadovat přinejmenším stejně důkladný nátěr jako dřevěná chata. Bude totiž celoročně vystavena působení povětrnostních podmínek. I proto je důležité pokládat terasová prkna v doporučeném sklonu a využít jejich drážkovaný profil k tomu, aby se na podlaze zbytečně nedržela voda.
Podlaha pro delší životnost
U dřevěné terasy je žádoucí použití stejného druhu dřeva na podlahu i nosnou konstrukci. Vyhnete se tak materiálovému pnutí mezi různými dřevinami, které může stavbu narušit. Docílíte rovněž zachování shodné životnosti. Problém totiž může nastat v okamžiku, kdy je dobře udržovaná podlaha z kvalitních prken stále v kondici, zatímco rošt a opory hnijí a začínají se rozpadat.
Životnost podlahy pochopitelně prodlouží zastřešení. Může jít o střechu sezónní (sluneční stínicí plachty, markýzy) nebo trvalé zastřešení, které možnosti využití terasy rozšíří i na deštivé dny a ochrání vás před přímým dopadem slunečních paprsků.
Bezpečné zábradlí
Nosné pilíře zastřešení pak umožní i snadnější montáž zábradlí. To má smysl zejména v případě, kdy je terasa ve svahu nebo je výš nad terénem. A nemusí být ani nijak zvlášť vysoko, aby mohl být případný pád nebezpečný třeba pro malé děti.
Zábradlí je ideální sladit s terasou i domem. Pracovat můžete s dřevěnými hranolky nebo kulatinou. Srubu bude slušet tenčí loupaná kulatina, u jiných typů staveb připadá v úvahu i soustružená. Kreativně se dá pracovat například s loupanými, ale i neloupanými akátovými kmeny nebo větvemi. Zajímavých výsledků můžete docílit s recyklovaným a nově ošetřeným starým dřevem, ať už jde o trámky, kulatinu, nebo prkna.
Dřevo, ale i kované zábradlí půjde dobře dohromady i s kameny. Atraktivní je zábradlí kombinující kulatinu či trámky s různě silnými provazy a lany. Pokud se to k domu chodí, můžete terase vtisknout trochu přímořské atmosféry třeba právě s pomocí lan nebo kusu sítě a zároveň zabránit nechtěnému pádu neposedných potomků. U zábradlí teras moderních víkendových domů bude vypadat zajímavě i strohá svařovaná konstrukce, kombinace dřeva a kovu nebo napnutá ocelová lanka.
Variantou zábradlí jsou uzavřené dřevěné zástěny upevněné kolem celé terasy nebo třeba jen ze dvou stran. Ty sice mohou omezit výhled při sezení v křeslech, ale zároveň vytvoří iluzi bezpečnějšího, částečně uzavřeného prostoru. Chrání rovněž podlahu například před navátým sněhem a lze k nim přistavit nábytek bez nebezpečí jeho pádu přes okraj nášlapné plochy.
Stabilní podlaha
Terasy se nejčastěji budují jako dřevěné pódium s podlahou uloženou na nosné konstrukci na betonových patkách či zemních vrutech. Takto může být stavba terasy založena i v poměrně prudkém svahu.
Důležité je montovat hranoly spodní konstrukce tak, aby nemohlo dojít k prohybu podlahy a nenastal nepříjemný pocit houpání při chůzi. Při síle palubky 19 milimetrů se proto doporučuje vzdálenost 45 centimetrů, při 21 milimetrech 50 centimetrů a při 25 milimetrech 60 centimetrů.
Vhodné rostliny zdobí
Terasy zalité sluncem se mohou stát dočasným domovem mnoha letniček, trvalek, keříků i bylinek, které milují sušší prostředí. Pokud zvolíme správně a poskytneme jim odpovídající péči, odvděčí se nám záplavou květů po celé léto a mnohdy až do podzimních dnů. Ideální je, když se o ně můžeme denně postarat, ale některé suchomilné odrůdy vydrží celý týden čekat, než přijedeme na víkend.
S oleandrem opatrně
U nás je tento stálezelený keř s prutovitými výhony a úzkými lesklými listy odkázán na pěstování v nádobě. Nejvíc nás potěší, když na koncích výhonů vykvétají omamně vonící jednoduché i plné květy v bohatých květenstvích v bílé, krémové, růžové, lososové, červené či žluté barvě. Ale pozor, všechny jeho části včetně květů obsahují jedovaté látky. S malými dětmi, kočkami a králíky bychom si proto měli jeho pěstování rozmyslet.
V našich podmínkách se snažíme rostlině co nejvíce připodobnit prostředí, na něž je zvyklá ze své pravlasti. Není to zas tak náročné. Třicetistupňové letní teploty jsou pro oleandry normální, stejně jako intenzivní osvit, tudíž mohou být od doby po „zmrzlých“ venku, ale pod střechou, aby déšť neznehodnotil jejich květy. Na podzim je musíme přestěhovat domů, nejlépe do chladnější místnosti, ale při pravidelné zálivce vydrží i běžné bytové podmínky. Maximálně shodí část listů.
Oleandr vysazujeme do květináčů s dobrou drenáží, do hlinitopísčité půdy obohacené nejlépe kompostovou zeminou. Mladé keříky přesazujeme každoročně, starší zhruba po třech letech.
Odsouvaná begónie
Hodí se k sesazení do květinových mís, truhlíků, ale může rámovat i okraje terasy. Při kvalitní humózní půdě a střídmé, ale pravidelné zálivce se z drobné kytičky záhy stane impozantní rostlina se zelenými či červenými listy, obsypaná bílými, růžovými nebo červenými květy, které postupně nakvétají po celé léto. Můžeme ji pěstovat jako letničku, ale v chladnější chodbě dokáže obstojně přezimovat, a v květnu už může zase zaujmout své venkovní stanoviště.
Plazivá sluníčka
Delospermy neboli kosmatce se nejčastěji vysazují do skalek a koryt. Právě díky výšce nepřesahující 10 cm výborně poslouží i jako nižší patro osázených misek, které můžeme postavit na podlahu terasy, zavěsit na zábradlí apod.
Kobercově rostoucí sukulentní trvalka se vyznačuje úzkými podlouhlými dužnatými listy, mezi nimiž se po celé léto objevují výrazné čárkovité květy, podobné kopretinám. Mají zářivě žlutou barvu, často jsou také ve fialových tónech, oranžové nebo s odlišnými středovými terčíky.
Vyhovuje jim sušší, na živiny spíše chudší zahradní zemina. Nikdy jí „nepřilepšujeme“ rašelinou. Delosperma je mrazuvzdorná přibližně do –23 °C, ale zimní kryt je jistotou jejího přežití do dalšího roku, stejně jako celoroční ochrana před přemokřením, které končí uhnitím kořínků.
Zastřešit nebo ne?
Pilíře střechy vyzývají k zavěšení látkových či rákosových rolet, zástěn a závěsů, které mohou chránit před sluncem, větrem či kapkami deště. Je-li terasa napojená na dům, je nutné plánovat zastřešení i s ohledem na to, jak moc ubere světla, které jde skrze okna do interiéru. Řešením je střecha z materiálu, který propouští světlo a látkové či rákosové podhledy, které v případě potřeby pomohou omezit sluneční svit. Samostatná terasa může mít podobné zastřešení, jako zahradní zastřešené pergoly, případně lze využít stín z rostlin, porůstajících klasickou otevřenou pergolu.
Důležité je montovat hranoly spodní konstrukce tak, aby nemohlo dojít k prohybu podlahy a nenastal nepříjemný pocit houpání při chůzi.